Nezákonný zásah – vedení řízení po uplynutí prekluzivní
lhůty
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 11. 2011, sp. zn.
2 Aps 2/2011. www.nssoud.cz
K předpisům:
*
§ 82
SŘS,
*
§ 148
DŘ.
„Nejvyšší správní soud je však toho názoru, že v dané věci nelze v
samotném vedení vyměřovacího řízení bez dalšího spatřovat nezákonný zásah, neboť zde nejsou vůbec
naplněny pojmové znaky nezákonného zásahu jako takového. S ohledem na právě uvedené, nelze než
konstatovat, že ve fázi vyměřovacího řízení, kdy je již ukončena daňová kontrola, jakožto jeden
dílčí úkon vyměřovacího řízení, a kdy dosud nebyly vydány dodatečné platební výměry, nečiní správce
daně zpravidla proti daňovému subjektu žádné úkony (ostatně ani sám stěžovatel žádné konkrétní úkony
správce daně netvrdil); správce daně zde provádí své interní postupy, které zpravidla vyústí ve
vydání dodatečného platebního výměru. To, že vyměřovací řízení bylo vedeno podle stěžovatelova
tvrzení po uplynutí prekluzivní lhůty, samo o sobě nemůže naplňovat obsah pojmu nezákonného zásahu
ve smyslu § 82 s. ř. s.“
V této věci řešil Nejvyšší správní soud otázku nezákonného zásahu tam, kde
bylo vedeno daňové řízení po uplynutí lhůty pro stanovení daně. Dle Nejvyššího správního soudu není
pochyb o tom, že takovýto postup je nezákonný. To však neznamená, že je zde možno jít cestou žaloby
proti nezákonnému zásahu. To z důvodu, že takovéto řízení není zásahem ve smyslu soudního řádu
správního. Dle Nejvyššího správního soudu tak daňovému subjektu nezbývá, než čekat, až celá věc
skončí buďto prozřením správce daně, případně vznikem nezákonného rozhodnutí.