Bezúplatná nabytí povolenek na emise skleníkových plynů a daň darovací

Vydáno: 18 minut čtení

Zákonem č. 402/2010 Sb. , kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb. , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo mimo další úpravy ke změně zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí“). Přijetím tohoto zákona došlo k zavedení darovací daně z bezúplatného nabytí emisních povolenek nabytých v letech 2011 až 2012 výrobci elektřiny. Tato nová úprava, účinná od 1. ledna 2011, vyvolala řadu diskusí, souhlasů i protestů, a to jak mezi odbornou, ale také širokou veřejností.

Bezúplatná nabytí povolenek na emise skleníkových plynů a daň darovací
JUDr.
Zdeňka
Tesařová
 
Boj proti změnám klimatu
Zastavme se však nejprve ve stručnosti u základu věci jako takové. Boj proti změně klimatu je jedním z hlavních úkolů, který je již několik let na úrovni Evropské unie intenzivně prosazován s cílem hledat a najít nejvhodnější řešení pro dosažení požadovaného cíle.
Vzrůstající teplota, stoupající hladina moří, masivní tání horských ledovců či zvyšující se počet extrémních výkyvů počasí jsou jevy, které představují jedno z největších environmentálních, ale i ekonomických nebezpečí. Dle názorů vědeckých odborníků ke globálnímu oteplování dochází právě z důvodu velkého množství energie, kterou lidé vyrábějí a užívají. Již v minulosti vědci konstatovali, že s rostoucí spotřebou energie roste i závislost společnosti na fosilních palivech, tj. ropě, zemnímu plynu či uhlí. Na druhou stranu tato paliva produkují vysoké
emise
CO
2
. Domnívám se, že každý z nás se již mnohokrát v médiích setkal s výzvami odborníků přispět svým jednáním k rychlému a výraznému snížení emisí skleníkových plynů, neboť důsledky změn klimatu by mohly dle jejich názorů dosáhnout katastrofických rozměrů. Snažit se o to, aby se zastavil nebo alespoň v co největší míře zpomalil nárůst teploty povrchu Země, se stalo často opakovaným tématem.
V prosinci 2008 přijala Evropská unie (dále jen „EU“) v oblasti energetiky a změny klimatu integrovanou politiku a stanovila si velmi ambiciózní cíle do roku 2020. V rámci této evropské politiky bylo stanoveno dosáhnout:
*
snížení skleníkových plynů o 20 % oproti roku 1990 (30 %, pokud se ostatní rozvinuté země zaváží k redukci srovnatelného objemu),
*
zvýšení využití obnovitelných zdrojů (energie větrné, sluneční nebo vyrobené z biomasy) na 20 % celkové produkce energie a
*