Z judikatury věnované darům ve vztahu k dani z příjmů

Vydáno: 47 minut čtení

V dnešním výběru z judikatury správních soudů se pokusíme navázat na některé rozsudky, které jsme již zveřejnili v dřívějších číslech tohoto časopisu, a doplnit je o jejich pokračování či judikáty nahlížející na podobnou problematiku, a dále i další rozhodnutí soudů ve vztahu k zadanému tématu.

Z judikatury věnované darům ve vztahu k dani z příjmů
Ing.
Zdeněk
Burda
daňový poradce, jednatel BD Consult, s.r.o.
Na úvod si krátce shrňme právní východiska sledované tematiky. S problematikou darů se ve vztahu k dani z příjmů můžeme setkat především v následujících okruzích:
a)
poskytnutý dar jako odečitatelná položka od základu daně z příjmů fyzických osob,
b)
poskytnutý dar jako odečitatelná položka od základu daně z příjmů právnických osob,
c)
přijatý dar a jeho zdanění daní z příjmů.
 
I. Poskytnutý dar jako odečitatelná položka od základu daně z příjmů fyzických osob
Možnost poskytnutí daru jako odečitatelné položky od základu daně řeší především § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Pokud se týká části judikatury z této oblasti, zabývali jsme se jí v čísle 8/2010 v tématu „Nad judikaturou v oblasti daňových dopadů vzdělávání a školení“. Proto dnes upustíme od podrobnější citace rozsudků již zveřejněných v uvedeném článku a provedeme pouze krátké shrnutí.
Na pořad jednání soudů se totiž v této oblasti dostalo zejména:
a)
Poskytnutí „charitativních“ darů občanskému sdružení pro účely vzdělávání, které v konečném důsledku sloužily ke spotřebě členů rodiny dárců
Dary byly formálně poskytnuty občanskými sdruženími v souladu s textem zákona. Soudy nicméně došly k názoru, že díky tomu, že z prostředků zmíněných občanských sdružení byly provedeny úhrady na vzdělávání členů rodiny původních dárců, jde o tzv. zneužití práva. Právní věty z
rozsudku Nejvyššího správního soudu 1 Afs 107/2004-48 ze dne 10. 11. 2005
:
I. Založí-li osoby, mezi nimiž existují úzké příbuzenské vazby, spolek za tím účelem, aby prostřednictvím darů věnovaných tomuto spolku financovaly sportovní, kulturní a vzdělávací aktivity svých dětí, je nutno s ohledem na okolnosti případu vždy zvážit, zda odečtení hodnoty takového daru od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není zneužitím práva.
II. O zastřený právní úkon ve smyslu § 2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se nejedná, pokud žalobce nečinil své právní úkony naoko (nepředstíral je) a nesnažil se jimi zastřít právní úkony jiné, ale svými úkony práva zneužil.
Názor Nejvyššího správního soudu potvrdil i Ústavní soud pod čj. III. ÚS 374/06 ze dne 31. 10. 2007.
b)
Poskytnutí daru přímo škole s cílem obejít úhradu školného
Zde nejdřív byli dárci se svou žalobou úspěšní (1 Afs 24/2009-71 ze dne 13. 5. 2009) - finanční orgány si totiž nedaly dostatečnou práci s prokázáním skutečnosti, že dar poskytnutý Nadačnímu fondu byl ve skutečnosti úhradou školného za studium syna dárce na gymnáziu. Poté si již finanční orgány zdokumentovaly celou situaci lépe a byly úspěšné a žaloba již nepomohla. V rozsudku Nejvyššího správního soudu 1 Afs 11/2010-94 ze dne 13. 5. 2010 (zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí NSS 8/2010 pod č. 2085/2010) byly zveřejněny tyto právní věty:
I. Výjimečná aplikace obecného principu zákazu zneužití práva přichází v úvahu jen tehdy, pokud není aplikovatelné některé konkrétní zákonné ustanovení, jako např. dissimulace podle § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Institut dissimulace a obecnou zásadu zákazu zneužití práva nelze v daňovém řízení směšovat.
II. Pokud smluvní strany předstírají darovací smlouvu, ač ji ve skutečnosti nechtějí, a zastírají tím právní úkon jiný, který ve skutečnosti chtějí, totiž úplatu za vzdělávání na střední škole, bere se pro daňové účely v úvahu skutečný obsah tohoto úkonu, tedy platba školného (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
Další z rozsudků jsme ve výše zmiňovaném článku neuváděli, proto se mu budeme věnovat podrobněji.
 
Dar občanskému sdružení a jeho pouze částečné využití
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 Afs 7/2007-101 ze dne 19. 7. 2007.)
      
Komentář k rozsudku
I v následujícím případě šlo o odečet daru poskytnutého občanskému sdružení. S výše uvedenými kauzami měl společnou formální bezvadnost celé transakce z hlediska požadavků zákona. Lišil se tím, že obdarované občanské sdružení skutečně poskytlo dary „nespojeným“ osobám -např. dět