Žaloba proti nečinnosti – čeho lze
žádat
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn.
8 Ans 4/2011. www.nssoud.cz
K předpisům:
*
§ 80 odst. 3
písm. d)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní.
„Nejvyšší správní soud dále přistoupil k samotnému posouzení otázky
nečinnosti žalovaného v průběhu vytýkacího řízení. Již úvodem přitom zdůrazňuje, že k žalobě na
ochranu proti nečinnosti může soud správnímu orgánu uložit toliko povinnost vydat rozhodnutí, nemůže
mu však stanovit povinnost vydat rozhodnutí konkrétního obsahu. Zdejší soud ustáleně judikuje, že
při rozhodování v řízeních podle § 79 a
násl. s. ř. s. správní soudy v žádném případě nepředjímají ani jakkoli nepresumují
meritorní
rozhodnutí správního orgánu.V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti se tedy nelze zabývat
otázkami ve věci samé, nýbrž jen tím, zda je ve správním řízení rozhodováno v přiměřeném čase, resp.
v zákonné lhůtě a bez zbytečných průtahů. Soudní ochrana proti nečinnosti je poskytována především
proto, aby adresát veřejné moci nesetrvával ve stavu právní nejistoty za situace, kdy již příslušné
úkony směřující ke změně jeho právního postavení byly jím samým či příslušným správním orgánem
učiněny a zbývá již jen vydat
meritorní
správní rozhodnutí, proti němuž by se případně mohl bránit
správní žalobou. Podstatou nyní přezkoumávané věci tudíž není posouzení nároku žalobce na vrácení
nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, nýbrž posouzení, zda již na straně stěžovatele nastala
povinnost ukončit vytýkací řízení.“Žaloba proti nečinnosti je jednou z možností, jak přimět správní orgán k
tomu, aby v řízení konal. Jak vyplývá z uvedeného rozsudku, tak tato žaloba má své meze. V rámci
těchto mezí tak lze toliko žádat, aby správní orgán konal. Již mu však nelze přikazovat, jakým
způsobem má konat. V žalobě tak nelze požadovat, aby správce daně např. vyměřil nadměrný odpočet,
když požadovat lze toliko, aby bylo vydáno rozhodnutí o stanovení daně.