Daňové účinky narovnání
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2010, sp. zn.
7 Afs 130/2009. www.nssoud.cz
K předpisům:
-
§ 585 až
587 zákona č. 40/1964 Sb., občanský
zákoník.
„Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že dohoda o narovnání nesmí být
bez dalšího ignorována jako irelevantní. Byla uzavřena v tomtéž zdaňovacím období, v němž došlo k
dražbě, z níž vzešel stěžovatelčin sporný příjem, a proto je jednou ze skutkových okolností, které
musí být při stanovení daně vzaty v úvahu a právně hodnoceny. Ani dohoda o narovnání uzavřená v
jiném (dřívějším či pozdějším) zdaňovacím období by zásadně nemusela být právně bez významu pro
stanovení daně či její dodatečnou změnu. V případě dohody z dřívějšího zdaňovacího období by se její
účinky mohly, s ohledem na konkrétní obsah, vztahovat i na časově následující zdaňovací období,
které by bylo předmětem posuzování. V případě dohody z pozdějšího než posuzovaného zdaňovacího
období by nová skutečnost (uzavřená dohoda o narovnání) mohla být podkladem pro dodatečnou změnu
daně, bylo-li by to přípustné zejména s ohledem na ustanovení zákona o lhůtách pro uplatnění
příslušných změnových procesních institutů.“
Narovnání je soukromoprávní institut, upravený v ustanovení
§ 585 až 587 občanského zákoníku. Tímto
způsobem dochází k zániku závazku. Narovnáním pak účastníci upravují práva mezi nimi sporná či
pochybná. Dojde-li k narovnání, je jej nutné s ohledem na výše uvedený
judikát
zohlednit také v
daňovém řízení. Za určitých okolností tak může daňový subjekt skrze narovnání i se zpětnými účinky
pozměnit dopady právního úkonu tak, aby pro něj ve výsledku byly daňově příznivější.Toto narovnání pak nemůže správce daně bez dalšího ignorovat.