Zahraniční rezident
Ing.
Martin
Děrgel
Rus se v České republice stal rezidentem z důvodu práce jednatele s. r.
o., ale jako soukromá osoba vlastní webové stránky v Rusku (počítačové hry), za které pobírá peníze,
které mu posílají do České republiky. Jedná se o částku 2 000 000 Kč.
1)
O jaký druh příjmů se jedná (lze uplatnit
§ 7
ZDP)?
2)
Vzhledem k tomu, že překročil 1 000 000 Kč, stává se plátcem DPH,
nebo je tato činnost osvobozena?
Související předpisy:
*
§ 7 odst. 1,
odst. 2 písm. a),
§ 10 odst. 1 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „ZDP“),
*
§ 5 odst. 1 a 2,
§ 10h odst. 2 písm. a),
§ 94 odst. 11 zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“),
*
nařízení
vlády č. 278/2008 Sb., o obsahové náplni jednotlivých
živností,
*
Sdělení č.
278/1997 Sb. mezi vládou České republiky a vládou
Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z
majetku.
Především je třeba upozornit na skutečnost, že práce jednatele v české s. r.
o. není sama o sobě důvodem pro to, aby se Rus považoval za daňového rezidenta České republiky.
Významná jsou totiž ještě další kritéria, jak vyplývá z článku 4 Smlouvy mezi Českou republikou a
Ruskem (Sdělení č. 278/1997 Sb.):
„Fyzická osoba je
považována za rezidenta v tom státě, ve kterém má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních
státech, bude považována za rezidenta v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy
(středisko životních zájmů). Jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má středisko životních
zájmů, bude považována za rezidenta v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje...“
Pro další tedy budeme předpokládat, že dotyčný Rus je skutečně daňovým
rezidentem České republiky. Z tohoto důvodu jsou předmětem zdanění v České republice veškeré jeho
celosvětové příjmy odkudkoli.
Ad 1)
Ze zadání není zřejmé, co je z právního hlediska podstatou činnosti, přičemž
se nabízejí zejména dvě varianty:
*
Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software.
Rozmnožování počítačových programů. Pak se jedná o předmět volné živnosti v oboru č. 56 -
Poskytování software... ve smyslu dále citované pasáže z nařízení vlády č.
278/2008 Sb., o obsahové náplni jednotlivých živností.
Jestliže by tato činnost byla uskutečňována na základě příslušného živnostenského oprávnění, jednalo
by se o příjem z podnikání podle § 7 odst. 1 ZDP.
Pokud poplatník takovéto oficiální oprávnění nemá, mělo by se zřejmě jednat o jeho ostatní
zdanitelné příjmy podle § 10 odst. 1
ZDP.
*
Užití nebo
poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv
příbuzných právu autorskému, a to včetně vydávání a rozšiřování děl vlastním nákladem. V tomto
případě by se jednalo o příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti ve smyslu
§ 7 odst. 2 písm. a)
ZDP.
Ohledně správného zatřídění prodávaného produktu je vhodné se obrátit na
právníka zabývajícího se problematikou software a související.
56. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií,
zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály
Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování
počítačových programů. Poradenství v oblasti hardware a software. Poradenství v oblasti komunikací a
počítačových sítí. Zpracování dat pomocí programu, zejména kompletní zpracování dat, služby pro
vstup údajů, řízení a vedení činnosti zařízení na zpracování dat, případně jiným způsobem. Činnosti
související s provozem databank (sestavení databáze, sběr dat, uložení dat, příprava počítačového
záznamu pro požadované informace, výběr dat z databáze, umožnění dostupnosti dat pro uživatele,
třídění dat podle požadavků a podobně). Správa počítačových sítí, odvirování software a další
činnosti vztažené k počítači. Webhosting a další související činnosti. Obsahem činnosti není prodej
a opravy hardware.
Ad 2)
Z pohledu DPH není podstatné, jde-li o příjmy z podnikání, protože ZDPH
pracuje s širším pojmem „ekonomická činnost“. Ten v souladu s
§ 5 odst. 2 ZDPH zahrnuje mimo jiné i využití
hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.
Osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, se považuje za tzv. osobu povinnou k dani,
viz § 5 odst. 1 ZDPH.
Obratem - pro účely povinné registrace k DPH osoby usazené v Česku - se
rozumí souhrn úplat za vyjmenovaná uskutečněná plnění (zejména za zdanitelná plnění, kam prodej
nehmotného majetku spadá, nejde o osvobozené plnění) s místem plnění v Česku. Danou činnost lze
zřejmě posoudit jako tzv. elektronicky poskytovanou službu ve smyslu
§ 10h odst. 2 písm. a) ZDPH. Místo plnění této
služby je proto závislé na jejím příjemci služby:
*
pokud je příjemcem zahraniční osoba nepovinná k dani (zjednodušeně
řečeno „nepodnikatel“ z prostoru mimo EU), je místem plnění místo pobytu příjemce služby, takže
příslušná úplata se do obratu nepočítá;
*
pokud je příjemcem jiná osoba nepovinná k dani (zjednodušeně řečeno
„nepodnikatel“ z EU), je místem plnění místo podnikání poskytovatele služby, což je tuzemsko, a
proto se příslušná úplata do obratu počítá;
*
pokud je
příjemcem osoba povinná k dani (zjednodušeně řečeno „podnikatel“), je místem plnění sídlo nebo místo
podnikání příjemce služby, je-li to tuzemsko, pak se příslušná úplata opět do obratu
počítá.
Dodejme, že bez ohledu na obrat se osoba povinná k dani s místem podnikání v
tuzemsku stává plátcem DPH poskytnutím služby (např. „elektronicky poskytované služby“) osobě
povinné k dani usazené v jiném členském státě EU, pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká
příjemci služby, jak stanoví § 94 odst. 11
ZDPH.