Pořízení zboží z jiného členského
státu
Ing.
Martin
Děrgel
Společnost s r. o. prodává v České republice zboží, které nakupuje jediný
společník a jednatel v jiném členském státě EU (JČS) přes eBay. Ovšem na fakturách často figuruje
pouze on a adresa dodání je v tomto členském státě, kde má vytvořenu dodací adresu. Jednatel pak
zboží osobně vyzvedne a převeze do České republiky a v rámci s. r. o. prodá. Jednatel sám nemá
živnostenský list, není plátce DPH.
1)
Na dokladech je DPH země, ve které nakupuje. Má nárok na vrácení DPH
z tohoto státu, pokud na dokladu nebude uvedeno s. r. o. jako
kupujícího?
2)
Je
uvedený postup obhajitelný bez úprav? Nebude na to finanční úřad pohlížet jako na nákup jednatelem -
fyzickou osobou v JČS, následné přemístění do České republiky (musel by se jednatel registrovat k
DPH a přidanit zboží) a dodání zboží s. r. o. (uskutečňování ekonomické činnosti jednatelem -
nemusel by mít živnostenský list)?
3)
Jaké je DUZP a datum povinnosti přiznat daň (pořízení x
přemístění)?
4)
Co když prodávající není plátce-ORD - viz též
§ 35 odst. 1 písm. a)
ZDPH?
5)
Jak může být při přemístění naplněna podmínka
§ 35 odst. 1 písm. h)
ZDPH?
Související předpisy:
*
*
§ 136 zákona č.
513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „OBZ“),
*
směrnice Rady
2006/112/ES, o společném systému daně z přidané
hodnoty.
Především je třeba důsledně odlišovat jednání samotné osoby společníka
(jednatele) od jednání společnosti (s. r. o.). Ač jsou prakticky jednající osoby - v obecném slova
smyslu - v obou případech shodné, tak z právního hlediska jde o jednání dvou odlišných subjektů.
Proto je nutno nejprve vyjasnit, kdo pořizuje zboží v zahraničí.
K tomu je nutno připomenout poměrně přísný zákaz konkurence platící pro
jednatele s. r. o., který tak nesmí mimo jiné ani samostatně podnikat ve obdobném oboru jako jeho s.
r. o. a také nesmí s touto společností vstupovat do žádných obchodně-právních vztahů, viz
§ 136 OBZ.
Ad 1)
Pokud pořizovatelem zboží v jiném státě EU nebyla osoba registrovaná k dani
v jiném členském státě anebo nedošlo k přepravě zboží do jiného státu EU, pak nebyly splněny
podmínky pro osvobození dodání zboží od daně a předmětné dodání dodavatel (registrovaný k DPH) musel
přiznat ve státě zahájení přepravy zboží.
Nárok na vrácení této daně nebude mít s. r. o. samozřejmě v případě, že
pořizovatelem nebyla tato společnost, ale jiná osoba (zde například její jednatel). Podle mne by ale
nárok na odpočet daně ve státě zahájení přepravy zboží s. r. o. neměla, ani kdyby na dokladu byla
uvedena jako pořizovatel. Jednalo by se totiž o DPH uplatněnou v rozporu se zákonem o DPH, protože
klasické dodání zboží do jiného státu osobě registrované k dani v jiném státě EU je osvobozeno ve
státě dodavatele a zdaňuje se až ve státě pořizovatele. Pro rozpor s předpisy EU upravujícími DPH by
proto nemohla být české s. r. o. DPH z jiného státu EU vrácena. Jedinou možností by bylo opravit
chybně provedené zdanění v součinnosti se zahraničním dodavatelem zboží. Bez ohledu na skutečnost,
zda zahraniční dodavatel postupoval v souladu s předpisy o DPH nebo nikoliv, musí český pořizovatel
přiznat DPH na výstupu z titulu pořízení zboží z jiného státu EU od osoby registrované k dani v
jiném státě EU. Tuto daň si za standardních podmínek může nárokovat k odpočtu v českém přiznání k
DPH.
Situaci by mohla dále zkomplikovat případná provozovna s. r. o. umístěná v
dotyčném jiném státě EU, která by automaticky založila povinnou registraci k tamní dani.
Ad 2)
Neoprávněné podnikání jednatele coby OSVČ samozřejmě podléhá příslušným
sankcím, přičemž s ohledem na výše zmíněný zákaz obchodování s jeho s. r. o. by byly sporné právní
úkony obchodních transakcí mezi jednatelem a jeho s. r. o. Ekonomická činnost pro účely DPH je
vymezena šířeji, takže za splnění podmínek by vznikla povinnost registrace k DPH - ať už v Česku,
nebo v jiném státě EU - i kdyby se nejednalo o „podnikatele“ v právním slova smyslu.
Ad 3)
K uskutečnění zdanitelného plnění z titulu pořízení zboží z JČS dochází
obecně k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci pořízení zboží. Toto pořízení se posuzuje obdobně
jako dodání zboží u tuzemských plnění, tedy v souladu s §
21 ZDPH. Jedinou výjimkou je situace, kdy byl daňový doklad vystaven před zmíněným 15. dnem,
tehdy vzniká plátci povinnost přiznat daň již ke dni dřívějšího vystavení daňového dokladu. K tomuto
„vystavení daňového dokladu“ ovšem dojde až doplněním požadovaných údajů tímto plátcem na přijatý
daňový doklad (a nikoli již jeho vystavením dodavatelem), viz
§ 35 odst. 3 ZDPH.
V případě přemístění zboží z jiného státu EU do České republiky vzniká
plátci povinnost přiznat daň dnem přemístění zboží do tuzemska.
Ad 4)
Pokud prodávající není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
pak se nejedná o dodání zboží do jiného státu EU, resp. o pořízení zboží z jiného státu EU. Jde o
obdobnou situaci, jako při koupi zboží od českého podnikatele v České republice, který není plátcem
DPH. Takováto koupě (pořízení zboží, které nesplňuje definiční znaky dle
§ 16 ZDPH) proto není předmětem DPH (viz
§ 2 ZDPH) a pořizovatel z ní nepřiznává DPH na
výstupu a samozřejmě nemůže uplatnit žádnou DPH z tohoto titulu k odpočtu daně.
Výjimkou by bylo pořízení nového dopravního prostředku z jiného státu EU,
které je předmětem zdanění ve státě pořizovatele vždy, i když dodavatel nebyl osobou registrovanou k
dani.
Ad 5)
Tato povinná náležitost daňového dokladu může být splněna například uvedením
odkazu na článek 200 Směrnice Rady 2006/112/ES o
společném systému DPH, kde je uvedeno: „Daň je povinna odvést osoba uskutečňující pořízení zboží
uvnitř Společenství.“ Anebo je možno v případě místa plnění (zdanění) v České republice uvést odkaz
na § 108 odst. 1 písm. d) ZDPH.