Sankce při vykázání plnění do nesprávného zdaňovacího období z pohledu DPH

Vydáno: 28 minut čtení

Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), stanovuje pro každé plnění časový okamžik, ke kterému je plátce DPH povinen poskytované plnění přiznat a DPH odvést, a dále také specifikuje časový okamžik pro možnost uplatnění nároku na odpočet DPH. Plátce DPH je povinen tato pravidla respektovat, ale v každodenní praxi se může stát, že některé z pravidel není u každého plnění zcela dodrženo.

Sankce při vykázání plnění do nesprávného zdaňovacího období z pohledu DPH
Mgr. Ing.
Alena
Dugová
Podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), obecně platí, že v případě zahrnutí transakce do nesprávného zdaňovacího období, zejména pokud jde o situaci, kdy vzniká daňovému subjektu daňová povinnost, je daňový subjekt povinen podat dodatečné daňové přiznání a svoje pochybení touto formou opravit. Typickým případem je pozdní zahrnutí transakce na výstupu ve formě dodání zboží či poskytnutí služby. V případě, že na zahrnutí transakce do nesprávného zdaňovacího období přijde správce daně při provádění standardní daňové kontroly po vyměření daně, tak daňovému subjektu hrozí následky vyplývající z porušení příslušných povinností v souladu s DŘ. Správce daně v tomto případě standardně doměří související daň, dále uplatní penále ve výši 20 % z doměřené daně jako sankci za doměření daně při daňové kontrole a uplatní také úrok z prodlení ve výši 14 %
p. a.
plus repo sazba České národní banky ode dne původní splatnosti až po skutečnou úhradu daně. Transakci je následně potřeba zahrnout do příslušného zdaňovacího období, což může být provedeno prostřednictvím dodatečného přiznání (pokud dané období není předmětem daňové kontroly), případně transakci zahrne rovnou správce daně do příslušného zdaňovacího období, pokud je i toto období předmětem daňové kontroly. Pokud daňový subjekt sám pochybení odstraní formou dodatečného přiznání k DPH, tak se neuplatní penále ve výši 20 %, ale uplatní se úrok z prodlení.
ZDPH však obsahuje speciální pravidlo, které má přednost před obecnou úpravou obsaženou v DŘ, které bylo zavedeno zejména z důvodu administrativního zjednodušení, protože zdaňovací období pro účely DPH jsou výrazně kratší a daňové přiznání se podává mnohem frekventovaněji, než je tomu u ostatních daní, kde je většinou zdaňovací období kalendářní rok.
Příklad
Sankce u daně z příjmů a porovnání s DPH
Daňový subjekt podal řádné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2015 dne 1. 7. 2016. Daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce a příslušná plná moc udělená tomuto daňovému poradci byla uplatněna u správce daně 10. 3. 2016. Správce daně otevřel daňovou kontrolu a zjistil, že v přiznání za rok 2015 byla zahrnuta v daňových nákladech faktura, která se věcně a časově vztahovala k roku 2014 (s datem uskutečnění zdanitelného plnění 10. 1. 2014, která byla doručena 2. 2. 2014). Z tohoto důvodu byla správcem daně daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2015 navýšena o 10 000 Kč formou dodatečného platebního výměru. Částka doměřené daně ve výši 10 000 Kč byla připsána na účet správce daně dne 4. 11. 2016. Jaké sankce budou uplatněny?
Daňový subjekt je povinen uhradit 10 000 Kč jako dodatečně doměřenou daň. Dále je doměřeno