Zaměstnanecké benefity z pohledu zdanění

Vydáno: 22 minut čtení

Zaměstnanecké benefity jsou dnes běžnou součástí odměňování zaměstnanců, a to jako další složka odměny k odměně finanční. Tyto formy ale potom mají také svůj daňový a pojistný režim, který je nutné znát a vzít jej v úvahu. Na tyto souvislosti bychom se zaměřili v následujícím příspěvku.

Zaměstnanecké benefity z pohledu zdanění
Ing.
Zdeněk
Morávek,
daňový poradce
Na úvod je třeba zdůraznit, že pojen zaměstnanecký benefit není v žádném právním předpise vymezen, v zásadě se tedy jedná o nějakou nefinanční odměnu poskytnutou v souvislosti s výkonem závislé činnosti, která má ve smyslu obecné teorie pracovního práva zejména motivační, výkonnostní a stabilizační funkci.
Problematika zdanění
zaměstnaneckých benefitů vychází zejména z § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Z pohledu obecných principů zdanění platí, že za příjmy ze závislé činnosti se považují příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru, anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Je tedy zřejmé, že vymezení těchto příjmů je velmi široké a zaměstnanecké benefity do tohoto vymezení jednoznačně spadají. Následně je pak nutné rozhodnout, zda tyto příjmy nevylučuje příslušné ustanovení ze základu daně nebo zda tento příjem nespadá do poměrně širokého okruhu příjmů osvobozených od daně. Pokud nikoliv, je nutné rozhodnout, jakým způsobem příslušný benefit zdanit a zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.
Současně je nutné upozornit, že za zaměstnance z pohledu ZDP se považuje poplatník s příjmy ze závislé činnosti, toto vymezení je tedy širší než vymezení pracovněprávní a zahrnuje také například společníky s. r. o., jednatele a další členy orgánů právnických osob. Znamená to tedy, že případné benefity poskytované těmto fyzickým osobám mají stejný daňový režim jako benefity poskytované „běžným“ zaměstnancům.
 
STRAVOVÁNÍ
Nepochybně nejrozšířenějším zaměstnaneckým benefitem je
závodní stravování,
či přesněji příspěvek na něj. Problematika stravování zaměstnanců je upravena v § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování s tím, že tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Znamená to tedy, že povinností zaměstnavatele je stravování umožnit, ale nikoliv poskytnout či zajistit. Strav