Legislativní novinky k 22. 8. 2016

Troufám si tvrdit, že mnoho z nás v čase dovolených doufalo, že tento poklidný režim bude následovat také v oblasti přípravy a schvalování novel v legislativním procesu. Avšak jak je patrné, naše očekávání nebyla naplněna, a tudíž také letní měsíce přinesly do naší praxe změny, které se již ve stávající právní úpravě promítly, nebo jejichž účinnost teprve v blízké budoucnosti nastane. Tento příspěvek si tak dovoluje čtenářům nabídnout průřez především daňovými novinkami, jež mnohdy zásadním způsobem novelizují, resp. doplňují, stávající právní úpravu, a které je nutné vést, v souladu s výkonem odborné profese, v patrnosti.

V souvislosti s novelou celního zákona byl dne 29.7.2016 ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony, mimo jiné také zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Mezi hlavní změny vstupující v účinnost od 1.8.2016 patří:

S účinností od 1.9.2016 je pro osoby povinné k dani, které nemají sídlo ani provozovnu v tuzemsku, místně příslušný Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj (dříve Finanční úřad pro hlavní město Prahu).

Zdrojem podrobnějších informací o změnách jednotlivých ustanovení je sněmovní tisk č. 717.

V důsledku novelizace zákona dochází také k úpravě formulářů daňového přiznání k DPH (tiskopis 25 5401 – vzor 20), pokynů k vyplnění přiznání k DPH (tiskopis 25 5412 – vzor 16) a samozřejmě také KH. Předmětné změny nejsou důvodem ke změně specifikace XML struktury daných formulářů.

V návaznosti na nové ustanovení o prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (§ 101k ZDPH) vydalo Generální finanční ředitelství Pokyn D-29, jež upravuje postup orgánů Finanční správy při rozhodování o prominutí výše zmíněné pokuty. Cílem Pokynu je tak vymezit skutečnosti, které mohou zakládat důvod pro možnost prominout pokutu. Důležité je podotknout, že daný Pokyn se týká výhradně prominutí pokut uložených v souladu s § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH (konkrétně pokuty ve výši 10 000 Kč za podání KH v náhradní lhůtě na základě výzvy správce daně, 30 000 Kč za nepodání KH na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení uvedených údajů, 50 000 Kč za nepodání KH ani v náhradní lhůtě). Po splnění formálního požadavku k prominutí, kterým je podání žádosti nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, jímž bylo rozhodnuto uhradit pokutu (přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit), přistupuje správce daně k dalšímu kroku, a to k rozhodování, zda vůbec lze žádosti vyhovět.

V rámci rozhodování posuzuje splnění § 259c odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), podle něhož platí, že prominout pokutu nebo příslušenství daně lze pouze v případě, že daňový subjekt, nebo člen jeho statutárního orgánu, v posledních třech letech (zpětně ode dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty) závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní právní předpisy. Pokyn dále vyjmenovává devět situací, které lze definovat jako závažné porušení zmíněných předpisů (např. nespolehlivý plátce, spáchání trestného činu dle DŘ, ztěžování a maření správy daní, porušení povinnosti vést účetnictví atd.). Pro vyloučení prominutí stačí naplnění již jedné podmínky. Pokud žadatel o prominutí vyhoví požadavkům, přistupuje správce daně k další fázi – rozhodnutí, v jakém rozsahu lze pokutu prominout, přičemž se posuzují dvě kritéria: ospravedlnitelný důvod prodlení (§ 101k) a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem (§ 259c odst. 1 DŘ).

Skutečnosti zakládající tato kritéria a jejich procentuální ohodnocení (tedy v jaké výši lze pokutu prominout) jsou vymezeny v dalších článcích Pokynu. Správce daně vydá rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správci daně.

V Pokynu je také uvedeno, že žádost o prominutí pokuty podléhá dle zákona o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb.) správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč

Ve Sbírce zákonů byl ke dni 5.8.2016 vyhlášen zákon č. 254/2016, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Novela zákona je účinná od 1.11.2016. Zásadní změnou v úpravě oblasti nabytí nemovitých věcí je skutečnost, že poplatníkem daně bude od tohoto data vždy nabyvatel (tedy kupující) vlastnického práva k nemovité věci. Zaniká tak možnost volby poplatníka a současně je také zrušen institut ručení za daň. Novelou dále dochází ke zpřesnění definice inženýrských sítí, resp. jejich částí, které podléhají dani z nabytí a které naopak ne. K dalším změnám patří také osvobození nabytí nemovitých věcí územními samosprávními celky nebo zjednodušení určení základu daně v případě směny.

S blížícím se termínem startu první vlny zavedení povinnosti elektronické evidence tržeb, která se od 1.12.2016 dotkne ubytovacích a stravovacích zařízení, vyvstávají četné obavy pramenící z nedostatku informací. Jako reakci na tuto situaci zřídila Finanční správa od 1. srpna speciální infolinku pro dotazy podnikatelské i široké veřejnosti (tel. 225 092 392). Na pracovníky finanční správy je možné se obrátit s metodickými dotazy týkajícími se evidence tržeb, a to v pracovních dnech od 9 do 17 hodin. Veškeré informace k problematice jsou také k dispozici na webových stránkách

Jako senátní tisk č. 317 byl dne 28.7.2016 Senátu předložen návrh novely zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. Novela reaguje na nutnost implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17.5.2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnic Rady 84/253/EHS. Dle informací na webových stránkách Komory auditorů ČR musí být návrh novely projednán nejpozději do 27.8.2016. Výsledek však nebyl v době uzávěrky článku znám.

Ve Sbírce zákonů byla dne 8.8.2016 zveřejněna nová vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Vyhláška nahrazuje vyhlášku č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody, a nabyde účinnosti dne 1.10.2016 (stejně jako nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek).