Účetnictví spolků, 1. část

Vydáno: 19 minut čtení
Účetnictví spolků
Ing.
Pavlína
Orlová
Spolky, dříve občanská sdružení, představují důležitou součást nestátního neziskového sektoru, sdružujícího občany za účelem výroby výrobků a poskytování služeb, jejichž primárním cílem však není vytváření a rozdělování zisku. Spolky jako právnické osoby založené za účelem naplňování určitého zájmu jeho zakladatelů, mohou reprezentovat soukromý nebo veřejný zájem, případně zákon umožňuje kombinaci těchto zájmů. Hlavní činnost spolku musí směřovat k naplňování účelu, který je formulován v zakladatelském právním dokumentu, statutu či ve stanovách. Spolky však mohou v rámci své hospodářské činnosti i podnikat.
Do hlavní činnosti spolku lze zahrnout i některé výdělečné aktivity, avšak pouze za splnění dvou předpokladů, že:
-
taková výdělečná činnost je bezvýhradně prostředkem k dosahování statutárního účelu spolku, ke kterému byl spolek založen, a zároveň
-
tato výdělečná činnost nedosahuje takové úrovně, aby jí bylo možné považovat za činnost „srovnatelnou s podnikáním“, tedy nenaplňuje znaky soustavné činnosti provozované za účelem dosažení zisku.
Hospodářskou činností spolku se rozumí zejména činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská a jiná činnost. Podmínkou pro realizaci hospodářské činnosti je výhradně podpora činnosti hlavní a hospodárné využití majetku spolku. Pokud vznikne nějaký zisk, musí být použit k dalšímu rozvoji spolku, nelze jej rozdělit mezi zakladatele či členy spolku.
K 1.1.2014 vznikl veřejný rejstřík spolků, který nahradil dosavadní evidenci sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů - zrušen. Spolkový rejstřík dnes vedou rejstříkové soudy; funguje na obdobném principu jako obchodní rejstřík.
Účetnictví spolků se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který byl s účinností od 1.1.2016 (dále jen „ZÚ“) významně novelizován zákonem č. 221/2015 Sb., který reflektuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU ze dne 26. června 2013.
Zásadní změny novelizovaného se dotýkají například:
-
kategorizace účetních jednotek
v závislosti na dosažení nebo překročení 2 ze 3 kritérií, tj. objemu celkových netto aktiv, čistého obratu a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců na
mikro, malé, střední a velké účetní jednotky,
-
redukce údajů a informací v účetních závěrkách mikro a malých účetních jednotek,
-
osvobození od povinnosti vyhotovovat výroční zprávy a jejich ověřování pro mikro a malé účetní jednotky,
-
zno