Pavlína Orlová

Společnost s ručením omezeným patří mezi kapitálové obchodní korporace, jejichž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Základní kapitál představuje souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků. Minimální výše základního kapitálu není stanovena, zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “), však určuje minimální výši vkladu každého společníka na 1 Kč. Maximální výše základního kapitálu není ZOK limitována.

Rezervy vytváří účetní jednotka v situaci, kdy očekává, že v budoucnu vynaloží jednorázově vyšší náklady nebo bude krýt určité budoucí závazky, rizika či znehodnocení. Účelem tvorby rezervy je vytvořit v průběhu jednoho nebo několika účetních období zdroje na pokrytí těchto budoucích nákladů nebo závazků, jejichž povaha je jasně definována, je znám jejich účel, ale není známa přesná částka nebo okamžik, ke kterému tyto závazky či náklady vzniknou. Z pohledu českého účetnictví jsou rezervy jedním z nástrojů, pomocí nichž lze dosáhnout věrného a poctivého obrazu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Dne 1. 12. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoET“), který poměrně významně ovlivnil podnikatelské prostředí v České republice. Zákon o evidenci tržeb byl vzápětí doplněn zákonem č. 113/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Tento doprovodný zákon přinesl související změny v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a v zákoně č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Následující příspěvek přináší nejen základní pojmy a fungování systému elektronické evidence tržeb, ale i jeho promítnutí do účetní evidence, evidence pro účely DPH a evidence tržeb.

Zaměstnavatelé, kteří chtějí pozitivně motivovat své zaměstnance, mohou vybírat z mnoha různých zaměstnaneckých benefitů. Poskytování zaměstnaneckých benefitů upravuje nejčastěji kolektivní smlouva, vnitřní předpis zaměstnavatele nebo pracovní či jiná smlouva uzavřená se zaměstnanci, případně toto vyplývá z jiných právních předpisů.

K ukončení činnosti obchodních společností dochází z různých příčin a důvodů. K těm radostným může patřit například prodej části podniku či odchod společníků do důchodu, k těm méně příjemným neřešitelné spory mezi společníky či podnikatelský neúspěch. Obchodní společnost zaniká okamžikem výmazu z obchodního rejstříku, kterému předchází její zrušení s likvidací či bez likvidace. V případě zrušení bez likvidace přechází jmění obchodní společnosti na právního nástupce, zatímco při zrušení s likvidací se společnost zrušuje bez právního nástupce.

Cílem tohoto článku je upozornit podnikatele nebo neziskové organizace, neplátce daně z přidané hodnoty, na typy obchodních transakcí, při kterých se na ně mohou vztahovat povinnosti identifikované osoby stanovené zákonem o dani z přidané hodnoty .

V účetnictví obchodních společností se často setkáváme s nájmy či pronájmy nemovitých věcí. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NOZ“) s účinností od 1. 1. 2014 přinesl nejen novou právní úpravu „věci“, „nemovité věci“, ale i definici specifického typu nájmu, kterým je pacht.

Spolky představují jednu z právních forem neziskových organizací, které mohou být zakládány pouze za jiným účelem, než je podnikání a výdělečná činnost. Účelem založení spolku nemůže být dosahování zisku, neboť smyslem existence spolku a jeho posláním je uplatňování určitého společného neziskového zájmu zakladatelů, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zájem výlučně soukromý nebo veřejný, případně o kombinaci soukromého a veřejného účelu. Zatímco právní předpisy jednoznačně zakazují výdělečný účel spolku, nezakazují provozování výdělečné činnosti jako takové. V praxi však může výdělečná činnost spolku přinášet některé nejasnosti.

Účetnictví spolků dokončení Ing. Pavlína Orlová V minulém příspěvku (Účetnictví v praxi č. 7-8/2016, s. 55) jsme se věnovali kategorizaci účetních jednotek podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,...

Účetnictví spolků Ing. Pavlína Orlová Spolky, dříve občanská sdružení, představují důležitou součást nestátního neziskového sektoru, sdružujícího občany za účelem výroby výrobků a poskytování služeb, jejichž primárním cílem však není...

V minulých částech našeho seriálu o insolvenčním řízení (Účetnictví v praxi č. 3/2013 str. 31, č. 5/2013 str. 40 a č. 7/2013 str. 35) jsme se seznámili se základními pojmy insolvenčního řízení, zabývali jsme se typy účetní závěrky v závislosti na fázích insolvenčního řízení, účetnictvím a daňovými povinnostmi dlužníka při zjištění úpadku, rozebrali jsme způsoby řešení úpadku či hrozícího úpadku a věnovali jsme se daňovým povinnostem dlužníka v insolvenčním řízení. V závěrečné části našeho seriálu se zaměříme na pohledávky věřitelů za dlužníky v insolvenčním řízení.

V minulých částech našeho seriálu o insolvenčním řízení (Účetnictví v praxi č. 3/2013 str. 31 a č. 5/2013 str. 40) jsme se seznámili se základními pojmy insolvenčního řízení, zabývali jsme se typy účetní závěrky v závislosti na fázích insolvenčního řízení, účetnictvím a daňovými povinnostmi dlužníka při zjištění úpadku a také jsme rozebrali způsoby řešení úpadku či hrozícího úpadku. V následující části se budeme věnovat daňovým povinnostem dlužníka v insolvenčním řízení.

V minulé části našeho seriálu o insolvenčním řízení (Účetnictví v praxi č. 3/2013 str. 31) jsme se seznámili se základními pojmy insolvenčního řízení, zabývali jsme se typy účetní závěrky v závislosti na fázích insolvenčního řízení a na konec jsme se zaměřili na účetnictví a daňové povinnosti dlužníka při zjištění úpadku. V následujícím dílu si rozebereme způsoby řešení úpadku či hrozícího úpadku.

Úpadek, bankrot či insolvence jsou v současné době často skloňovanými pojmy, neboť neschopnost splácet finanční závazky potkává čím dál více společností, ale i podnikajících fyzických osob či občanů. Následující text přináší nejprve stručné informace o základních pojmech insolvenčního řízení, na které navazuje podrobný přehled povinností dlužníka, který se v insolvenčním řízení ocitl, a insolvenčního správce v oblasti vedení účetnictví, sestavování účetních závěrek a o jejich daňových povinnostech v jednotlivých fázích insolvenčního řízení. Druhá část textu se věnuje věřitelům a jejich nesplaceným pohledávkám vůči dlužníkům v insolvenčním řízení, a to z hlediska účetního, z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty.