DPH a daň z příjmů při pronájmu rybníka

Vydáno: 5 minut čtení
DPH a daň z příjmů při pronájmu rybníka
Josef
Rajdl,
dotaz 16700/28.04.16 a 16766/06.05.16
Soukromý zemědělec (plátce DPH, vede daňovou evidenci), který má ve svém majetku rybník, jej chce dlouhodobě pronajmout.
1)
Může se rozhodnout, zda uplatní daň či nikoliv, ať je nájemce plátce nebo neplátce daně?
2)
Bude příjem z pronájmu zdaňovat dle § 7 zákona o daních z příjmů?
3)
Pokud by zemědělec neměl rybník ve svém obchodním majetku, zdaňoval by podle § 9 zákona o daních z příjmů a nemusel by se chovat jako plátce DPH?
4)
Zemědělec rybník pronajme neplátci DPH, přičemž ho bude nadále využívat ke své ekonomické činnosti, např. k zavlažování. Má nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění, která se vztahují k udržování rybníka, např. různé opravy atd.?
5)
Stejná situace, jen pronájem bude uskutečněn plátci DPH a uplatněno DPH na výstupu. Jak to bude s přijatými zdanitelnými plněními?
ODPOVĚĎ:
Podíváme se na jednotlivé dílčí dotazy postupně, jak jsou uvedeny:
1.
Dlouhodobý nájem nemovité věci je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně, přičemž v § 56a odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), se uvádí, že se plátce při nájmu nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností může rozhodnout uplatňovat daň. Pokud pronájem rybníka slouží nájemci, který je plátcem DPH, k uskutečňování ekonomických činností, je na rozhodnutí pronajímatele, zda z pronájmu bude uplatňovat daň. Pokud je nájemcem neplátce DPH, jedná se o osvobozené plnění bez nároku na odpočet.
2.
Dle § 7 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se za příjem ze samostatné činnosti považuje mimo jiné také příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Pokud je rybník zařazen v obchodním majetku poplatníka, je nutné příjem z pronájmu tohoto majetku zdanit v dílčím základu daně podle § 7 ZDP.
3.
Definice obchodního majetku je v ZDP uvedena v § 4 odst. 4 ZDP - obchodním majetkem se rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno, anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci. Pokud rybník není v obchodním majetku poplatníka z pohledu ZDP, pak by se příjem z pronájmu rybníka zdaňoval v dílčím daňovém základu podle § 9 ZDP. Definice obchodního majetku dle ZDPH je uvedena v § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH (tato definice je odlišná od definice obchodního majetku uvedené v ZDP) - obchodním majetkem se rozumí souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností. Ekonomickou činností se dle § 5 odst. 2 ZDPH mimo jiné rozumí využití hmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Při dlouhodobém pronájmu rybníka plátcem DPH je tedy nutné postupovat podle § 56a ZDPH, na pronajímatele je v tomto případě i nadále pohlíženo jako na plátce DPH.
4.
Dle § 56a ZDPH je nájem nemovité věci (kromě uvedených výjimek) osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Kdyby byl rybník pouze pronajímán neplátci DPH, z přijatých zdanitelných plnění souvisejících s údržbou a provozem rybníka by pak zemědělec v tomto případě neměl nárok na odpočet daně. Pokud je však majetek využíván jak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a zároveň pro plnění zdanitelná, je možné využít postupu uvedeného v § 76 ZDPH, tzn. využít nárok na odpočet v krácené výši, odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Nicméně, jedná-li se o průtokový rybník a samotné vodní dílo zemědělec k zavlažování nepotřebuje (důležitá je voda), pak bych neviděl prostor pro nárok na odpočet při udržování rybníka. Je tak třeba odlišovat udržování rybníka, který je pronajat a z nějž má plátce osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, a udržování zavlažovacího systému, který plátce využívá ke své ekonomické činnosti, a tedy s nárokem na případné odpočty DPH.
5.
Situace je jednodušší. V § 72 je (mimo jiné) uvedeno, že plátce má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Pronajímatel rybníka tak má v tomto případě nárok na odpočet daně v plné výši u přijatých zdanitelných plnění.