Technické zhodnocení dlouhodobého majetku v podmínkách roku
2016
Ing.
Ivana
Pilařová
Pojem dlouhodobého majetku je neodmyslitelně spojen s pojmem technického zhodnocení.
Všeobecně je známá skutečnost, že technické zhodnocení zvyšuje hodnotu majetku a modifikuje vstupní
cenu pro odpisování. Méně známé jsou již rozdílné definice technického zhodnocení pro účely
účetnictví a pro účely zákona o daních z příjmů,
stejně tak skutečnost, že technické zhodnocení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za
samostatný hmotný majetek a nakládání s ním nemusí být vždy shodné jako s majetkem, jehož hodnotu
zvyšuje. Následující řádky věnujeme zkoumání technického zhodnocení z různých hledisek - účetnictví,
daně z příjmů a DPH.
POJEM TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ PRO ÚČELY
ÚČETNICTVÍ
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v
soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č.
500/2002 Sb.“), definuje pojem technického zhodnocení
(dále jen „TZ“) pro účely účetnictví v § 47 odst. 3. Počínaje rokem 2014 tato definice způsobila
oddělení pojmu TZ majetku
pro účely účetnictví
od definice TZ hmotného a nehmotného majetku
pro účely daně z příjmů.
Do konce roku 2013 byl tento pohled shodný a účetnictví přebíralo
definici v § 33 a
§ 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).TZ je definováno „dvousložkově“ - z hlediska věcného a z hlediska hodnotového. Z
věcného pohledu
účetnictví zůstává u shody se
ZDP, když TZ definuje jako „
.... zásahy do
majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů,
nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních
úprav...“.
Z hodnotového pohledu se však účetní definice od daní odchyluje. Z textu vyhlášky plyne
povinnost shodného hodnotového vymezení TZ s hodnotou určenou účetní jednotkou pro vykazování
jednotlivého dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku,
a to počítáno za všechny dokončené
zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období
(např. za kalendářní či
hospodářský rok). V případě staveb (které jsou dlouhodobým majetkem bez ohledu na jejich hodnotu) je
třeba samostatně hodnotu TZ pro účely účetnictví stanovit, a to s ohledem na významnost vynaložených
nákladů na TZ. Významnost se pak stanoví ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací
ceně jednotlivé stavby.TZ na drobném hmotném a nehmotném majetku, stejně tak i TZ pronajatého majetku bude
vykazováno i nadále jako součást položky Stavby nebo Samostatné hmotné (nehmotné) movité věci a to
opět
od hodnoty stanovené v § 47 odst. 3 vyhlášky č.
500/2002 Sb.
TZ nemovité kulturní památky a církevní stavby nezvyšuje vstupní cenu
majetku a je odpisováno samostatně, což je shoda s minulostí, nicméně i do této oblasti pronikají
změny v hodnotovém vymezení takto samostatně odpisovaných vybraných nemovitých věcí.VÝZNAM VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE
Ve většině případů se účetní jednotky snaží svými vnitřními účetními směrnicemi či
vnitřními účetními předpisy sjednotit účetní a daňové vnímání a nakládání s pojmem TZ. V případě TZ
dlouhodobého nehmotného majetku však sjednocující platformu není možné najít a vždy bude docházet k
odlišnostem. Nenechme se však v účetnictví primárně ovlivňovat daněmi - je to sice „provozně
příjemné“, nicméně pokud shodná hodnota (jen v případě dlouhodobého hmotného majetku) není pro
účetní jednotku přijatelná a nebyla by v souladu s věrným obrazem skutečnosti, ke sjednocení
nedochází.
Uveďme si konkrétní úkoly účetních jednotek v souvislosti s tvorbou vnitropodnikových
účetních pravidel, která hranici vzniku dlouhodobého majetku stanoví:
a)
Definovat pro účely účetnictví s ohledem na hladinu významnosti hodnotový limit TZ u
staveb.
Z praktického pohledu lze doporučit limit 40 000 Kč na jednu stavbu za jedno účetní
období. Je však samozřejmě možné volit i odlišný limit.b)
Nastavit ve vnitropodnikové směrnici hodnoty, od kterých se dlouhodobý hmotný a
nehmotný majetek tímto majetkem stává a eviduje na účtech skupiny 02 a 01. Zde účetní jednotka může
(rozhodně ale nemusí) nastavit v případě dlouhodobého hmotného majetku limit 40 000 Kč, čímž se tato
hodnota automaticky vztáhne i k hodnotovému limitu TZ a dojde ke shodnému nastavení s limity TZ na
dani z příjmů.
c)
Pokud by účetní jednotka chtěla svoje hodnotové vymezení nastavené v minulosti
změnit, je toto možné udělat pouze k prvnímu dni svého účetního období. K tomu je třeba ještě dodat,
že v případě jakýchkoliv změn ve vnitřních účetních předpisech účetní jednotky je třeba zohledňovat
základní účetní zásady (věrného zobrazení, významnosti) a nenechat se ovlivnit pouze daňovými
hledisky. Účetnictví je na dani z příjmů nezávislé (což stvrzuje i
§ 47 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), přestože
to v každodenní praxi přinese komplikace.
Zásadní upozornění:
Vnitřní účetní směrnice nesmí samostatně vymezovat odlišné
hodnoty pro vznik dlouhodobého majetku a odlišné hodnoty pro jeho TZ. Tyto hodnoty nejsou samostatně
volitelné bez vzájemné souvislosti. Volitelným rozhodnutím účetní jednotky je pouze hodnotový limit
vzniku dlouhodobého majetku (až na výjimky staveb, pozemků apod.). Výjimkou je volba limitu TZ
pro stavby,
kde hodnotový limit vzniku stavby jako dlouhodobého majetku není účetními předpisy
stanoven. V tomto jediném případě se nerovná z pohledu účetnictví limit vzniku majetku a limit jeho
TZ.POJEM TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ PRO ÚČELY DANĚ Z
PŘÍJMŮ
Zákon o daních z příjmů oblast TZ již mnoho
let nijak nenovelizuje, i nadále rozlišuje definici TZ hmotného majetku
(§ 33 ZDP) a TZ nehmotného majetku
(§ 32a ZDP). I přesto, že se jedná o stálá
ustanovení zákona, připomeňme si zejména hodnotové limity pro hmotný i nehmotný majetek:
-
stanoví limit pro
věcně definované zásahy do hmotného majetku pro jednotlivý majetek
v úhrnu ve zdaňovacím období
částkou 40 000 Kč.
TZ mohou
být i takzvané „podlimitní“ výdaje na TZ nepřesahující 40 000
Kč, pokud se tak poplatník rozhodne a neuplatní tyto výdaje jako daňově účinné podle
§ 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.-
stanoví
mírně odlišně věcné vymezení TZ nehmotného majetku a zásadně odlišně hodnotové vymezení TZ, a to ve
vztahu
k jednomu dokončenému zásahu na majetku,
nikoliv kumulativně za zdaňovací
období.„Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku; přitom za technické
zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného
majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku,
pokud po ukončení u
jednotlivého nehmotného majetku
převýší částku 40 000 Kč.“Z hlediska věcné podstaty TZ je důležité zohlednit při posuzování také Pokyn GFŘ D-22 v
části „k příloze č. 2“. Pokyn uvádí, že nedílnou součástí stavebních děl je i technické vybavení
stavebních děl (následuje demonstrativní výčet těchto případů). Z toho plyne, že uvedené případy,
pokud se nejedná o výměnu stávajícího zařízení, odpovídají pojmu TZ.
POJEM TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ PRO ÚČELY DPH
TZ jako samostatný pojem vystupuje i v zákoně č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), a to v § 4 odst. 4 písm. d) bod 4, a to v souvislosti s jeho
vymezením pro účely nároku na odpočet daně na vstupu a následné případné úpravy či vyrovnání odpočtu
u dlouhodobého majetku. Tento pojem je však legislativně propojen se
ZDP, nikoliv s účetními předpisy. Jinými slovy řečeno,
pro účely DPH je TZ definováno věcně i hodnotově ZDP
bez ohledu na jeho zachycení v účetnictví. Podobně
ZDPH chápe pojem dlouhodobého majetku nikoliv účetně,
ale s vazbou na ZDP - tedy ve slova smyslu hmotného a
nehmotného majetku. TZ pro účely DPH vystupuje vždy
samostatně,
nezvyšuje hodnotu
zhodnocovaného majetku, ani nedochází ke kumulaci jednotlivých TZ na jednom majetku. Z hlediska
praxe však odlišné vymezení v účetnictví bude klást nové nároky na samostatnou evidenci „daňových“
TZ pro účely DPH, neboť na údaje z účetnictví se již pro účely DPH není možné v případě odlišně
stanovených limitů spolehnout.Z hlediska DPH mohou ve vztahu k TZ vybraných nemovitých věcí vzniknout poměrně nečekané
problémy, které provází TZ od jeho vzniku až po případný moment převodu zejména stavby (ale i
pozemku funkčně souvisejícího se stavbou a materializovaného práva stavby), na které bylo TZ
provedeno. Jedná se například o tyto situace:
a)
řešení sazby daně při provedení TZ stavby,
b)
ve většině případů provádění TZ se bude jednat pravděpodobně o provedení stavebních a
montážních prací, bude tedy povinně mezi tuzemskými plátci dodáno v režimu přenesení daňové
povinnosti,
c)
v úvahu může připadat také povinnost realizace režimu „nabytí majetku vlastní
činností“, a to nejen v případě stavby, ale i v případě realizace TZ na stavbě,
d)
pokud TZ nabude parametrů „podstatné změny“, dojde k opětovnému započetí běhu 5leté
lhůty, která je podstatná při převodu stavby nebo pozemku, jehož je stavba součástí,
e)
v případě převodu stavby v režimu osvobození bez nároku na odpočet daně na vstupu je
nutné sledovat lhůtu úpravy odpočtu odděleně pro stavbu a pro TZ. Snadno může nastat situace, kdy
pouze TZ podléhá povinnosti úpravy odpočtu v případě převodu polhůtní stavby v režimu osvobození bez
nároku na odpočet daně na vstupu,
f)
závěrem je ale nutné podtrhnout, že nelze v žádném případě převést (prodat, vložit či
darovat) stavbu bez jejího TZ, stejně tak není možné převést jen TZ, ani není možné převést stavbu v
odlišném režimu než její TZ.
PŘÍKLADY
Samostatný teoretický výklad jednotlivých náhledů na TZ vynikne na konkrétních příkladech,
z nichž vyplyne, že problém se týká všech účetních jednotek a jsou situace, kdy i při vynaložení
veškeré snahy (s možností změny znění vnitropodnikových směrnic) není možné v praxi zachovat
jednotnou linii účetního a daňového vnímání TZ.
Uveďme si některá konkrétní řešení.
Příklad 1
Dlouhodobý nehmotný majetek s limitem 60 000 Kč
Společnost má ve své vnitřní směrnici definovaný dlouhodobý nehmotný majetek překročením
částky 60 000 Kč. Ve svém dlouhodobém nehmotném majetku účetní jednotka eviduje také software v
původní pořizovací ceně 100 000 Kč. V roce 2016 postupně došlo k opakovanému TZ tohoto softwaru ve
výši 40 000 Kč a 30 000 Kč. Účetní jednotka sleduje pro účely účetnictví na tomto majetku roční
limit pro TZ ve výši 60 000 Kč, proto jednotlivé zásahy v průběhu roku eviduje na účtu 041 a
následně podle (ne)překročení limitu bude provádět zúčtování.
I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I IOperaceITextIČástka v KčIMDIDI I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Počáteční stav I 100 000 I 013 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 1. I TZ č. 1 I 40 000 I 041 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 2. I TZ č. 2 I 30 000 I 041 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 3. I Zvýšení pořizovací ceny I 70 000 I 013 I 041 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Výsledná cena softwaru I 170 000 I 013 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I
Ve vztahu k dani z příjmů se jedná o daňově účinné náklady uplatnitelné mimoúčetně do
základu daně (řádek 112). Vstupní cena pro účely ZPD činí 100 000 Kč, zatímco vstupní cena pro účely
účetnictví pak 170 000 Kč. Pokud byly do roku 2013 uplatňovány shodné účetní a daňové odpisy, není
toto již nadále možné.
Variantně
je možné uplatnit postup podle
§ 32a odst. 6 ZDP a „dobrovolně“ se vzdát daňové
účinnosti nákladů, čímž by došlo k vyrovnání účetní a daňové vstupní ceny. Odpis ze zvýšené vstupní
ceny pro účely ZDP však musí nastat od měsíce
následujícího po skutečném dokončení a uvedení každého jednotlivého TZ do užívání, nikoliv až na
konci účetního období, kdy dojde ke zvýšení vstupní ceny pro účely účetnictví. Shoda účetních a
daňových odpisů zde také nenastane, nicméně zůstane zachována shodná vstupní cena pro účetní i
daňové odpisování.Z hlediska DPH
se (ne)jedná o TZ v závislosti na tom, jak s TZ naložil poplatník z
hlediska daně z příjmů.Příklad 2
Dlouhodobý nehmotný majetek s limitem 60 000 Kč
Společnost má ve své vnitřní směrnici definovaný dlouhodobý nehmotný majetek překročením
částky 60 000 Kč. Ve svém dlouhodobém nehmotném majetku účetní jednotka eviduje také software v
původní pořizovací ceně 100 000 Kč. V roce 2016 došlo k jedinému TZ softwaru ve výši 50 000 Kč, a to
v měsíci prosinci 2016.
I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I IOperaceITextIČástka v KčIMDIDI I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Počáteční stav I 100 000 I 013 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 1. I TZ I 50 000 I 518 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Výsledná cena softwaru I 100 000 I 013 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I
Ve vztahu k dani z příjmů se jedná o daňově neúčinný náklad vyloučený ze základu daně v
daňovém přiznání (řádek 40). Vstupní cena pro účely
ZDP činí 150 000 Kč, zatímco vstupní cena pro účely
účetnictví pak 100 000 Kč. Pokud byly dosud uplatňovány shodné účetní a daňové odpisy, nebude toto
již nadále možné.
Variantní řešení z hlediska ZDP zde
neexistuje.
Z hlediska DPH se jedná o dlouhodobý majetek.
Příklad 3
Dlouhodobý nehmotný majetek s limitem 40 000 Kč
Společnost má ve své vnitřní směrnici definovaný dlouhodobý nehmotný majetek překročením
částky 40 000 Kč. V roce 2016 postupně došlo k opakovanému TZ softwaru v původní pořizovací ceně 50
000 Kč ve výši 25 000 a 20 000 Kč. Účetní jednotka sleduje pro účely účetnictví na tomto majetku
roční limit pro TZ ve výši 40 000 Kč za jedno účetní období, proto jednotlivé zásahy v průběhu roku
eviduje na účtu 041 a následně podle (ne)překročení limitu bude provádět zúčtování.
I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I IOperaceITextIČástka v KčIMDIDI I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Počáteční stav I 50 000 I 013 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 1. I TZ č. 1 I 25 000 I 041 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 2. I TZ č. 2 I 20 000 I 041 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 3. I Zvýšení pořizovací ceny I 45 000 I 013 I 041 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Výsledná cena softwaru I 95 000 I 013 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I
Ani takto na první pohled „slibně“ vypadající vnitropodniková směrnice nezajistí v případě
dlouhodobého nehmotného majetku stejný účetní a daňový pohled. Limit 40 000 Kč pro TZ sice platí v
daném případě jak pro účely účetnictví, tak i pro účely daně z příjmů. Pro účely účetnictví se však
jedná o limit vztahující se na jeden majetek za jedno účetní období, na dani z příjmů se jedná o
limit za jedno dokončené TZ.
Řešení je shodné s postupem v příkladu 1.
Příklad 4
Dlouhodobý hmotný majetek s limitem 10 000 Kč
Společnost má ve své vnitřní směrnici definovaný dlouhodobý hmotný majetek překročením
částky 10 000 Kč. Ve svém dlouhodobém hmotném majetku účetní jednotka eviduje stroj v původní
pořizovací ceně 2 000 000 Kč. V roce 2016 postupně došlo k opakovanému TZ stroje ve výši 7 000 a 4
000 Kč.
I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I IOperaceITextIČástka v KčIMDIDI I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Počáteční stav I 2 000 000 I 022 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 1. I TZ č. 1 I 7 000 I 042 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 2. I TZ č. 2 I 4 000 I 042 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 3. I Zvýšení pořizovací ceny I 11 000 I 022 I 042 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Výsledná cena stroje I 2 011 000 I 022 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I
Ve vztahu k dani z příjmů se jedná o daňově účinné náklady uplatnitelné mimoúčetně do
základu daně. Vstupní cena pro účely ZDP činí 2 000
000 Kč, zatímco vstupní cena pro účely účetnictví pak 2 011 000 Kč.
Variantním řešením
je aplikace § 33
odst. 1 ZDP, tj. „dobrovolné“ TZ i pro účely
ZDP i v případě podlimitních částek a následná úprava
daňových odpisů.Příklad 5
Dlouhodobý hmotný majetek s limitem 40 000 Kč
Společnost má ve své vnitřní směrnici definovaný dlouhodobý hmotný majetek překročením
částky 40 000 Kč. Ve svém dlouhodobém hmotném majetku účetní jednotka eviduje stroj v původní
pořizovací ceně 200 000 Kč. V roce 2016 postupně došlo k opakovanému TZ stroje ve výši 37 000 a 6
000 Kč.
I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I IOperaceITextIČástka v KčIMDIDI I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Počáteční stav I 200 000 I 022 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 1. I TZ č. 1 I 37 000 I 042 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 2. I TZ č. 2 I 6 000 I 042 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 3. I Zvýšení pořizovací ceny I 43 000 I 022 I 042 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Výsledná cena stroje I 243 000 I 022 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I
V případě takto stanoveného limitu pro dlouhodobý hmotný majetek nedochází k žádné
odchylce v účetnictví a na dani z příjmů, shodně z hlediska účetnictví a daně z příjmů dochází k
navýšení vstupní ceny pro účetní i daňové odpisování.
Příklad 6
Stavba s limitem TZ ve výši 40 000 Kč
Společnost má ve své vnitřní směrnici definovaný limit pro TZ staveb překročením částky 40
000 Kč. Ve svém dlouhodobém hmotném majetku eviduje také garáž v původní pořizovací ceně 300 000 Kč.
V roce 2016 došlo k jedinému TZ garáže ve výši 25 000 Kč, a to v měsíci prosinci 2016.
I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I IOperaceITextIČástka v KčIMDIDI I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Počáteční stav I 300 000 I 021 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I 1. I TZ I 25 000 I 548 I 321 I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I I I Výsledná cena garáže I 300 000 I 021 I - I I---------I----------------------------------I-------------I--------I--------I
Tato situace nepovede k žádným odchylkám účetního a daňového pohledu. TZ vychází jako
podlimitní z hlediska účetnictví i daně z příjmů, o dlouhodobý majetek se nejedná ani v případě DPH.
Náklad na účtu 548 je daňově účinný.
Příklad 7
Technické zhodnocení na následně prodané budově skladu (TZ ve vztahu k
DPH)
Podnikatel v roce 2000 pořídil a zařadil do užívání budovu skladu kolaudovanou v roce 1990
v ceně 10 mil. Kč. Budova byla nabyta v režimu osvobození a na vstupu nebyl při jejím pořízení
uplatněn žádný nárok na odpočet daně na vstupu. V roce 2015 bylo provedeno a také uvedeno do užívání
TZ této stavby v celkové hodnotě 2 mil. Kč + 21% DPH. Toto TZ nezpůsobilo podstatnou změnu, nedošlo
tedy ke znovu rozběhnutí 5leté lhůty podstatné pro převod stavby. Vzhledem k tomu, že budova skladu
je užívána k realizaci zdanitelných plnění na výstupu, byl uplatněn nárok na odpočet daně v plné
výši - tj. 420 000 Kč. V roce 2016 vedení společnosti rozhodlo o prodeji této stavby jinému
podnikateli - plátci DPH. Prodávající v souladu s § 56 projevil snahu prodat stavbu v režimu
zdanění, ale vzhledem k tomu, že kupující poskytuje finanční služby a neměl by tudíž nárok na
odpočet daně, nesouhlasil s uplatněním režimu zdanění. Prodávající tedy musí volit prodej v režimu
osvobození bez nároku na odpočet daně na vstupu.
Ve vztahu k TZ budovy (je samozřejmě jako součást budovy také prodáno a to ve stejném
režimu) došlo ke změně způsobu užívání TZ ve vztahu k primárně uplatněnému nároku na odpočet. Bude
tedy nutné uplatnit úpravu odpočtu.
Řešení:
TZ je pro účely ZDPH považováno za
samostatný dlouhodobý majetek. Pouze v roce 2015 bylo TZ užíváno tak, že nárok na odpočet daně na
vstupu nebylo potřeba podrobit úpravě odpočtu. Prodej budovy v režimu osvobození bez nároku na
odpočet daně na vstupu však způsobí povinnost vrácení 9/10 původně uplatněného nároku na odpočet
daně na vstupu - tj. částky 378 000 Kč. Tato hodnota bude zaúčtována do daňově účinných nákladů
(např. účet 538) a vykázána na řádku 60 daňového přiznání k DPH jako záporný nárok na odpočet daně
za poslední zdaňovací období kalendářního roku (tedy za prosinec 2016).
ZÁVĚR
Z výše uvedeného je patrné, že problematiku TZ je třeba řešit širokospektrálně - tedy
nejen z hlediska účetnictví, ale i z hlediska daně z příjmů a DPH. Není výjimkou, že se jednotlivé
definice a postupy řešení liší. K tomu přidejme skutečnost, že v případě TZ se často jedná o vysoké
částky, kde by případná pochybení vyvolala velmi závažné problémy.