Správné stanovení fáze pořizování dlouhodobého hmotného majetku

Vydáno: 20 minut čtení
Správné stanovení fáze pořizování dlouhodobého hmotného majetku
Ing.
Zuzana
Pšeničková,
CAE
Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s interpretací Národní účetní rady I-5 Stanovení okamžiku zahájení účtování souvisejících nákladů spojených s pořízením dlouhodobého majetku a I-33 Určení okamžiku zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání s ohledem na hmotný majetek, a dát tak ucelenější pohled na fázi pořizování dlouhodobého hmotného majetku.
V letošním roce vydala Národní účetní rada (NÚR) novou interpretaci I-33 Určení okamžiku zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání, která se zabývá přesnějším určením okamžiku, od kterého je ukončena fáze pořizování majetku a majetek začíná být odepisován. Tato
interpretace
tak doplnila interpretaci I-5 Stanovení okamžiku zahájení účtování souvisejících nákladů spojených s pořízením dlouhodobého majetku a ucelila problematiku správného ohraničení fáze pořizování dlouhodobého hmotného majetku. V mnoha případech účetní řeší zásadní otázku, kdy vynaložené náklady považovat za výdaje související s pořizováním dlouhodobého majetku a kdy ještě ne. Následně i určení správného okamžiku, kdy je možné majetek účetně zařadit do užívání, bývá mnohdy problematické. Ne vždy jsou to jednoduše stanovitelné termíny, protože české účetní předpisy nám k určení těchto významných okamžiků nedávají podrobnější návod. V mnohých účetních jednotkách to může být zásadní otázka, neboť problémy se správným určením fáze pořizování dlouhodobého hmotného majetku vznikají hlavně u velkých investičních akcí, kdy správné nebo nesprávné určení okamžiku zahájení pořizování a následně zařazení daného dlouhodobého hmotného majetku do užívání může významně ovlivnit účetní výkazy, výsledek hospodaření nejen v účetním období, kdy je majetek pořizován, ale i v následujících účetních obdobích, po které je tento majetek používán a odepisován. Nesprávným určením fáze pořizování dlouhodobého hmotného majetku by mohly být porušeny dvě základní účetní zásady, a to zásada opatrnosti a věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
INTERPRETACE
NÚR OBECNĚ
Interpretace
NÚR nejsou sice závazným právním předpisem, nicméně vzhledem k tomu, že NÚR je tvořena zástupci Komory auditorů České republiky, Komory daňových poradců České republiky, Svazu účetních a Vysoké školy ekonomické v Praze, jsou tyto
interpretace
zpracovány odborníky jak z akade