Praktický pohled na jednoduché účetnictví

Vydáno: 32 minut čtení
Praktický pohled na jednoduché účetnictví
Ing.
Zuzana
Pšeničková,
CAE
Jistě jste všichni zaznamenali, že od 1.1.2016 máme zpět v platných účetních předpisech znovuoživenou účetní soustavu jednoduchého účetnictví. Tak jak to bylo do konce roku 2015, umožnuje novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), využití této účetní soustavy pouze některým neziskovým organizacím, a to za předem stanovených podmínek. V tomto článku se seznámíme s problematikou účtování v jednoduchém účetnictví (dále jen „JÚ“), jaké současné podmínky musí být splněny a jak má vypadat účetní závěrka, neboť účetní předpisy (prováděcí vyhláška č. 325/2015 Sb., pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví) nově přesně stanovují podobu jednotlivých výkazů.
Kdo smí vést jednoduché účetnictví
Jednoduché účetnictví mohou vést účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b) ZÚ, které zároveň splní podmínky definované v § 1f téhož zákona.
Jednoduše řečeno jsou to tuzemské nebo zahraniční
právnické osoby
a zahraniční jednotky, které na území České republiky provozují svoji činnost,
nejsou plátci
daně z přidané hodnoty, jejich celkové
příjmy
za poslední účetní období a taktéž
hodnota majetku nepřesáhly 3 mil. Kč
a současně jsou jednou z
vyjmenovaných právních forem:
-
spolek a pobočný spolek,
-
odborová organizace, pobočná odborová organizace, mezinárodní odborová organizace a pobočná mezinárodní odborová organizace,
-
organizace zaměstnavatelů, pobočná organizace zaměstnavatelů, mezinárodní organizace zaměstnavatelů a pobočná mezinárodní organizace zaměstnavatelů,
-
církev a náboženská společnost nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností nebo
-
honební společenstvo.
Je zřejmé, že se podmínky pro vedení JÚ oproti předchozímu účetnímu období zpřísnily o dvě nová kritéria: limit hodnoty majetku a neplátce DPH. Nicméně i u definice příjmu jako podmínky pro vedení JÚ došlo k větší specifikaci, a proto se podrobněji podívejme, jak správně stanovit výši příjmu a výši majetku.
Příjem za bezprostředně předcházející účetní období
Celkovým příjmem se pro účely JÚ rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se ovšem nezapočítávají průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, příjmy nahodilé a mimořádné.
Uvědomme si ovšem, že přestože se do příjmů nezapočítávají pohyby na průběžných položkách, započítávají se tam příjmy na účet nebo do pokladny při standardních převodech mezi bankovními účty, nebo hotovostí a účty, stejně tak se tam započte třeba příjem
dotace
apod. A proto, pokud by účetní jednotka v podstatě nevykonávala žádnou činnost, jen si převáděla velké finanční prostředky mezi účty, mohla by snadno překročit celkový příjem, a tím tak přijít o možnost vést JÚ.
Hodnota majetku
Hodnotou majetku se pro účely JÚ rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se opět nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady. Možná tušíte, že může nastat problém, jak určit, kolik v hodnotě finančních prostředků k určitému datu činí úhrady z prodeje dlouhodobého majetku a úhrady pohledávek nahodilých nebo mimořádných. V tuto chvíli zatím není jasno, jak se k tomu problému postavit, a záleží zřejmě na každém z nás, jak si zdokumentujeme, kolik v celkové hodnotě majetku (vykázané v přehledu o majetku a závazcích) činí právě tyto úhrady.
Při přechodu z podvojného účetnictví na jednoduché se bude hodnota majetku stanovovat z jeho brutto hodnoty, protože se v JÚ neprovádí účetní odpis.
V prvním účetním období, při vzniku nebo zahájení činnosti, rozhoduje účetní jednotka o možnosti vedení JÚ na základě odborného odhadu splnění nebo nesplnění stanovených podmínek pro vedení JÚ v tomto prvním účetním období.
V následujících letech, pokud přestane účetní jednotka splňovat podmínky pro vedení JÚ, musí začít vést podvojné účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém zjistila, že tyto podmínky nesplňuje. Problém ovšem je, že z JÚ na podvojné můžete přejít kdykoliv (od začátku jakéhokoliv účetního období), z podvojného účetnictví na jednoduché můžete přejít nejdříve až po 5 po sobě následujících účetních obdobích!
Principy vedení jednoduchého účetnictví
Nezaměňujme vedení JÚ s daňovou evidencí, protože je tam pár podstatných rozdílů. V daňové evidenci se řídíme výlučně zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) neodkazuje-li ZDP na účetní předpisy, a jsou to záznamy výlučně pro stanovení správného základu daně z příjmů, kdežto JÚ se řídí a prováděcími vyhláškami a slouží primárně pro jiné účely než pro stanovení daně z příjmů.
Z toho také vyplývají podstatné rozdíly. V daňové evidenci se nesestavuje účetní závěrka, neprovádí se přecenění peněžních prostředků v cizí měně ke konci roku atd. V daňové evidenci se přepočítávají, resp. přeceňují, cizoměnové příjmy a výdaje na českou měnu pouze jednou, a to k datu jejich realizace, až na výjimky podle § 38 ZDP atd.
Nicméně pro účely daně z příjmů poplatníci vedoucí JÚ nevycházejí z účetního výsledku hospodaření, ale z rozdílu příjmů a výdajů, ani nemohou pro daňové účely považovat příjmy za výnosy a výdaje za náklady, viz § 21h ZDP.