Uplatnění daňové ztráty u podnikatele a nájemce

Vydáno: 22 minut čtení

Od základu daně z příjmů fyzických osob lze uplatnit dva druhy odpočtů. Jednak jde o uplatnění tzv. nezdanitelných částí základu daně, vymezených v § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jednak jde o tzv. položky odčitatelné od základu daně, specifi kované v § 34 ZDP . Základní rozdíl mezi oběma druhy odpočtů od základu daně spočívá v tom, že zatímco nezdanitelné části základu daně dle ustanovení § 15 ZDP lze uplatnit pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém vznikla zákonná možnost pro jejich uplatnění, tak položky odčitatelné od základu daně dle ustanovení § 34 ZDP lze uplatnit i v následujících zdaňovacích obdobích za podmínek specifi kovaných v § 34 ZDP . V příspěvku se blíže zaměříme na možnost využití odpočtu daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob v zákonných podmínkách roku 2016.

Uplatnění daňové ztráty u podnikatele a nájemce
Ing.
Ivan
Macháček
 
VZNIK DAŇOVÉ ZTRÁTY
Daňová ztráta může vzniknout pouze v rámci dvou dílčích základů daně:
-
u dílčího základu daně ze samostatné činnosti (poplatník s příjmy zdaňovanými dle § 7 ZDP), pokud podle účetnictví nebo podle daňové evidence přesáhnou výdaje příjmy,
-
u dílčího základu daně z nájmu (poplatník s příjmy zdaňovanými dle § 9 ZDP), pokud podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy.
Daňová ztráta může vzniknout u těchto dvou dílčích základů daně z příjmů pouze tehdy, pokud poplatník uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši. Pokud poplatník s příjmy ze samostatné činnosti uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP a podobně poplatník s příjmy z nájmu uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 9 odst. 4 ZDP, nemůže u těchto dílčích základů daně vzniknout daňová ztráta.
Podle znění pokynu GFŘ D-22 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá.
 
ODPOČET DAŇOVÉ ZTRÁTY VE ZDAŇOVACÍM OBDOBÍ, KDY DAŇOVÁ ZTRÁTA VZNIKLA
Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP vyplývá, že
o ztrátu upravenou podle § 23 se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10
v příslušném zdaňovacím období.
Daňovou ztrátu ze samostatné činnosti anebo z nájmu nelze odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti.
Odpočet daňové ztráty vzniklé za rok 2016 uplatní poplatník daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za rok 2016 pouze do výše součtu dílčího základu daně podle § 7 až 10 za zdaňovací období roku 2016. Daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit odpočtem od základu daně ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v