Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015

Vydáno: 17 minut čtení

Po zdolání prvních kontrolních hlášení na DPH se pomalu blíží další každoroční výzva v podobě podání daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob, Na rozdíl od kontrolních hlášení to není poprvé, ale v novodobé daňové historii již po dvacáté druhé. Nejedná se však zdaleka o opakování téhož podle stejných pravidel. Za rok 2015 se utkáme s mnoha odlišnými problémy, než tomu bylo v letech minulých. O dani z příjmů právnických osob a o struktuře daňových přiznání a způsobu jejich sestavení bylo napsáno mnoho velmi obsáhlých pojednání, ve kterých jsou čtenáři vedeni krok po kroku. Pro rok 2015 jsem se rozhodla pro jiný přístup. Shrňme si pravdy a mýty prostřednictvím otázek a odpovědí na téma, které je pro nás v nastávající době aktuální.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015
Ing.
Ivana
Pilařová
 
PRAVDY A MÝTY NA TÉMA SESTAVENÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB
Domnívám se, že základ daně se odvíjí z účetnictví, nicméně jak postupovat, pokud účetnictví vykazuje řadu chyb? Je možné na řádek 10 daňového přiznání dosadit takový výsledek hospodaření, který by vyšel v případě opravy těchto chyb?
Základ daně skutečně vychází z účetního výsledku hospodaření minulých let a tuto vazbu není možné porušit, a to ani v případě, kdy dotyčné účetnictví vykazuje chyby, které nebyly opraveny. V nastalé situaci jsou možné dva postupy:
a)
Vyjít z výsledku hospodaření, které nabízí účetnictví, a základ daně modifikovat mimoúčetními operacemi, které základ daně sníží či zvýší, a tím dojde pro daňové účely k opravě chyb. Z hlediska účetnictví pak chyby opravíme v následném účetním období, nejlépe proti jinému výsledku hospodaření minulých let. Tyto účetní opravy provedené v následném období již nebudou mít vazbu do základu daně tohoto následného období.
b)
Pokud se ještě nacházíme v období „znovuotevření účetních knih“, lze této možnosti využít, účetní chyby opravit a ze správného výsledku hospodaření sestavit základ daně.
V praktickém provedení mi není jasný pojem „mimoúčetního zvýšení základu daně“. Je zřejmé, že se jedná o vyloučení zaúčtovaných daňově neúčinných nákladů. Existují i další případy?
Jedná se o operace, které účetnictví podle zásady věrného obrazu nemůže zachytit. Tyto operace jsou pouze daňovými nástroji sloužícími ke zvýšení účetního výsledku hospodaření za účelem stanovení základu daně. Jedná se zejména o tyto situace řešené na konkrétních řádcích daňového přiznání:
-
rozdíl nižší ceny smluvní a vyšší ceny obvyklé při obchodování s kapitálově či jinak spojenými osobami (§ 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDP“), řádek 20 daňového přiznání,
-
nezaúčtovatelné nepeněžní příjmy, například n