Oceňování zásob vytvořených vlastní činností, 2. část

Vydáno: 27 minut čtení

Příspěvek navazuje na stejnojmenný článek, uveřejněný v minulém čísle našeho časopisu (Účetnictví v praxi č. 2/2016, s. 4), jehož cílem bylo srovnat legislativní požadavky na ocenění zásob vlastní činnosti, podle kterých se bude naposledy postupovat při předkládání účetních závěrek zpracovaných k 31. prosinci 2015, s nově koncipovanými požadavky, které se budou uplatňovat pro předkládání účetních závěrek, zpracovaných k pozdějšímu datu. Cílem tohoto příspěvku je srovnání požadavků „staré“ a „nové“ české účetní legislativy s obdobnými požadavky mezinárodně respektovaných účetních standardů tak, jak jsou dnes vymezeny zejména Mezinárodními standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS a požadavky Všeobecně uznávaných účetních zásad, uplatňovaných ve Spojených státech amerických US GAAP, a to s ohledem na jejich eventuální možnost aplikace v českém prostředí.

Oceňování zásob vytvořených vlastní činností
prof. Ing.
Bohumil
Král,
CSc.
 
OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB VLASTNÍ ČINNOSTI V IAS 2 - ZÁSOBY
Legislativně neupravené požadavky, které jsme podrobně analyzovali v první části tohoto příspěvku a které by měla účetní jednotka při úvahách o změně či zachování úrovně ocenění zásob vlastní činnosti respektovat, zůstávají beze změny: jsou jimi požadavky na věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví, vymezený § 7 zákona, a na správnost jeho vedení ve smyslu § 8. Jak zajistit jejich naplňování? Inspirací může být v tomto smyslu dikce IAS 2 - Zásoby v těch oblastech, které tento standard, resp. navazující standardy, upravují konkrétněji než zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), a prováděcí vyhláška (č. 500/2002 Sb. - dále jen „VPU“), a přitom s těmito legislativními požadavky nejsou v rozporu.
Další text je proto věnován srovnávací analýze naší legislativy s požadavky IAS 2 s hlavním zřetelem na oceňování zásob vytvořených vlastní činností a na ty problémové oblasti, které by účetní jednotka mohla aplikovat nad rámec požadavků ZU a VPU.
Text v tomto smyslu také naznačuje, které z těchto problémových oblastí by měly být předmětem řešení ať už v ZU, ve VPU, nebo v rámci českých účetních standardů.
 
Vymezení zásob
Pojem zásob je vymezen v článku 6 IAS 2. Zásoby jsou zde charakterizovány jako:
-
aktiva určená pro prodej v běžném podnikání,
-
aktiva ve výrobním procesu pro takový prodej,
-
aktiva ve formě surovin nebo spotřebního materiálu, které budou spotřebovány ve výrobním procesu nebo při poskytování služeb.
Výslovně jsou však již v předchozích článcích 2 a 3 uvedeny zásoby,
-
na které se standard nevztahuje vůbec, resp.
-
nevztahují se na ně požadavky na ocenění zásob, uvedené v IAS 2.
Co se týče
úplného vynětí z rozsahu působnosti
, jedná se o:
-
nedokončenou výrobu prováděnou na základě dlouhodobých kontraktů včetně přímo souvisejících servisních smluv1),
-
finanční instrumenty2),
-