V roce 2013 jsme pořídili počítače za 58 000 Kč bez DPH. Daňově a účetně je odpisujeme v letech 2013 a 2014. Daňový odpis za rok 2014 jen v poloviční výši, neboť jsme se po četných reklamacích dohodli s prodejcem na dobropisu ve 100% výši a vrácení počítačů v roce 2014. Jak účtovat a daňově zohlednit v přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2014 daňovou a účetní zůstatkovou cenu?
ODPISY U VRÁCENÉHO POČÍTAČE
Ing.
Martin
Děrgel
ODPOVĚĎ:
Na základě doporučené účetní metodiky Národní účetní rady v Interpretaci č. I-26 (viz níže) by se podle mě měla „sleva“ z prodejní ceny nejprve účtovat proti aktuální účetní zůstatkové ceně, a teprve zbývající částka do výnosů. I když to není přesné, je asi nejvhodnější uplatnit účet tržeb z prodeje dlouhodobého majetku. Možný příklad účtování:
Výchozí situace:
Pořizovací cena DHM 58 000 Kč (MD 022)
Účetní oprávky (odpisy) DHM například ve výši 20 000 Kč (D 082)
Vrácení DHM prodejci proti vrácení kupní ceny 58 000 Kč:
Pohledávka za prodejcem z titulu dobropisu 58 000 Kč (MD 315)
Zúčtování části dobropisu („slevy“) proti zůstatkové ceně 38 000 Kč (D 082) Vyúčtování zbývající části dobropisu do výnosů z „prodeje“ DHM 20 000 Kč (D 641) Úhrada dobropisované částky prodejcem na účet 58 000 Kč (MD 221/D 315)
Pro účely daní z příjmů bude standardně daňově uznatelný daňový odpis hmotného majetku a nikoli jeho účetní odpisy, což se obvyklým způsobem projeví na řádku 50 nebo 150 přiznání k DPPO. Přičemž souhlasím s postupem tazatele, že v roce 2014, kdy je předmětný hmotný majetek vrácen dodavateli, bude možno v souladu s § 26 odst. 7 písm. a) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), uplatnit pouze polovinu vypočteného ročního odpisu. Účetní výnos z prodeje zůstane zdanitelným příjmem pro účely DPPO.
Dotazované problematiky se týká
Interpretace
č. I-26 Slevy z pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku v následujících účetních obdobích po uvedení do užívání (u nabyvatele), viz (stručný výběr):Popis problému:
-
Tato
interpretace
se zabývá otázkou, zda by v případě poskytnutí slevy v některém následném období mělo dojít k úpravě pořizovací ceny tohoto majetku u nabyvatele majetku a jakým způsobem by měl nabyvatel upravit příslušné oprávky a odpisy. Tuto interpretaci lze vztáhnout pouze na slevu z ceny majetku, jejíž přiznání nebylo v období pořízení majetku velmi pravděpodobné.Řešení problému:
-
Při neexistenci jiných důvodů ke slevě se má za to, že sleva z ceny pořízeného majetku souvisí s tímto majetkem jako takovým, a proto by měla být účtována proti jeho pořizovací ceně. Např. sleva kvůli pozdnímu uvedení do provozu, předem dohodnutou slevu v závislosti na výkonnosti aktiva.
-
Pro následné slevy z pořizovací ceny majetku se u oprávek a odpisu jeví jako obecně vhodnější postup neměnit hodnotu dosavadních oprávek, ale provést přehodnocení budoucích odpisů daného majetku.
-
Pokud by sleva z ceny byla vyšší než účetní zůstatková cena, rozdíl se promítne do výsledovky.