Bonusy a skonta neoddělitelně patří k modernímu marketingu, v současné době se staly každodenní obchodní praxí. Jedná se o formu určité výhody či pobídky pro kupujícího, čímž ho i v budoucnu motivujeme k odběru právě našeho výrobku, zboží či služby, či k odběru jejich vyššího množství, případně k jejich předčasnému zaplacení. Nejen obchodní, ale i jiné účetní jednotky znají bonusy a skonta z obou stran - jako jejich poskytovatelé i jako jejich příjemci. Tuto problematiku je třeba zvládnout nejen v marketingu, ale také v účetnictví, z hlediska daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Neexistují žádné oficiální definice obsahu obou pojmů, což poněkud ztěžuje jejich účetní a daňové zařazení. Společnou věcnou podstatou je poskytnutí následné slevy (ekonomické či obchodní pobídky) ve vazbě na již v minulosti uskutečněné zdanitelné plnění, nebo soubor těchto plnění za určitou část uplynulého období. Pojem bonus je obvykle spojován s „odměnou“ za překročení předem určeného limitního odběru zboží či služby, skonto je obvykle spojováno se splněním určité platební podmínky. Tyto následné slevy či pobídky se pohybují ve vysokých finančních objemech, je proto vhodné je rozebrat jak z pohledu účetnictví a daně z příjmů, tak i DPH.
Bonusy a skonta v dani z příjmů, účetnictví a DPH v podmínkách roku 2015
Ing.
Ivana
Pilařová
Bonusy a skonta jakožto následné nástroje pro poskytnutí slevy či jiné výhody je nutné důsledně oddělit od slev, které se z různých důvodů poskytují přímo při odběru zboží, či z důvodu poskytnutí služby přímo na prodejním dokladu. Tyto slevy uplatněné přímo při uskutečnění zdanitelného plnění nejsou spojeny s vystavením opravného daňového dokladu, nýbrž přímo na daňovém dokladu dochází pouze ke snížení základu daně o poskytnutou slevu (§ 36 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDPH“). Vzhledem k tomu, že v síti nejrůznějších výhod již uvízl téměř každý dodavatel i odběratel, bude zajímavé řešit bonusy i skonta z obou zúčastněných stran - poskytovatele výhody i příjemce výhody.
ÚČETNÍ HLEDISKO
V účetnictví kopírujeme podstatu všech ekonomických operací, nejinak tomu bude i v případě bonusů a skont. Bonusy jsou slevou z ceny nakoupeného zboží či služby, skonta pak platební podmínkou.
Bonusy
Z pohledu příjemce
takové výhody je bezpochyby ideálním způsobem účtování bonusu jako snížení ceny jednotlivého zboží na skladu o hodnotu následně poskytnuté slevy. Tato idea však v praxi naráží na řadu překážek. Vzhledem k časovému posunu této slevy - například u bonusů se jedná často o roční periodicitu vyúčtování, je v praxi nemožné takto časově posunuté slevy účtovat jako snížení hodnoty zboží, které bývá v mnoha případech již prodáno. Pokud nějaké zboží na skladě zbude, často ani nevíme, jakého konkrétního zboží se tato sleva týká, neboť na jeden druh zboží máme více dodavatelů a z nich každý má jinou obchodní politiku. Další komplikací může být také vedení skladu metodou průměrných cen, kdy následná sleva se do systému zavádí jen velmi obtížně. Kompromisem může být pak zahrnutí těchto následných slev na ostatní pořizovací náklady ke zboží (pokud dosud není prodáno) a jejich rozpouštění pomocí průměrného procenta. Tato metoda sice zajistí „návrat slevy do ceny zboží“, nicméně rozhodně se nejedná o přesné ocenění. Existuje tedy řada zásadních skutečností, které naplnění základní idey brání. Z výše uvedených důvodů velmi obtížné realizovatelnosti toho nejpřesnějšího účetního vyjádření přímo do ceny zboží či do ceny spotřebované služby, je vhodné přijaté bonusy účtovat do provozních výnosů.Z pohledu poskytovatele
se poskytnuté bonusy účtují do provozních nákladů. Někteří poplatníci volí účtování poskytnutých bonusů jako snížení výnosů z titulu prodeje zboží, výrobků či poskytování služeb. Je otázkou názoru, zda poskytnutí bonusu znamená dosažení nižších tržeb (a tím i marže), nebo vznik dodatečných nákladů na udržení a motivování zákazníka. Obě možnosti mají své klady a zápory, účetní jednotka si jednu z variant vybere a neměla by svoji účetní politiku v budoucnu měnit.Skonta
Z pohledu poskytovatele
poskytnutá skonta pak nejčastěji účtujeme do finančních nákladů a skonta přijatá do finančních výnosů.Časová a věcná souvislost
Bonusy jakožto odměny či pobídky pro odběratele, stejně tak i skonta v podobě příznivějších platebních podmínek je však nutné účtovat se striktním dodržením časové a věcné souvislosti, a to minimálně na úrovni zdaňovacího období na dani z příjmů. Pokud v dané účetní jednotce záleží nejen na časovém rozlišení v rámci daného zdaňovacího období, ale i na přesném vyjádření měsíčních výsledků hospodaření, je nutné přistoupit k měsíčnímu časovému rozlišení, což se neobejde bez použití odhadů prostřednictvím dohadných položek u příjemců v měsíčních účetních závěrkách. Odhady se týkají zejména bonusů, kdy jejich výše po ukončeném období nemusí být vždy zřejmá, zatímco výše skonta při splnění platebních podmínek je známa ihned při úhradě či inkasu platby. Účtování DPH je pak řízeno požadavky ZDPH, daňové povinnosti na výstupu a nároky na odpočet daně na vstupu je nutné účtovat v čase, kdy jsou konkrétní částky promítány do daňového přiznání k DPH.
HLEDISKO DANĚ Z PŘÍJMŮ
Nákladové a výnosové dopady bonusů a skont se odvíjejí z účetního vykázání jednotlivých operací. Pokud by se časové rozlišení bonusů v účetnictví nepodařilo dodržet, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), i přesto trvá na správném časovém přiřazení. Je to patrné i z Pokynu GFŘ D-22, z ustanovení k „§ 23 odst. 2“ z bodu 4, kde je řešen rozhodný den pro uplatnění částek ovlivňujících základ daně. Pod písmenem c) je uvedeno, že rozhodným dnem pro daňové posouzení slevy či bonusu je
datum vzniku právního nároku
na slevu či bonus
. Pokud není známa jejich přesná částka, akceptuje se pro účely daně z příjmů dohadná položka, kterou podle zásady časové a věcné souvislosti vytvoří správně vedené účetnictví.V případě, kdy účetnictví dohadnou položku nevytvoří, neboť se o dotyčné skutečnosti dozví se zpožděním po uzavření účetních knih, účtuje se o bonusu a skontu do aktuálně otevřeného období (§ 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZU“). Na dani z příjmů je pak nutné provést mimoúčetní úpravy základu daně v daňovém přiznání, případně podat dodatečné daňové přiznání, aby byl základ daně u bonusů a skont stanoven ve správné výši při striktním dodržení zásady časové a věcné souvislosti. Naopak odchylky vzniklé v následném účetním období při nepřesném odhadu zejména výše bonusů do účetní závěrky roku předcházejícího, jsou účtovány do aktuálního účetního období výsledkově a jsou také součástí základu daně z příjmů aktuálního období (ve smyslu Pokynu D-22 v části „k § 23 odst. 2“ bod 2).
V této souvislosti je však nutné připomenout, že i v případě použití účetních odhadů je možné se dopustit chyby, která pak nemůže být považována za „vyšší odchylku“, ale je nutné použít postupy pro opravu účetních chyb. Tato problematika je pak blíže rozebrána v Interpretaci Národní účetní rady I-29 Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách (
Interpretace
byla schválena 23. června 2014).HLEDISKO DPH
Problematika opravy základu daně a opravných daňových dokladů je v ZDPH upravena na několika místech. Z hlediska dodavatele - výstavce těchto dokladů se budeme pohybovat v ustanovení § 42 a 43, z hlediska odběratele - příjemce dokladů pak v ustanovení § 74 ZDPH. Náležitosti opravných daňových dokladů najdeme v § 45 ZDPH. Speciálními druhy opravných daňových dokladů jsou pak opravné daňové doklady související s plátci v insolvenčním řízení, které jsou řešeny v § 44 zákona. Problematika bonusů a skont bude řešena podle § 42 ZDPH, na který se v dalším výkladu zaměříme.
Oprava základu daně a výše daně u výstavce opravného daňového dokladu - poskytovatele bonusu a skonta
Oprava základu daně a oprava výše daně podle § 42 ZDPH
Ustanovení § 42 ZDPH stanoví přesný výčet důvodů vystavení opravného daňového dokladu. Jedná se o situace, které nevyžadují podávání dodatečných daňových přiznání u výstavce dokladu, neboť nedošlo ke vzniku chyby při vystavování původního daňového dokladu. Konkrétně se jedná o tyto situace:
a)
zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
b)
snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění (tj. právě poskytnutí následných množstevních slev, bonusů či skont),
c)
vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo
d)
pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění.
Oprava výše daně v jiných případech podle § 43 ZDPH
Ustanovení § 43 ZDPH je pak používáno v případě opravy výše daně v jiných případech, tj. v situacích neuvedených v § 42 ZDPH, které obvykle souvisí se vznikem chyby při vystavování původního daňového dokladu, kterou opravným daňovým dokladem napravujeme. Nástrojem pro nápravu těchto chyb není poskytnutí bonusu a skonta, proto v této souvislosti nepoužijeme vystavení opravného daňového dokladu podle § 43 ZDPH.
Zásady vystavování opravných daňových dokladů
Opravný daňový doklad je sice v § 42 odst. 3 ZDPH deklarován jako samostatné zdanitelné plnění, nicméně reálně k žádnému novému zdanitelnému plnění nedochází, jedná se pouze o opravu již v minulosti realizovaného plnění. Z této logiky se také odvíjí základní zásady platné pro vystavování opravných daňových dokladů, které jsou včleněny do § 42 odst. 4 ZDPH. V případě opravy základu daně a výše daně se na opravném daňovém dokladu uplatní:
-
sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň
u původního zdanitelného plnění,-
pokud je primární plnění vyjádřeno v cizí měně, z čehož vyplývá, že i opravný daňový doklad bude vystaven v cizí měně, použije se pro
přepočet na českou měnu
kurs platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, či k datu přiznání daně z přijaté úplaty. Variantně je možné použít také kurs platný k prvnímu dni kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy (poskytnutí bonusu). Tento postup je velmi praktický v případě, kdy je vystaven „souhrnný opravný daňový doklad“ (§ 45 odst. 4 ZDPH) k řadě zdanitelných plnění realizovaných v průběhu celého roku v cizích měnách (a tím i v různých přepočítacích kursech). Opravný daňový doklad v cizí měně pak bude přepočten právě kursem k prvnímu pracovnímu dni v roce,-
stejně tak bude uplatněn i
původní režim zdanitelného plnění
(tj. například reverse charge, neboli režim přenesení daňové povinnosti), který byl uplatněn u původního zdanitelného plnění, přestože v době vystavení opravného daňového dokladu může být u dotyčného plnění již aktuálně uplatňován odlišný režim,-
ustanovení § 45 odst. 1 písm. e) ZDPH požaduje jako náležitost opravného daňového dokladu také uvedení
čísla původního daňového dokladu,
k němuž se opravný daňový doklad vztahuje.Náležitosti souhrnného opravného daňového dokladu
Pokud se oprava základu daně a oprava výše daně nebo oprava výše daně v jiných případech týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou. Zejména u souhrnného opravného daňového dokladu ve vazbě na vymezení více původních uskutečněných zdanitelných plnění již není nutné vypisovat čísla původních dokladů, ale je možné použít
slovní vyjádření
- tj. vymezení těchto plnění tak, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná. Dále plátce na opravném daňovém dokladu uvede souhrnně rozdíly mezi opravenými a původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění v rozlišení podle jednotlivých sazeb daně. Právě v oblasti poskytování bonusů za určité delší období se souhrnný opravný doklad osvědčil a je v hojné míře plátci používán.Specifika opravných daňových dokladů ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti
Jak je již výše uvedeno, pokud původní plnění byla poskytnuta v režimu přenesení daňové povinnosti, ať již trvalého nebo dočasného charakteru (při překročení limitní částky na vybrané druhy zboží), je třeba případný opravný daňový doklad vystavit také v režimu přenesení daňové povinnosti.
Může však dojít k situaci, kdy jako dodavatelé jednomu odběrateli poskytujeme zdanitelná plnění jak v režimu přenesení daňové povinnosti (při překročení limitní částky na vybrané druhy zboží), tak i zdanitelná plnění mimo tento režim (při nepřekročení limitní částky, či v případě dodání zboží, které není vybraným zbožím). Odběratele však motivujeme příslibem bonusu k odběru jakéhokoliv našeho zboží bez ohledu na režim dodání.
Bonus
při splnění podmínek pro jeho vznik se tak vztahuje jak k dodávkám v režimu přenesení daňové povinnosti, tak i mimo tento režim. Je jistě možné vystavit v dané situaci dva opravné daňové doklady, a to zvlášť pro každý režim, případně jeden opravný daňový doklad obsahující samostatně oba režimy. Je však také možné vystavit na veškerá plnění jeden opravný daňový doklad na veškerá poskytnutá plnění s tím, že na jednotném režimu tohoto dokladu se dodavatel s odběratelem dohodnou a nebude nutné oba režimy od sebe oddělovat. Zákon nestanoví, jakému režimu je třeba dát přednost, rozhoduje dohoda obou stran a shodné vykázání opravného daňového dokladu v daňovém přiznání dodavatele a odběratele.Postup příjemce opravného daňového dokladu - příjemce bonusu či skonta
Do záběru problematiky oprav základu daně a výše daně v případě bonusů patří i povinnost příjemce plnění a příjemce dokladu - tedy odběratele. Ten je povinen opravit (tj. snížit) odpočet daně, a to ve zdaňovacím období, kdy se
dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti
ji provést - tj. v zásadě bez ohledu na datum doručení opravného daňového dokladu, dokonce i bez ohledu na to, že opravný daňový doklad nemusí být dodavatelem nikdy vystaven (§ 74 ZDPH). Pokud správné období příjemce nedodrží, je nutné toto pochybení opravit dodatečným daňovým přiznáním na správné období - tj. období, kdy se odběratel dozvěděl o poskytnutí bonusu nebo skonta.V případě skont je zřejmé, že původcem skonta je právě odběratel, který jeho vznik vyvolá svojí včasnou platbou. V tomto případě není z hlediska odběratele existence a datum doručení dokladu potřeba a odběratel snižuje svůj nárok na odpočet daně k datu včasné platby i bez obdržení a existence opravného daňového dokladu. V tomto případě však dodavatel nemůže očekávat možnost snížení základu daně na výstupu.
Porovnání správného postupu obou stran
Pokud bychom chtěli porovnat postup dodavatele (výstavce opravného daňového dokladu) a odběratele (příjemce opravného daňového dokladu) v případě bonusů a skont, je možné učinit následující závěry:
Poskytovatel slevy:
-
vyhodnotí skutečnosti rozhodné pro poskytnutí slevy (bonusu, skonta, případně též uznané reklamace),
-
do 15 dnů po zjištění této skutečnosti vystaví opravný daňový doklad,
-
opravný daňový doklad doručí příjemci - plátci,
-
ve stejném zdaňovacím období, kdy byl doklad příjemci doručen, plátce sníží svůj základ daně a daň na výstupu.
Příjemce slevy:
-
sníží svůj nárok na odpočet daně na vstupu, a to buď na základě obdrženého opravného daňového dokladu, nebo na základě informace o snížení základu daně -tedy i bez opravného daňového dokladu,
-
příjemce se musí připravit na různé přístupy plátců -dodavatelů, kteří mohou vystavovat doklady s velkým časovým zpožděním, nebo vůbec. To nic nemění na postupu příjemce, který musí svůj původně uplatněný odpočet daně snížit.
Nesnížení nároku na odpočet bude při kontrole správce daně znamenat doměrek na dani, snížení nároku na odpočet v pozdějším období je pod sankcí v podobě úroku z prodlení. Naopak původci chyb - poskytovatelé slev, kteří si svůj základ daně a výši daně na výstupu nesníží, nebo sníží později, nejsou pod sankcí správce daně.
PŘÍKLAD
Plátce DPH, dodavatel kancelářských potřeb, vystavil 28.1.2015 svému odběrateli, plátci DPH, opravný daňový doklad na množstevní slevu za překročení limitních odběrů roku 2014. Opravný daňový doklad se týkal všech dodávek zboží tomuto odběrateli, rozdíl původních základů daně a základů daně po slevě (po poskytnutí množstevního bonusu) činí 50 000 Kč. Opravný daňový doklad byl odběrateli doručen dne 2.2.2015 s tím, že právě k tomuto dni se odběratel o poskytnutí bonusu dozvěděl.
Ke dni vystavení opravného daňového dokladu ještě dodavatel nemá uzavřeny účetní knihy roku 2014.
Součástí všeobecných dodacích a platebních podmínek je také poskytnutí skonta, a to ve výši 5% z celkové ceny dodávky včetně DPH za předpokladu, že faktura bude uhrazena nejdéle ve lhůtě 5 dní před datem splatnosti. V květnu 2015 byl vystaven daňový doklad na dodávku zboží ve výši 100 000 Kč + 21% DPH, odběratel platební podmínku dodržel a při včasné červnové platbě si uplatnil skonto. Dodavatel však na základě rozhodnutí vedení společnosti na skonta svým odběratelům nevystavuje opravné daňové doklady a nesnižuje svoji daň na výstupu.
ÚKOL 1
: Zaúčtujte související operace u výstavce dokladu.Dodavatel
I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IObdobíITextIČástka v KčIMDIDI I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IProsinec 2014IBonusza rok 2014 I 50 000 I 548 I 383 I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I ILeden 2015I Vystavený opravný daňový doklad I 50 000 I 383 I 311 I I I DPH k bonusu I 10 500 I 343 I 311 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I Nedochází ke snížení základu I - I - I - I I I daně a výše daně v daňovém I I I I I I přiznání k DPH I I I I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IÚnor 2015I Snížení základu daně (-50 000) I -50 000 (ř. 1 DP) I I I I I a DPH (-10 500) na výstupu I -10 500 (ř. 1 DP) I I I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IKvěten 2015I Vydaná faktura DPH I 100 000 I 311 I 604 I I I I 21 000 I 311 I 343 I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IČerven 2015I Inkaso na účet I 114 950 I 221 I 311 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I Zúčtování skonta I 6 050 I 568 I 311 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I Nedochází ke snížení základu I - I - I - I I I daně a výše daně v daňovém I I I I I I přiznání k DPH I I I I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I
ÚKOL 2
: Zaúčtujte související operace u příjemce dokladu včetně zachycení DPH. Příjemce dokladu má plný nárok na odpočet daně na vstupu.Odběratel
I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IObdobíITextIČástka v KčIMDIDI I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IProsinec 2014IBonusza rok 2014 I 50 000 I 385 I 648 I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IÚnor 2015I Přijatý opravný daňový doklad I 50 000 I 321 I 385 I I I DPH k bonusu I 10 500 I 321 I 343 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I Snížení nároku na odpočet daně I -50 000 I - I - I I I na vstupu v daňovém přiznání k I (ř. 40 DP) I I I I I DPH I -10 500 I I I I I I (ř. 40 DP) I I I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IKvěten 2015I Přijatá faktura I 100 000 I 112 I 321 I I I DPH I 21 000 I 343 I 321 I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IČerven 2015I Platba bankou I 114 950 I 321 I 221 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I Zúčtování skonta I 5 000 I 321 I 668 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I DPH ke skontu I 1 050 I 321 I 343 I I I I I I (současné I I I I I I snížení I I I I I I DPH na I I I I I I vstupu ř. I I I I I I 40 DP) I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I
Hledisko daně z příjmů:
Všechny výše uvedené náklady a výnosy jsou součástí základu daně v obdobích, do kterých byly zaúčtovány.
PŘÍKLAD
Plátce DPH, dodavatel mobilních telefonů, vystavil 28.7.2015 svému odběrateli, plátci DPH, opravný daňový doklad na množstevní slevu za překročení limitních odběrů mobilních telefonů ve druhém čtvrtletí roku 2015. Některé dodávky (podlimitní) byly realizovány v běžném režimu DPH, jiné z důvodu překročení limitu 100 000 Kč pak v režimu přenesení daňové povinnosti. Obě strany se dohodly při vystavování bonusů na uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti. Opravný daňový doklad se týkal všech dodávek zboží tomuto odběrateli, rozdíl původních základů daně a základů daně po slevě (po poskytnutí množstevního bonusu) činí 50 000 Kč. Opravný daňový doklad byl odběrateli doručen ke dni svého vystavení elektronicky s tím, že právě k tomuto dni se odběratel o poskytnutí bonusu dozvěděl.
Obě strany časově rozlišují své náklady a výnosy s přesností na jednotlivé měsíce.
Součástí všeobecných dodacích a platebních podmínek je také poskytnutí skonta, a to ve výši 5% z celkové ceny dodávky včetně DPH za předpokladu, že faktura bude uhrazena nejdéle ve lhůtě 5 dní před datem splatnosti. V září 2015 byl vystaven daňový doklad na dodávku mobilních telefonů ve výši 200 000 Kč, odběratel platební podmínku dodržel a při včasné říjnové platbě si uplatnil skonto. Dodavatel na základě rozhodnutí vedení společnosti svým odběratelům vystavuje opravné daňové doklady na veškeré změny základu daně.
ÚKOL 1
: Zaúčtujte související operace u výstavce dokladu.Dodavatel
I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IObdobíITextIČástka v KčIMDIDI I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IČerven 2015IBonusza 2. Q I 50 000 I 548 I 383 I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IČervenec 2015I Vystavený opravný daňový doklad I 50 000 I 383 I 311 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I Snížení základu daně (-50 000) I -50 000 I - I - I I I na výstupu I (ř. 25 DP) I I I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IZáří 2015I Vydaná faktura v režimu I 200 000 I 311 I 604 I I I přenesení daňové povinnosti I I I (ř.25 DP) I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I IŘíjen 2015I Inkaso na účet I 190 000 I 221 I 311 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I Vystavený opravný daňový doklad I 10 000 I 568 I 311 I I I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I I I Dochází ke snížení základu daně I -10 000 I - I - I I I v daňovém přiznání k DPH I (ř. 25 DP) I I I I---------------I---------------------------------I-------------------I-----I-----------I
ÚKOL 2
: Zaúčtujte související operace u příjemce dokladu včetně zachycení DPH. Příjemce dokladu má plný nárok na odpočet daně na vstupu.Odběratel
I---------------I---------------------------------I-------------------I---------I--------I IObdobíITextIČástka v KčIMDIDI I---------------I---------------------------------I-------------------I---------I--------I IČerven 2015IBonusza 2. Q I 50 000 I 385 I 648 I I---------------I---------------------------------I-------------------I---------I--------I ISrpen 2015I Přijatý opravný daňový doklad I 50 000 I 321 I 385 I I I---------------------------------I-------------------I---------I--------I I I Uplatnění režimu přenesení I -10 500 I 343 I 343 I I I daňové povinnosti I I I I I I---------------------------------I-------------------I---------I--------I I I Snížení daňové povinnosti i I -50 000 I - I - I I I nároku na odpočet daně na I (ř. 10 a 43 DP) I I I I I vstupu v daňovém přiznání k DPH I -10 500 I I I I I I (ř. 10 a 43 DP) I I I I---------------I---------------------------------I-------------------I---------I--------I IZáří 2015I Přijatá faktura I 200 000 I 112 I 321 I I I---------------------------------I-------------------I---------I--------I I I DPH v režimu přenesení daňové I 42 000 I 343 I 343 I I I povinnosti I I I I I---------------I---------------------------------I-------------------I---------I--------I IŘíjen 2015I Platba bankou I 190 000 I 321 I 221 I I I---------------------------------I-------------------I---------I--------I I I Přijatý opravný daňový doklad I 10 000 I 321 I 668 I I I---------------------------------I-------------------I---------I--------I I I DPH ke skontu (snížení základu I 2 100 I -343 I -343 I I I daně a daně na výstupu i vstupu I I (ř. 43 I (ř. 10 I I I daňového přiznání k DPH) I I DP) I DP) I I---------------I---------------------------------I-------------------I---------I--------I
Hledisko daně z příjmů:
Všechny výše uvedené náklady a výnosy jsou součástí základu daně v obdobích, do kterých byly zaúčtovány.