Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo v zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), od 1.1.2015 k daňovému zvýhodnění na vyživované druhé, třetí a další dítě. Dochází tak k úpravám § 35c ZDP a u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti ke změně v § 38k odst. 4 písm. c) a § 38l odst. 3 písm. c) ZDP . V článku si zodpovíme řešení daňového zvýhodnění na dítě v konkrétních situacích, ve kterých se může poplatník nacházet při vyživování více dětí.
Daňové zvýhodnění na dítě
Ing.
Ivan
Macháček
VÝŠE DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ NA DÍTĚ
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok podle znění § 35c ZDP na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a to:
-
ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě,
-
ve výši 15 804 Kč ročně na druhé dítě a ve výši 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě,
pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek (§ 35a a 35b ZDP). U dítěte, které je držitelem průkazu ZTP/P, se zvyšuje částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží vypočtenou daň z příjmů fyzických osob podle § 16 ZDP, sníženou podle § 35 a 35ba ZDP.
Společně hospodařící domácností se podle znění § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se může zdržovat po dobu studia na koleji, může být v ústavu ze zdravotních důvodů). Pro posouzení existence společně hospodařící domácnosti je rozhodující vždy skutečný stav.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti může být uplatněno ve formě:
-
slevy na dani,
kterou je možno uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené za příslušné zdaňovací období,-
daňového bonusu,
pokud při uplatnění odčitatelných položek od základu daně a slev na dani nebude vypočtena žádná daň z příjmů; poplatník může daňový bonus
uplatnit maximálně do výše 60 300 Kč ročně,-
slevy na dani a současně daňového bonusu,
je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období. Do výše nulové daně uplatní poplatník slevu na dani a zbývající rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník formou daňového bonusu, a to pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, přičemž maximálně lze uplatnit daňový bonus
do výše 60 300 Kč ročně.Z ustanovení § 35c odst. 4 ZDP vyplývá, že daňový
bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8, a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Pojem minimální mzda pro účely daní z příjmů je definován v § 21g ZDP. Pro rok 2015 činí pro výplatu daňového bonusu limit příjmů podle § 6 až 9 ZDP ve výši 9 200 Kč x 6 = 55 200 Kč.
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ U POPLATNÍKA S PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI
U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti,
který podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, činí v roce 2015 daňové zvýhodnění zohledněné při výpočtu měsíční zálohy na daň:-
1 117 Kč měsíčně na jedno vyživované dítě, 1 317 Kč na druhé dítě a 1 417 Kč na třetí a každé další dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
-
anebo dvojnásobek výše uvedených částek měsíčně, pokud jde o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P.
Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou:
-
měsíční slevy na dani,
-
měsíčního daňového bonusu,
-
nebo měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu.
Je-li výše měsíční zálohy na daň snížená o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový
bonus
lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně. Z ustanovení § 35d odst. 4 ZDP vyplývá, že plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový
ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, bonus
jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy,
zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2015 alespoň výše 4 600 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Platí však podle ustanovení § 35d odst. 6 ZDP omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu v tom smyslu, že
poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2015 částka 55 200 Kč.
Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za rok 2015 alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu, které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději
při zúčtování mzdy za březen
po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.Ve sdělení prezentovaném na www.financnisprava.cz dne 9.1.2015 se uvádí, že skutečnost, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení k dani. Jedná-li se o dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů, nebo v případě nesezdaných rodičů při absenci podrobnější úpravy v zákoně lze doporučit, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp. že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (např. jeho čestným prohlášením), a je-li tento druhý z rodičů zaměstnán, také potvrzením jeho zaměstnavatele.
V novém tiskopisu MFin 5457 - vzor č. 24 „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ poplatník uplatňující daňové zvýhodnění na dítě u svého zaměstnavatele vyplní kromě údajů o dítěti rovněž údaj, zda uplatňuje daňové zvýhodnění u tohoto dítěte ve výši stanovené na jedno dítě, na druhé nebo třetí a další dítě. Návod k vyplnění tohoto tiskopisu nalezneme ve sdělení prezentovaném na www.financnisprava.cz dne 22.1.2015.
VYMEZENÍ VYŽIVOVANÉHO DÍTĚTE
Za vyživované dítě poplatníka se podle znění § 35c odst. 6 ZDP považuje
dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:a)
nezletilým dítětem,
b)
zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
-
soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,
-
nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
-
anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
V návaznosti na vymezení vyživovaného dítěte pro účely daňového zvýhodnění dle § 35 odst. 6 ZDP je pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, nutné nejdříve stanovit, které děti jsou pro poplatníka vyživované podle tohoto ustanovení zákona.
Jde-li o daňové zvýhodnění na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba nejen s tímto vnukem sdílet společně hospodařící domácnost, jak stanoví § 35c odst. 1 zákona, ale ještě je třeba, aby jeho rodiče neměli dostatečné příjmy, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na dítě uplatnit.
Bude-li se např. jednat o manžele, kde manželka nemá žádné příjmy a manžel - student, má příjem ze samostatné činnosti 100 000 Kč, uplatní manžel slevy na dani podle § 35ba zákona a poté daňové zvýhodnění na dítě. Vzhledem k výši příjmu manžela, bude mít nárok na daňový bonus
v souladu s § 35c odst. 4 zákona on a nikoliv prarodič. Dosáhne-li však příjem manžela ze samostatné činnosti např. pouze 55 000 Kč, uplatní manžel pouze slevy na dani podle § 35ba zákona. Daňové zvýhodnění v podobě daňového bonusu manžel uplatnit nemůže, jeho příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy (6 x 9 200 Kč = 55 200 Kč) v souladu s § 35c odst. 4 zákona. V takovém případě, pokud vnouče žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči, si mohou daňové zvýhodnění uplatnit prarodiče.V pokynu GFŘ D-22 se v odstavci k § 35c odst. 6 ZDP uvádí, že za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen po část zdaňovacího období,
lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši odpovídající 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění na dítě lze však uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém:-
se dítě narodilo,
-
začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání,
-
bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Jaký postup zvolit při vyživování více dětí ve společně hospodařící domácnosti?
Z ustanovení § 35c odst. 1 ZDP vyplývá, že
je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení tyto děti dohromady.
Poplatník, který ve své společně hospodařící domácnosti vyživuje více než jedno dítě, se musí rozhodnout, na které dítě bude uplatňovat daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč, na které ve výši stanovené 15 804 Kč a případně na které ve výši 17 004 Kč stanovené na třetí a každé další dítě.PŘÍKLAD
Poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, z toho jedno dítě je držitelem průkazu ZTP/P.
Poplatník si může určit, které z obou dětí bude prvním dítětem a které druhým dítětem pro účely daňového zvýhodnění. Výhodné pro něho bude určit, že dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, bude druhým dítětem v pořadí. V tomto případě má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na obě děti ve výši 13 404 Kč + 2 x 15 804 Kč = 45 012 Kč.
Jaké bude řešení v případě změny v počtu dětí v průběhu roku?
Pokud v průběhu zdaňovacího období dojde ke změně v počtu dětí narozením druhého dítěte v rodině, pak se jedná o druhé dítě, na které bude uplatněno daňové zvýhodnění ve výši 1 317 Kč měsíčně počínaje kalendářním měsícem, ve kterém se dítě narodilo.
Pokud v průběhu zdaňovacího období jedno ze dvou vyživovaných dětí přestane být vyživovaným dítětem ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP (např. ukončení studia), poplatník bude následně uplatňovat na zbývající dítě daňové zvýhodnění ve výši 1 117 Kč měsíčně, neboť se počet dětí snížil ze dvou na jedno.
PŘÍKLAD
Poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění v roce 2015 na tři děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Na zletilého studujícího syna bude uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě jen za kalendářní měsíce leden až srpen, neboť syn ukončí v tomto roce studium na střední škole a ve studiu dále nepokračuje, na nezletilého druhého syna a nezletilou dceru bude uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě po celý kalendářní rok.
Nárokové částky daňového zvýhodnění podle § 35c ZDP:
Daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě 13 404 Kč ročně, tj. 1 117 Kč měsíčně.
Daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě 15 804 Kč ročně, tj. 1 317 Kč měsíčně.
Daňové zvýhodnění na třetí vyživované dítě 17 004 Kč ročně, tj. 1 417 Kč měsíčně.
Poplatník si zvolí například, že zletilého syna bude považovat za první dítě, nezletilého syna za druhé dítě a nezletilou dceru za třetí dítě.
Výpočet daňového zvýhodnění u poplatníka za celý rok 2015:
Na zletilého syna bude náležet daňové zvýhodnění ve výši stanovené na první dítě za měsíce leden až srpen, na nezletilého syna bude náležet daňové zvýhodnění za měsíce leden až srpen ve výši stanovené na druhé dítě a za měsíce září až prosinec ve výši stanovené na první dítě, na nezletilou dceru bude náležet daňové zvýhodnění za měsíce leden až srpen ve výši stanovené na třetí dítě a za měsíce září až prosinec ve výši stanovené na druhé dítě.
Na zletilého syna činí daňové zvýhodnění celkem 8 x 1 117 Kč = 8 936 Kč.
Na nezletilého syna činí daňové zvýhodnění celkem 8 x 1 317 Kč + 4 x 1 117 Kč = 15 004 Kč.
Na nezletilou dceru činí daňové zvýhodnění celkem 8 x 1 417 Kč + 4 x 1 317 Kč = 16 604 Kč.
Daňové zvýhodnění u poplatníka na tři děti v úhrnu za celý rok činí 40 544 Kč.
Jak proběhne uplatnění daňového zvýhodnění na dítě u manželů?
Základní zásadou je, že pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich, a to na základě společné dohody.
Manželé si tedy mohou zvážit, zda při existenci např. dvou vyživovaných dětí v jedné domácnosti uplatní jedno manžel a druhé manželka anebo pouze jeden manžel obě děti.
Výše požadovaného daňového zvýhodnění přitom není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.
Pokud tedy manželé ve společně hospodařící domácnosti vyživují více dětí, které pro účely daňového zvýhodnění mohou uplatňovat oba manželé, a manželé se rozhodnou děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělit mezi oba manžely, pak
musí mezi manžely dojít ke shodě, kdo si které dítě uplatní a jaké pořadí toto dítě bude mít (zda se jedná z hlediska daňového zvýhodnění o částku na jedno dítě, na druhé, třetí a další dítě).
PŘÍKLAD
Manželé vyživují ve společně hospodařící domácnosti čtyři děti. Jedná se o jedno dítě manželky z předchozího manželství a tři děti ze stávajícího manželství. Na všechny děti si může uplatnit daňové zvýhodnění jak manžel, tak manželka, anebo si mohou daňové zvýhodnění na tyto děti rozdělit. Manželé se dohodli, že manželka si uplatní daňové zvýhodnění na své dítě z prvního manželství a současně na jedno dítě ze stávajícího manželství a manžel si uplatní daňové zvýhodnění na dvě děti ze stávajícího manželství. Rovněž se dohodli, že u manželky se bude jednat o první a druhé dítě z hlediska daňového zvýhodnění a u manžela obě dvě děti budou považovány za třetí a další vyživované dítě. Tyto skutečnosti uvedli oba manželé v souladu se zněním § 38k odst. 4 písm. c) ZDP v Prohlášení k dani u svých zaměstnavatelů a ve smyslu § 38l odst. 3 písm. c) ZDP doložili potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z manželů uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši.
Daňové zvýhodnění na jedno dítě náleží ve výši 13 404 Kč, na druhé dítě ve výši 15 804 Kč a na další dvě děti na každé z nich 17 004 Kč. Na základě dohody manželů náleží u manželky daňové zvýhodnění na dvě děti, tedy částka 13 404 Kč + 15 804 Kč = 29 208 Kč za rok, resp. částka 1 117 Kč + 1 317 Kč = = 2 434 Kč, uplatněná při výpočtu měsíční zálohy na daň. U manžela se bude jednat o daňové zvýhodnění rovněž na dvě děti, ale ve výši 2 x 17 004 Kč = 34 008 Kč za rok, resp. částka 2 x 1 417 Kč = 2 834 Kč, uplatněná při výpočtu měsíční zálohy na daň.
Manželé se mohou dohodnout i jinak, například že daňové zvýhodnění na všechny děti uplatní manžel, popřípadě manželka, anebo že si manžel uplatní daňové zvýhodnění na 3 děti a manželka pouze na jedno dítě z dřívějšího manželství. Částka daňového zvýhodnění u manželů se tak může dle zvolených variant lišit, ale součet daňového zvýhodnění za 4 děti v našem případě bude vždy stejný.
Jak tomu bude v případě rozvedených manželů?
Pokud dojde k ukončení manželství a soud rozhodne o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů (např. matce) a stanoví druhému z rodičů (otci) vyživovací povinnost na dítě (výživné), zaniká společně hospodařící domácnost dítěte a druhého rodiče (otce). V tomto případě není splněna u druhého rodiče (otce) základní podmínka pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a toto daňové zvýhodnění může uplatnit matka, se kterou žije dítě ve společně hospodařící domácnosti.
Pokud se rodiče po nějaké době „vrátí k sobě“ a dohodnou se na obnově společně hospodařící domácnosti rodičů a dítěte, a otec již nebude platit výživné na dítě, ale podílet se na veškerých výdajích společně hospodařící domácnosti spolu s matkou dítěte, může si otec po dohodě s matkou dítěte opět uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Přitom není nutné rozhodnutí soudu a rovněž není nutné znovuuzavření manželství. Oba rodiče spolu žijí „na hromádce“ („na psí knížku“) a ve společně hospodařící domácnosti s nimi žije společné vyživované dítě. Tím jsou pro oba rodiče splněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a záleží na dohodě obou, kdo si toto daňové zvýhodnění na dítě uplatní.
V případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost), bude na takové dítě uplatňováno daňové zvýhodnění po část roku jedním z rodičů a po druhou část roku druhým z rodičů s tím, že
výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná.
Bude tomu tak proto, že částka daňového zvýhodnění na to samé dítě se v těchto případech bude odvíjet od počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků, kteří nevedou jednu společně hospodařící domácnost. Přitom jeden z těchto poplatníků (rodičů) může vyživovat ve své společně hospodařící domácnosti kromě dítěte, které má svěřeno do střídavé péče, ještě i další dítě vlastní, které má se současnou manželkou apod.V případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti. Příslušnost ke společně hospodařící domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti. To znamená,
že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců.
U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále ve společně hospodařící domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.
PŘÍKLAD
Po rozvodu manželů jsou dvě děti svěřeny rozhodnutím soudu do střídavé péče obou rodičů. Rodiče se dohodli, že bude za období leden až červen uplatňovat pro účely daňového zvýhodnění otec a za období červenec až prosinec matka obou dětí. Rozvedený manžel uzavřel nový manželský svazek a v rámci něho má s novou manželkou ve společně hospodařící domácnosti dvě společné děti.
Bývalá manželka si uplatní za období červenec až prosinec za obě společné děti s bývalým manželem daňové zvýhodnění jako na první a druhé dítě, tedy částku 6 x 1 117 Kč + 6 x 1 317 Kč = 14 604 Kč.
Bývalý manžel si uplatní za období leden až červen čtyři své děti a za období červenec až prosinec si může uplatnit dvě své děti. Pořadí na tyto děti z hlediska daňového zvýhodnění si určí otec sám. Pokud zvolí jako své děti z nového manželství jako první a druhé dítě, pak dvě děti svěřené do střídavé péče budou v pořadí jako třetí a další dítě. Pořadí dětí u otce se nemusí shodovat s pořadím dětí svěřených do střídavé péče u matky. V daném případě si pak otec uplatní výši daňového zvýhodnění:
-
13 404 Kč + 15 804 Kč = 29 208 Kč za společné děti s manželkou z nového manželství,
-
6 x 1 417 Kč + 6 x 1 417 Kč = 17 004 Kč za obě děti z bývalého manželství svěřené do střídavé péče manželů.
Otec s matkou se ohledně svých dětí v novém manželství mohou dohodnout i jinak, například že obě děti nebo jedno z nich uplatní jeho matka.
Jaké bude řešení v případě soužití druha a družky s dětmi z původního a současného stavu?
Ve sdělení prezentovaném na www.financnisprava.cz ze dne 9.1.2015 se uvádí, že u druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) posuzovat vždy společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka (druha/družky).
Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádají jejich „vlastní společné děti“, které jsou vyživovanými u obou poplatníků. Až následně se uplatní nárok na děti, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle ZDP považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků
(druha/ /družky), neboť jsou vlastním (z dřívějšího vztahu) dítětem pouze u jednoho z nich.Mají-li druh a družka např. dvě „společné vlastní“ děti, náleží na ně daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši stanovené „na druhé dítě“. Daňové zvýhodnění na tyto děti může uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci pouze jeden z nich. Musí se dohodnout, který z nich daňové zvýhodnění na tyto děti uplatní, resp. zda si daňové zvýhodnění na tyto dvě děti rozdělí, a také se musí dohodnout na tom, na které z nich uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a na které ve výši stanovené „na druhé dítě“.
V případě, že např. druh má v téže společně hospodařící domácnosti ještě z dřívějšího vztahu další dvě vyživované děti, posuzují se pak u něj dohromady nejen děti, které má společně s družkou, ale i tyto jeho další dvě děti. Vzhledem k tomu, že na dvě s družkou společné děti mu náleží daňové zvýhodnění v tomto případě ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši „na druhé dítě“, na své další dvě děti si pak může uplatnit daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na třetí a každé další dítě“.
PŘÍKLAD
Ve společně hospodařící domácnosti žije druh s družkou a čtyři vyživované děti. Dvě děti jsou druha z předchozího vztahu a dvě děti jsou družky rovněž z předchozího manželství. Společné dítě druh s družkou prozatím nemají.
V daném případě se nejedná o společné děti, a proto se děti posuzují samostatně u každého svého rodiče. Druh si může uplatnit daňové zvýhodnění na své dvě děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti - výše daňového zvýhodnění činí 13 404 Kč + 15 804 Kč = 29 208 Kč. Rovněž družka si může uplatnit daňové zvýhodnění na své dvě děti, a to na jedno 13 404 Kč a na druhé 15 804 Kč. V žádném případě nemůže uplatnit druh daňové zvýhodnění na děti družky. Pokud by však následně mezi družkou a druhem bylo uzavřeno manželství, bylo by možno daňové zvýhodnění uplatňovat společně, tedy s využitím zvýhodnění na první, druhé a třetí a další dítě (13 404 Kč + 15 804 Kč + 2 x 17 004 Kč).
PŘÍKLAD
Druh s družkou žijí ve společně hospodařící domácnosti. Žije s nimi jedno dítě družky z předchozího manželství a oba dva mají společné dvě děti ze stávajícího vztahu.
Vzhledem k tomu, že obě fyzické osoby neuzavřely manželství, může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě družky z předchozího vztahu jen družka, protože se jedná o její vlastní dítě. Daňové zvýhodnění na dvě společné děti uplatní druh nebo družka na základě jejich rozhodnutí. Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádá jejich „vlastní společné děti“, které jsou vyživovány u obou poplatníků. Až následně se uplatní nárok na dítě, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle ZDP považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků (druha/družky), neboť je vlastním dítětem (z dřívějšího vztahu) pouze u jednoho z nich. Z toho vyplývá, že společné děti ze stávajícího vztahu jsou považovány pro účely daňového zvýhodnění za první a druhé dítě a dítě družky z jejího předchozího vztahu za třetí dítě. Přitom se druh a družka musí rozhodnout (spolu dohodnout), kdo bude uplatňovat společné děti, zda druh nebo družka, nebo si tyto společné děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělí mezi sebe.
Pokud se například dohodnou, že obě společné děti ze stávajícího vztahu si pro účely daňového zvýhodnění uplatní druh, bude výpočet daňového zvýhodnění následovný:
Daňové zvýhodnění na dítě u druha
činí 13 404 Kč + 15 804 Kč = 29 208 Kč.
Daňové zvýhodnění na dítě u družky
činí 17 004 Kč.
Druh a družka se mohou dohodnout i jinak z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění na společné děti ze stávajícího vztahu, ale vždy bude dítě družky z předchozího vztahu počítáno pro účely daňového zvýhodnění u družky jako v pořadí třetí dítě.
Může si uplatnit daňové zvýhodnění na dítě nerezident?
Podle znění § 35c odst. 5 ZDP si daňové zvýhodnění na dítě může rovněž uplatnit
daňový nerezident,
ale pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. Daňovému nerezidentovi (zaměstnanci) však zaměstnavatel nemůže měsíční zálohu na daň snížit o měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě. V ustanovení § 38h odst. 13 ZDP se totiž uvádí, že u daňového nerezidenta se při stanovení měsíční zálohy na daň nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ani k daňovému zvýhodnění. Daňový nerezident může tedy daňové zvýhodnění na dítě uplatnit pouze v podaném daňovém přiznání k dani z příjmů dle § 38g odst. 2 ZDP.