Přechodné účty aktiv a pasiv - časové rozlišení

Vydáno: 20 minut čtení

V následujících dvou příspěvcích se budeme zabývat přechodnými účty aktiv a pasiv, tj. nástroji časového rozlišení nákladů a výnosů. V této první části se po úvodním vymezení časového rozlišení zaměříme na účty „klasického“ (čistého) časového rozlišení, tj. na náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výdaje příštích období, výnosy příštích období, příjmy příštích období. V příštím příspěvku pak přijdou na řadu dohadné položky aktivní a pasivní.

Přechodné účty aktiv a pasiv - časové rozlišení
Ing.
Miroslav
Bulla
V souladu s § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), účtují účetní jednotky o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti
časově a věcně souvisí
(tzv. akruální princip), není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami, přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují
bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
Rovněž podle bodu 6.1. ČÚS č. 019 - Náklady a výnosy se náklady a výnosy účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí, což se provádí prostřednictvím účtové skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv. Podle bodu 3.11. ČÚS č. 017 - Zúčtovací vztahy se v účtové skupině 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv účtuje o přechodných účtech aktiv a pasiv. Na příslušných účtech časového rozlišení se v souladu s § 13 a 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), časově rozlišují náklady a výnosy. Dále se v této účtové skupině účtuje v souladu s § 10, 11, 17, 18 VPU o dohadných položkách.
V praxi dochází např. k situacím, kdy náklady (výnosy) jsou realizovány v jednom období, ovšem týkají se období jiného (předchozího, následujícího), případně se týkají i více období. A právě smyslem časového rozlišení a účtování o dohadných položkách je zajistit, aby tyto náklady (výnosy) byly účtovány do správného období, tj. do období, se kterým časově a věcně souvisí. Samozřejmě to je třeba zajistit především u významných částek.
Časové rozlišení a účtování o dohadných položkách je třeba vždy provádět na přelomu účetních období, tj.
na přelomu kalendářního či hospodářského roku.
Jejich smyslem je totiž co nejvěrněji vyjádřit finanční a majetkovou situaci účetní jednotky k rozvahovému dni, proto se o nich účtuje k tom