Promlčení a speciální případy délky promlčecích lhůt podle nového občanského práva

Vydáno: 5 minut čtení

1)V minulém článku (Účetnictví v praxi č. 5/2015, str. 25) byl kladen důraz na základní novinky, které přinesla do promlčení nová právní úprava. Bylo zmíněno, že na rozdíl od právního stavu před lednem 2014 nemusíme u nových případů rozlišovat, zda se jedná o promlčení podle občanského (zákon č. 40/1964 Sb. - zrušen), nebo obchodního (zákon č. 513/1991 Sb. - zrušen) zákoníku. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen „NOZ“) sjednotil úpravu promlčení stejně jako délku promlčecích lhůt. Základní lhůta, kterou je nutné znát, jsou tři roky, respektive deset let, pro práva zapsaná ve veřejném seznamu (například zástavní právo k nemovitostem). Je ale nutné upozornit, že strany si nově mohou zákonem stanovenou délku promlčení upravit podle svého. Jsou při tom limitovány intervalem jednoho roku a patnácti let. Dnešní text se spíše telegraficky zaměří na některé odchylky od obecných pravidel délky promlčecích lhůt. Jedná se o situace, u kterých měl zákonodárce za to, že klasická délka lhůty je příliš krátká, nebo naopak zbytečně dlouhá s ohledem na povahu vztahu, který se promlčuje.

Promlčení a speciální případy délky promlčecích lhůt podle nového občanského práva
Ing. Mgr.
Tereza
Krupová
První odchylkou, kterou zákon upravuje v ustanovení § 634, je
promlčení práva na určení obsahu smlouvy,
která má být uzavřena na základě
smlouvy o smlouvě budoucí.
Tato lhůta je z