Když se s. r. o. nedaří

Vydáno: 37 minut čtení

Důvodů, proč se společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) nedaří, může být celá řada, a to jak uvnitř, tak i vně firmy. Například špatný podnikatelský záměr, neschopné vedení, nekalé nebo podvodné praktiky obchodních partnerů, příliš schopná konkurence, neshody mezi společníky, neúroda (u zemědělců), zpřísnění právní regulace, hygienických a technických norem, výrazné změny měnových kursů, škodní událost atd. Pestrá je rovněž paleta možností řešení těchto problémů, které závisejí jednak na důvodech potíží, a jednak na jejich velikosti. Obvykle je společným jmenovatelem potíží nedostatek peněz, které se zdráhá poskytnout i banka (nebo za velmi nevýhodných podmínek). Nejde-li o astronomické částky, tak si zpravidla s. r. o. dokáže pomoci sama, resp. její společníci. Pokud se ale vážné problémy kupí a perspektiva není o nic lepší, bývá optimální firmu prodat nebo zlikvidovat a uchránit tak pro společníky alespoň nějaký majetek s. r. o. Jinak totiž hrozí insolvenční řízení, které v českých podmínkách znamená konec šancí společníků na majetkové vypořádání.

Když se s. r. o. nedaří
Ing.
Martin
Děrgel
 
BEZÚROČNÁ ZÁPŮJČKA OD SPOLEČNÍKA
Nejjednodušší, nejrychlejší a nejčastější způsob, jak dostat peníze od společníka dočasně do jeho s. r. o., je zajisté forma peněžité zápůjčky. Od roku 2014 totiž už smlouvu o půjčce v „novém“ občanském zákoníku - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) - nenajdeme. Její místo nově zastoupila
smlouva o zápůjčce
(§ 2390 až 2394 NOZ). Tato smlouva
nemusí být písemná
a vznikne,
přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc
tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Smlouva o zápůjčce je tzv. reálným (naturálním) obchodem, takže
nabývá účinnosti až skutečným předáním a převzetím zapůjčené jistiny,
nikoli již jejím přislíbením. Na což se občas zapomíná a lze se tak zejména u menších firem setkat s pohledávkou z titulu dosud neposkytnuté zápůjčky od společníka (věřitel) jeho s. r. o. (dlužník), kterou má tento společník snahu započíst na nejrůznější závazky vůči této obchodní společnosti (např. z nesplacené části peněžitého vkladu apod.). Proto je vhodné ještě jednou zdůraznit, že pohledávka věřitele ze zápůjčky vzniká až poskytnutím peněžních prostředků, ať už v hotovosti nebo převodem na účet.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=3974.jpg
S ohledem na snahu společníka zápůjčkou podpořit finance jeho s. r. o. je
nejčastěji zvolena forma bezúročné zápůjčky.
Úroky by totiž znamenaly další firemní výdaj v době, kdy s. r. o. potřebuje na provoz nebo investice každou korunu. Navíc společník ví, že ani při bezúročné zápůjčce netratí. Pokud se firma rozjede, bude si moci nepřímo vybrat odměnu formou o to vyšších podílů na zisku, případně prodejem zhodnoceného podílu v s. r. o. Neuplatněný úrok ale zajímá daně, obecně totiž představuje
majetkové zvýhodnění dlužníka.
Daňový přístup se v poslední době ale dvakrát měnil.
Do konce roku 2013
toto majetkové zvýhodnění dlužníka - spočívající v ušetřených výdajích za úroky - představovalo obecně jeho
majetkový prospěch, který byl předmětem daně darovací. Dani darovací ale nepodléhaly bezúročné půjčky právě od společníků
jejich obchodním společnostem (např. s. r. o.), jelikož, jak bylo předesláno, si takto nepřímo - úsporou nákladů za úroky - zhodnocovali majetkové podíly a jejich potenciálním protiplněním mohl být o to vyšší podíl na zisku.
V roce 2014
se daňové posouzení bezúročných zápůjček od společníků s. r. o. změnilo. Může za to začlenění (inkorporace) předmětu zrušené daně darovací do daní z příjmů. Ovšem dle § 18 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
předmětem daně
z příjmů právnických osob
nebyl majetkový prospěch vydlužitele (dlužníka) při bezúročné zápůjčce, a to zcela bez omezení.
Takto široce pojatá nezdanitelná výjimka se finanční správě nelíbila, proto došlo - diplomaticky řečeno - k úpravě daňového režimu. Čemuž je třeba v našich končinách správně rozumět tak, že se pro poplatníky situace zhoršila.
Od roku 2015
se tento majetkový prospěch stal předmětem daně z příjmů, většinou ale naštěstí ani nadále nebude zdaněn, protože bude
osvobozen od daně.
Nově je ovšem toto nezdanění podmíněno tím, že
roční úhrn majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky od téže osoby nepřesáhne 100 000 Kč,
a to včetně bezúplatného „fiktivního“ příjmu z titulu
výpůjčky a výprosy.
Přesně to stanoví § 19b odst. 1 písm. d) ZDP:
„Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u
1.
vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
2.
vypůjčitele při výpůjčce a
3.
výprosníka při výprose.“
Dodejme, že u výpůjčky se jedná o bezplatné přenechání
nezuživatelné
věci k
dočasnému
užívání
ujednaným
způsobem. Zatímco u výprosy jde o bezplatné přen