Ručení příjemcem zdanitelného plnění - změny v roce 2014 a 2015

Vydáno: 13 minut čtení

Institut ručení za daň nezaplacenou poskytovatelem zdanitelného plnění je v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), upraven s účinností od 1.4.2011 jako jeden z nástrojů finanční správy v boji proti daňovým únikům. V období od 1.1.2012 do 1.12.2013 byly v této oblasti postupně provedeny změny spočívající zejména v rozšíření titulů k ručení. Cílem tohoto příspěvku je rekapitulovat podmínky ručení a upozornit na další změny v této oblasti provedené v roce 2014 a 2015.

Ručení příjemcem zdanitelného plnění - změny v roce 2014 a 2015
Ing.
Dagmar
Fitříková
 
PODMÍNKY RUČENÍ VYMEZENÉ DAŇOVÝM ŘÁDEM
Procesní podmínky pro uplatnění výzvy k ručení upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), v § 171 a 172. Podle je příjemce zdanitelného plnění při současném splnění podmínek vymezených v povinen uhradit nezaplacenou daň, jestliže mu správce daně ve výzvě sdělí stanovenou daň a současně jej vyzve k její úhradě. V souladu s úpravou obsaženou v je správce daně oprávněn uplatnit výzvu vůči příjemci zdanitelného plnění, který je v pozici ručitele,
pokud nebyla daň uhrazena poskytovatelem
zdanitelného plnění, ačkoliv byl poskytovatel plnění o její úhradě
bezvýsledně upomenut a daň nebyla uhrazena ani při vymáhání
na tomto poskytovateli. S ohledem na výše uvedené by měl správce daně vyzvat příjemce k zaplacení nezaplacené daně až poté, kdy byla nezaplacená daň správcem daně po poskytovateli plnění bezvýsledně vymáhána jedním ze způsobů uvedených v § 175 odst. 1 DŘ, a to:
-