1) Podnikání je spojeno s mnoha riziky. Účetní jednotky se pojišťují pro zmírnění nepříznivých dopadů při výskytu těchto rizik, např. při havárii služebního automobilu. Jak ale správně zaúčtovat škodu způsobenou neznámým pachatelem či pojistnou náhradu včetně úhrady opravy? Podívejme se na tuto problematiku z pohledu účtování a daňových dopadů.
Účtování pojistné události
Ing.
Pavlína
Vančurová
Ph.D.
POJISTNÁ A ŠKODNÍ UDÁLOST
Pojistná událost
je nahodilá událost, při které vzniká nárok na pojistné plnění. Její nahlášení (a případné doložení, že se skutečně jedná o pojistnou událost) je povinností pojištěného. Po nahlášení zahajuje pojišťovna tzv. likvidaci pojistné události, při které likvidátor posoudí nárok na pojistné plnění a vyčíslí škodu. Je-li nárok uznán, vyplatí pojišťovna pojištěnému nebo poškozenému pojistné plnění. Dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), je pojistná událost definována jako nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Každou vzniklou pojistnou událost je pojištěný povinen v co možná nejkratším čase ohlásit pojistiteli (pojišťovně), po kterém žádá vyplacení pojistného plnění. Obecně to je dáno v § 14 zákona o pojistné smlouvě. Konkrétně tuto povinnost upravují všechny pojišťovny ve svých pojistných podmínkách.Od pojistné události je třeba odlišovat pojem
škodní událost.
Tou je podle § 3 zákona o pojistné smlouvě skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Škodní událost tedy sama o sobě nemusí být pojistnou událostí. Teprve pokud odpovídá pojistným podmínkám, stane se z ní pojistná událost. Nastala-li škodní událost, např. vykradení kanceláře, je třeba z pojistných podmínek příslušejících k pojistné smlouvě zjistit, zda se toto pojištění na vykradení kanceláře vztahuje. Přesněji, zda je pojištěním tato škodní událost kryta. Pak je třeba ověřit ještě další okolnosti, např. zda pojištění nezaniklo (např. uplynutím dohodnuté doby nebo nezaplacením pojistného). Teprve potom se ze škodní události stane pojistná událost a vzniká povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.Účtování pojistného
Účetní jednotky při svém podnikání čelí mnohým rizikům. Ne všechna rizika, která je nutná v podnikání podstupovat, lze zcela
eliminovat
. Následky rizik lze však zmírnit díky pojistnému plnění, což vede účetní jednotky k tomu, že se proti mnohým rizikům pojišťují. Povodně, vichřice, krádeže či havárie tak podnikatelé zvládnou mnohem snáze. Pojištění proti určitému riziku je službou pojišťovny, za kterou pojišťovna požaduje smluvní cenu, tzv. pojistné. Toto pojistné je nákladem
účetní jednotky (pojistníka). Jako náklad je tedy pojistné předmětem jejího účetnictví.Ovšem druhů a typů pojištění existuje v současné době mnoho a účetní jednotky je mnohdy obtížně rozlišují. V důsledku toho pak mohou chybně účtovat a vykazovat placené pojistné jako ostatní finanční náklad. Přitom vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), stanovuje, že výsledková položka „H. Ostatní provozní náklady“ obsahuje mimo jiné pojistné vztahující se k provozní činnosti a výsledková položka „O. Ostatní finanční náklady“ obsahuje mimo jiné bankovní výlohy. České účetní standardy pro podnikatele (dále jen „ČÚS“) k tomu doplňují, že finančními náklady jsou náklady peněžního styku, a to i se souvisejícím pojistným.
Jak tedy zaúčtovat pojištění majetku, zákonné a havarijní pojištění automobilu, popř. další pojištění související s podnikatelskou činností? Nabízí se účtování na účet
548-Ostatní provozní náklady.
Účtuje se zde pojistné týkající se provozní oblasti, tedy např. také pojistné majetkového pojištění, havarijního pojištění automobilů, nebo pojištění ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Ale co účet 568-Ostatní finanční náklady?
Vždyť ČÚS č. 19 - Náklady a výnosy se o pojistném zmiňuje právě v souvislosti s účtovou skupinou 56 - Finanční náklady (bod 3.8.5.): „V účtové skupině 56 - Finanční náklady se dále účtují náklady peněžního styku, zejména bankovní výlohy,
. Jelikož účetní skupina 56 se týká finančních nákladů, o pojistném se zde účtuje v případě pojistného finančního majetku.pojistné,
náklady spojené se získáním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky s výjimkou případů, kdy se tyto položky stávají součástí pořizovací ceny majetku.“Účtování škodní události
Na druhou stranu
pojistná plnění představují výnos,
o kterém je rovněž třeba účtovat. Položka „IV. Ostatní provozní výnosy“ obsahuje pojistná plnění, která nejsou uvedena v položce „XIII. Mimořádné výnosy“. Zničení majetku živelními pohromami, např. povodní, je mimořádná záležitost, proto je možné tyto škody účtovat v účtové skupině 58 - Mimořádné náklady a výnosy z pojistného plnění pak v účtové skupině 68 - Mimořádné výnosy.PŘÍKLAD
Při zřícení stojanu ve skladu zásob byly zničeny zásoby zboží podle účetní evidence v hodnotě 100 000 Kč. Pojišťovna ocenila toto zničené zboží částkou 85 000 Kč. Škoda se zaúčtuje pomocí účtu 549-Manka a škody (v provozní oblasti). Tento účet je vhodné analyticky členit podle jeho daňové účinnosti. Škoda do výše náhrady je daňově uznatelná. Nárok na náhradu škody od pojišťovny se bude účtovat ve prospěch účtu 378-Jiné pohledávky a souvztažně na vrub účtu 648-Ostatní provozní výnosy.
I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I IÚčetní případ I Částka v Kč I MD I DI I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Vyřazení zničeného zboží do výše náhrady I 85 000 I 549.D I 132 I I (daňový náklad) I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Vyřazení zničeného zboží přesahující náhradu I 15 000 I 549.N I 132 I I (nedaňový náklad) I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Nárok na náhradu škody podle oznámení I 85 000 I 378 I 648.D I I pojišťovny I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Úhrada náhrady od pojišťovny na bankovní I 85 000 I 221 I 378 I I účet I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I
PŘÍKLAD
Účetní jednotce vznikla při povodních škoda na pojištěném dlouhodobém majetku a zásobách. O zásobách účtuje tato účetní jednotka způsobem B. Podle této varianty účtování se veškeré nakoupené zásoby účtují na účet 504 bez ohledu na to, zda jsou či nejsou spotřebovány. O konečném zůstatku skladu se účtuje až k rozvahovému dni. Majetek je v důsledku povodňových škod nutno vyřadit z užívání. Jelikož se jedná o škodu způsobenou živelní pohromou, nárok na náhradu škody od pojišťovny se bude účtovat na vrub účtu 688-Ostatní mimořádné výnosy. Jde o zcela mimořádné škody, proto i pro zaúčtování škod použijeme účet 582-Škody.
I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I IÚčetní případ I Částka v Kč I MD I DI I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Vstupní cena movitého majetku I 1 500 000 I 022 I - I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Oprávky k movitému majetku (účetní) I 1 300 000 I - I 082 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Zúčtování zůstatkové ceny movitého majetku I 200 000 I 582 I 082 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Vyřazení movitého majetku (likvidace) I 1 500 000 I 082 I 022 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Nárok na pojistné plnění od pojišťovny za I 950 000 I 378 I 688 I I zlikvidovaný majetek I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Počáteční stav zásob I 300 000 I 132 I - I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Nakoupené zásoby I 900 000 I 504 I 321 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Zničené zásoby I 700 000 I 582 I 504 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Nárok na pojistné plnění od pojišťovny za I 485 000 I 378 I 688 I I zničené zboží I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Inkaso pojistného plnění na běžný účet I 1 435 000 I 221 I 378 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I
Náklady na vzniklou škodu na účtu 582 jsou daňově účinné v plné výši, neboť je způsobila živelní pohroma. Pokud jsou zásoby pojištěny, pojistná náhrada je součástí základu daně. Škoda je daňově účinná bez ohledu na výši pojistné náhrady. Pokud půjde o likvidaci následků povodní na zásobách (omytí, dezinfekce či jiné ošetření zásob), účtují se tyto náklady jako služby (účet 518) a jsou daňově účinné. Jestliže tyto práce vykonávají vlastní zaměstnanci, jde pouze o náklady na mzdy a spotřebu materiálu, které jsou daňově uznatelné. Zničení majetku živelní pohromou není zdanitelné plnění, nebude proto odváděna daň na výstupu. Zároveň nedochází k povinnosti vrácení již dříve uplatněné daně na vstupu.
U movitého majetku je z hlediska daně z příjmů daňově účinná daňová zůstatková cena. Z hlediska techniky uplatnění těchto nákladů se situace vyřeší uznáním částky na účtu 582 ve výši 200 000 Kč jako daňově účinného výdaje a ještě uplatněním kladného rozdílu mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou jako položky snižující základ daně na formuláři daňového přiznání. Pokud by však daňová zůstatková cena byla nižší, pak by z účtu 582 byla daňově účinná částka pouze ve výši této nižší daňové zůstatkové ceny a zbývající částka do výše účetní zůstatkové hodnoty by byla vyloučena ze základu daně jako daňově neúčinný náklad. Pojistná náhrada je zdanitelným výnosem.
Pokud by byl zničený majetek určený k likvidaci a vyřazení nepojištěný, účtování i daňové posouzení by bylo stejné jako v uvedeném příkladu. Rozdíl by byl jen v tom, že bychom neúčtovali o pojistné náhradě a tudíž by nevznikl zdanitelný výnos. Daňově účinné náklady budou však ve stejné výši jako v předchozím příkladu bez ohledu na to, že majetek nebyl pojištěn, neboť pro daňové účely je vždy daňově účinná škoda způsobená živelní pohromou, a to bez ohledu na existenci a výši pojistné či jiné náhrady.
Nehoda na služebním vozidle
Běžné jsou také případy, kdy má zaměstnanec nehodu na firemním automobilu. Z hlediska úhrady způsobené škody i z pohledu uznatelnosti nákladů je vhodnější platit mimo zákonného pojištění také pojištění havarijní. Při placeném havarijním pojištění proplatí pojišťovna způsobenou škodu. Také výdaje spojené s její likvidací jsou do výše náhrad daňově uznatelným nákladem. Je třeba říci, že zaměstnavatel může uplatnit bez souhlasu zaměstnance srážku ze mzdy jen v zákonem uvedených případech. Není možné automaticky požadovat náhradu za způsobenou škodu, příp. ji rovnou srazit ze mzdy. Nejprve musí zaměstnanec škodu uznat, v opačném případě o vině rozhodne soud. Následuje sepsání dohody o srážkách ze mzdy. Provedením srážky bez předchozího sepsání dohody se zaměstnavatel dopouští přestupku a může mu být uložena pokuta až do výše 2 mil. Kč. Navíc je limit požadované způsobené škody v souladu s § 257 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, omezen. Výše náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku.
Ukažme si rozdíl v postupu zaúčtování havarijně pojištěné a nepojištěné účetní jednotky.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec při výkonu své práce způsobil se služebním vozidlem vlastním zaviněním dopravní nehodu. Vyčíslená škoda na firemním vozidle činila 150 000 Kč, na přepravovaném zboží 120 000 Kč (skladové ceny) a škoda způsobená druhému účastníku nehody byla 90 000 Kč. Jelikož nebylo sjednáno havarijní pojištění, fakturu za opravu pojišťovna nehradí. Rovněž škodu na zboží ze stejného důvodu pojišťovna neproplatí. Pojišťovna uhradí pouze škodu způsobenou druhému účastníku nehody, a sice ze zákonného pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla. Účetní jednotka předepíše škodu zaměstnanci na základě dohody o srážkách ze mzdy ve výši 67 500 Kč (maximálně 4,5násobek zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku = 15 000 Kč x 4,5).
I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Účetní případ - havarijně nepojištěná účetní I Částka v Kč I MD I D I I jednotka I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Faktura za opravu vozidla - zdanitelné I 150 000 I 511 I 321 I I plnění I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Zničené zboží I 120 000 I 548 I 504 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Předpis náhrady škody zaměstnanci I 67 500 I 335 I 648.D I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Úhrada náhrady škody zaměstnancem v I 67 500 I 211 I 335 I I hotovosti I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I
Náklad vynaložený na opravu poškozeného automobilu se neúčtuje jako škoda, ale jako oprava. Tento náklad je daňově uznatelný bez ohledu na plnění od pojišťovny.
Pokud by však účetní jednotka byla havarijně pojištěna, dopady pro ni by byly odlišné. Škodu na firemním vozidle ve výši 150 000 Kč uhradí v plné výši pojišťovna z havarijního pojištění. Škodu na zboží ve skladových cenách za 120 000 Kč uhradí také pojišťovna z havarijního pojištění, v našem případě částečně ve výši 100 000 Kč. Zbytek (20 000 Kč) byl předepsán zaměstnanci na základě dohody o srážkách ze mzdy. Škodu způsobenou druhému účastníku nehody uhradí pojišťovna ze zákonného pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla stejně jako u havarijně nepojištěné účetní jednotky.
I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Účetní případ - havarijně pojištěná účetní I Částka v Kč I MD I D I I jednotka I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Faktura za opravu vozidla - zdanitelné I 150 000 I 511 I 321 I I plnění I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Předpis náhrady škody na vozidle od I 150 000 I 378 I 648.D I I pojišťovny I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Zničené zboží I 120 000 I 548 I 504 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Předpis náhrady škody za zboží od pojišťovny I 100 000 I 378 I 648 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Předpis náhrady škody zaměstnanci I 20 000 I 335 I 648.D I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Úhrada náhrady škody srážkou ze mzdy I 20 000 I 331 I 335 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I
Při sjednání havarijního pojištění je škoda nebo její část uhrazena pojišťovnou. Náklady na opravu vozidla jsou daňově uznatelné stejně jako náklady na zničené zboží.
Může se však stát, že k vyřízení náhrady události pojišťovnou nedojde ve stejném účetním období, ve kterém došlo k havárii. Potom je třeba účtovat o
dohadné položce aktivní.
Nezaúčtování výnosu souvisejícího s odhadovaným pojistným plněním v případě, kdy poplatník neměl ke dni sestavení účetní závěrky potvrzení od pojišťovny, že k pojistné události skutečně došlo, není porušení principu věcné a časové souvislosti. Nicméně pokud je nesporné, že k pojistnému plnění za škodní událost dojde, výše odhadovaného pojistného plnění musí být zaúčtována do výnosů běžného období souvztažně s dohadnou položkou aktivní.PŘÍKLAD
V důsledku havárie došlo v prosinci roku 2013 ke škodě na firemním osobním automobilu. Tento vůz měla účetní jednotka havarijně pojištěn, pojistnou událost předala k vyřízení pojišťovně, do konce roku 2013 však nebyla pojišťovnou poskytnuta pojistná náhrada a ani v průběhu provádění účetní uzávěrky pojišťovna nepotvrdila konečnou výši náhrady. Vůz byl ještě v roce 2013 opraven v částce 180 000 Kč. Je tedy třeba odhadnout výnos z pojistného plnění a zaúčtovat jej v roce 2013 na stranu má dáti účtu 388-Dohadné účty aktivní.
Po přijetí pojistného plnění v roce 2014 se pak provede zúčtování dohadné položky. Účetní jednotka odhadla na základě pojistné smlouvy přibližnou výši pojistného plnění na částku 150 000 Kč. Po vyhotovení účetní závěrky v březnu 2014 obdržela účetní jednotka od pojišťovny na bankovní účet pojistné plnění ve výši 120 000 Kč.
I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I IÚčetní případ I Částka v Kč I MD I DI I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I IRok 2013I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Faktura za opravu - zdanitelné plnění I 180 000 I 511 I 321 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Faktura za opravu - DPH 21% I 37 800 I 343 I 321 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Úhrada opravy I 217 800 I 321 I 221 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Předpokládaná výše pojistného plnění (dohad) I 150 000 I 388 I 648.D I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I IRok 2014I I I I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Předpis náhrady škody od pojišťovny I 120 000 I 378 I 388 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Rozdíl oproti vytvořené dohadné položce I -30 000 I 388 I 648.D I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Inkaso pojistného plnění I 120 000 I 221 I 378 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I
Zaúčtováním předpokládané výše pojistného plnění na účet dohadných položek aktivních je jednoznačně vyjádřeno, že výše pohledávky není ke dni sestavování účetní závěrky jistá, jinak by o ní bylo účtováno jako o obvyklých pohledávkách. Právě specifika dohadných účtů umožňují účetním jednotkám přiřadit náklady a výnosy do období, s nímž věcně i časově souvisejí, v situaci, kdy není přesně známa jejich skutečná výše. Lze namítnout, že částky uvedené na účtu 388 jsou pouze určitým odhadem, přičemž skutečnost může být odlišná, a je třeba dodržovat zásadu opatrnosti. Nicméně jedná-li se o účetní událost, o níž má být účtováno na dohadných účtech, musí zásada časové a věcné souvislosti (akruální princip) převážit nad zásadou opatrnosti. Ostatně účetní postupy související se zajištěním principu přiřazování nákladů výnosům a se zajištěním časové shody (příslušností nákladů a výnosů k vykazovanému období) patří k neopomenutelným zásadám účetnictví.
V této souvislosti připomeňme, že manka a škody nepodléhají účetnímu režimu časového rozlišení. Představují v plné výši účetní a návazně příp. i daňový náklad účetního (zdaňovacího) období jejich vzniku, resp. zjištění. Vyplývá to z obecných účetních metod. Konkrétně to výslovně stanoví ČÚS č. 017 - Zúčtovací vztahy (v rámci bodu 3.11.):
„Časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody.“
. Manka, která představují pro účetní jednotku vždy nepříznivý inventarizační rozdíl, se přitom podle § 30 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyúčtovávají do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. A to třeba i v případě, že by část manka měla průkazně svůj původ v některém z předešlých účetních obdobích.Ve většině pojistných smluv je sjednána tzv. spoluúčast. To znamená, že pojišťovna nehradí celou vzniklou škodu, ale pouze částku nad stanovenou hranici. V případě autohavárie, kdy je vozidlo následně opraveno, postupuje účetní jednotka následujícím způsobem:
-
hodnotu oprav
zaúčtuje v plné výši do daňově účinných nákladů,
-
předepsanou
náhradu od pojišťovny do daňově účinných výnosů.
O výši spoluúčasti se samostatně neúčtuje. I když se
o sjednané spoluúčasti neúčtuje,
projeví se ve výsledku hospodaření formou ztráty z této operace.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec havaroval se služebním vozidlem. Automobil byl pojištěn se sjednanou spoluúčastí 5 000 Kč. Vozidlo bylo opraveno a faktura autoservisu za opravy činila 100 000 Kč. Pro zaúčtování opravy využijeme účet 511-Opravy a udržování. Náklady na opravu jsou daňově účinné bez ohledu na výši výnosu z pojistného plnění.
I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I IÚčetní případ I Částka v Kč I MD I DI I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Faktura za opravu - zdanitelné plnění I 100 000 I 511 I 321 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Faktura za opravu - DPH 21% I 21 000 I 343 I 321 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Úhrada opravy I 121 000 I 321 I 221 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Předpis pojistného I 95 000 I 378 I 648.D I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Inkaso pojistného plnění I 95 000 I 221 I 378 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I
Pojišťovna může také proplatit fakturu za opravu přímo autoservisu. Účetní jednotka pak hradí autoservisu pouze DPH. Účtování bude v tomto případě následující:
I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I IÚčetní případ I Částka v Kč I MD I DI I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Faktura za opravu - zdanitelné plnění I 100 000 I 511 I 321 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Faktura za opravu - DPH 21% I 21 000 I 343 I 321 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Úhrada DPH I 21 000 I 321 I 221 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Předpis pojistného I 100 000 I 378 I 648.D I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Úhrada opravy pojišťovnou (interní doklad) I 100 000 I 321 I 378 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I
Škody způsobené neznámým pachatelem
Ne každá škoda je v praxi nahrazována jejím původcem či pojišťovnou, a to i v případě, že firemní majetek je pojištěn pro daný typ škodní události. Pojišťovny mohou výši reálné hodnoty škody krátit. Existují však příznivé daňové výjimky, které umožňují uplatnit jako daňový výdaj tzv. daňové škody také v jiných případech. Jednou z těchto výjimek s praktickým využitím je daňová účinnost škod způsobených podle potvrzení policie
neznámým pachatelem.
Relevantní
potvrzení může přitom podat nejen pracovník státní policie ČR, ale také kterékoli služebny městské, resp. obecní, policie nebo obdobné bezpečnostní složky v zahraničí. Na těchto potvrzeních je zpravidla uvedeno, že řízení se zastavuje, protože totožnost pachatele nebyla zjištěna. Toto písemné potvrzení by měl mít poplatník k dispozici nejpozději do podání přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období vzniku škody.PŘÍKLAD
Účetní jednotce zničil požár ve skladu zásoby zboží ve výši 80 000 Kč ve skladových cenách. Dřevěný sklad v účetní zůstatkové ceně 250 000 Kč a daňové zůstatkové ceně 350 000 Kč zcela shořel. Zničený majetek neměla účetní jednotka pojištěný. Policie ČR klasifikovala požár jako úmyslně založený neznámým pachatelem. Proto si účetní jednotka může do daňových nákladů zahrnout plnou účetní hodnotu zásob 100 000 Kč a daňovou zůstatkovou cenu skladu 350 000 Kč.
I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I IÚčetní případ I Částka v Kč I MD I DI I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Škoda způsobená na zboží I 80 000 I 549 I 132 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I I Zůstatková cena skladu (účetní) I 250 000 I 549 I 081 I I----------------------------------------------I-------------I-------I-------I
Daňovým nákladem bude daňová zůstatková cena skladu 350 000 Kč. Protože ve výsledku hospodaření je ale proúčtována účetní zůstatková cena 250 000 Kč, bude o kladný rozdíl ve výši 100 000 Kč snížen základ daně v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, kdy ke škodní události došlo. Pokud by se nejednalo o škodu způsobenou podle potvrzení policie neznámým pachatelem, nemohla by si účetní jednotka daňově uplatnit vzniklou škodu na zásobách ani na shořelém skladu. Podaří-li se v budoucnu nalézt pachatele, je možné na něm náhradu škody vymáhat.
1) Padia, s.r.o.