Podnikatel - OSVČ má tzv. volné povolání a pracuje v terénu. Sídlem firmy je tedy jeho byt, resp. jeho část. Podle živnostenského zákona měl povinnost označit místo podnikání včetně identifikačního čísla, což bývá především u panelových domů, kde bydlí víc podnikatelů, problém. Mění v tomto smyslu něco nový občanský zákoník ? Pokud ano, v jakých paragrafech to zjistím? Bude možné, aby si podnikatel podle NOZ uplatňoval do výdajů část nájmu a služeb (např. v bytě 3+1 má 1 místnost k podnikání)?
NOZ A PODNIKÁNÍ V BYTĚ
JUDr.
Vlasta
Víghová
Ing.
Jiří
Nigrin
dotaz 10881/14
ODPOVĚĎ:
Nová právní úprava účinná od 1.1.2014 již nepoužívá termín „místo podnikání“ a nahrazuje jej fakticky termínem „sídlo“.
Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. - dále jen „NOZ“) upravuje sídlo podnikatele v ustanovení § 429. Podle § 429 odst. 1 platí, že:
„Sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště.“
Domnívám se tedy, že nová právní úprava umožňuje, aby podnikatel (OSVČ) měl své sídlo i v bytě (resp. v bydlišti).Další podrobnosti týkající se označování sídla upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 31 odst. 2 živnostenského zákona platí, že:
„Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), ..... Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo ..... Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky.“
Pro úplnost je možné poznamenat, že v bytě je možné mít za podmínek uvedených v § 17 odst. 3 živnostenského zákona též provozovnu pro výkon příslušné živnosti. Nemělo by tím ale samozřejmě docházet k porušení veřejnoprávních omezení týkajících se stanovení účelu, k němuž je možné byt stavebně užívat.
JUDr. Vlasta Víghová
Odpověď z hlediska daně z příjmů:
Podnikatel - fyzická osoba má z hlediska uplatňování výdajů dvě možnosti, pokud pomineme tu třetí, tedy vedení účetnictví. Jednak je možné vykazovat výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), aniž by musel cokoliv dalšího dokládat. V daném případě by se jednalo nejspíše o výdaje ve výši 40% z dosažených příjmů.
Druhou možností je pak vedení daňové evidence podle § 7b ZDP. V tomto případě se může poplatník rozhodnout, zda majetek, který využívá ke své samostatné činnosti, vloží do obchodního majetku či nikoliv, v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 ZDP. Byt (podle nového zákona jednotka) je pro účely ZDP hmotným majetkem. Význam to má v tom, že podle § 25 odst. 1 písm. u) ZDP nemůže poplatník daňově uplatnit výdaje na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání, pokud není tento majetek zařazen do obchodního majetku. Poplatník může do obchodního majetku zařadit i byt, přičemž při jeho ocenění bude vycházet z ustanovení § 29 ZDP. Je třeba zdůraznit, že příslušný majetek musí být vložen celý a může se i odpisovat ze stanovené vstupní ceny, ovšem odpisy mohou být uplatňovány pouze v poměru, v jakém je majetek používán pro podnikání. V daném případě lze tak stanovit podle poměru využívaného prostoru k podnikání k celkové ploše bytu.
V každém případě, tedy i v případě nevložení bytu do obchodního majetku, může poplatník uplatňovat výdaje na energie, telefon a podobně, ale vždy musí postupovat buď podle skutečných výdajů (pokud má např. naistalovány samostatné měřiče), nebo opět podle stanoveného kritéria, např. podle příkonu jednotlivých spotřebičů a jejich doby využívání apod. Daňově nelze uplatnit výdaje na osobní spotřebu poplatníka.
Ing. Jiří Nigrin