Ing. Jiří Nigrin

Podnikatel OSVČ, plátce DPH, koupí osobní vůz, kde si nárokuje DPH, vůz je koupený na IČ, tedy do podnikání. Po roce vůz prodá firmě, vystaví fakturu a odvede DPH z prodejní ceny. Jak to bude s daní z příjmu, když podnikatel uplatňuje výdajový paušál ve výši 60 %? Spadá tento prodej do příjmu podle § 7 nebo prodej zdaním v § 10 ZDP? A pokud podnikatel měl na toto auto pojistnou událost, spadá pojistné plnění do příjmu, nebo ne, pokud podnikatel uplatňuje výdajový paušál ve výši 60 %?

Podnikatel OSVČ plátce DPH si pořídil auto v roce 2018, používal jej pouze pro podnikatelskou činnost, uplatnil si DPH, vede daňovou evidenci - skutečné výdaje. v roce 2025 by chtěl auto vyřadit pro osobní potřebu. Podle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH se jedná o zdanitelné plnění a základem daně je podle § 36 odst. 6 písm a) zákona o DPH pořizovací cena snížená o opotřebení. Auto je zcela odepsané, je tedy základem daně nula?

Společnost s r. o. kupuje nové osobní auto do obchodního majetku od autorizovaného prodejce. Tento prodejce provozuje zároveň autobazar a se společností se dohodl (ústně!), že od ní koupí ojetý vůz, který měla v majetku 4,5 roku na náhradní díly za symbolickou 1 Kč. Při koupi nového vozu je uveden výkupní bonus 20 000 Kč, což je přibližná hodnota, kterou by společnost pravděpodobně získala samostatným prodejem vozu starého. Jak v tomto případě řeším DPH a daň z příjmů?

Družstvo – nikoliv bytové, ale družstvo obchodní – uspořádalo pro své členy kulturně-sportovní akci k výročí založení družstva. Družstvo uhradilo za tuto akci cca 100 000 Kč, mezi náklady patřil pronájem prostor, DJ a další. Předpokládám, že se bude jednat o nedaňový náklad bez odpočtu DPH. Nevznikne pro členy družstva nepeněžní příjem, a pokud ano, zda je osvobozen, či nikoliv. Většina členů družstva nepobírá v družstvu žádnou odměnu (v družstvu ani nepracují), kromě dvou členů představenstva, kteří za výkon funkce dostávají měsíční odměnu. 

Právnická osoba (s. r. o.) koupila před více než deseti lety nemovitost (výrobní halu a pozemky). Na jednom z pozemků vázne věcné břemeno ve prospěch třetí osoby (právo průjezdu). Obě strany se aktuálně dohodly na zrušení věcného břemene s tím, že s. r. o. vyplatí oprávněnému za zrušení věcného břemene 200 000 Kč. Bude se u s. r. o. jednat o jednorázový daňový náklad, nebo by mělo dojít ke zvýšení ceny nemovitosti a tato úplata by se tak stala součástí ceny pozemku? Věcné břemeno bylo zřízeno před koupí nemovitosti. 

Právnická osoba realizovala směnu pozemků - svůj pozemek A směnila za pozemek B jiné společnosti. Směna je bez doplatku. Oba pozemky jsou ve smyslu DPH stavebními pozemky. Společnost odvádí DPH z pozemku, který směňuje, tj. z pozemku A a vystavuje daňový doklad. Tuto DPH odvede, ale podle smlouvy ji druhá strana společnosti neuhradí. DPH je tak hrazena „ze svého“. Bude takto zaplacená DPH součástí pořizovací ceny nově získaného pozemku, nebo bude (daňovým) nákladem? 

Fyzická osoba, podnikatel, vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje, vlastní penzion a odkoupí od obce část pozemku. Budou náklady na geometrické zaměření, na vklad do katastru a související právní služby a cena za pozemek daňovými náklady? Jak evidovat koupený pozemek? Cena za pozemek a související náklady nepřesáhly 80 000 Kč.

Dodavatel nám bude po dobu 2 let testovat honovací stroj. Pouze v případě, že zkoušky vyjdou dobře, stroj zakoupíme. Kupovat budeme stroj se stejnými parametry, nikoliv ten konkrétní stroj na kterém budou prováděny testy. Budou testy honování (za které budeme dostávat faktury v průběhu 2 let před pořízením) součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku, nebo se jedná o režijní náklady?

V září 2025 jsme pořídili traktor (předváděcí stroj), v registru vozidel je však stále uveden jako vlastník původní leasingová společnost (zřejmě smlouva o výpůjčce s dodavatelem). Kvůli liknavosti s přepisem vlastníka v registru vozidel ze strany dodavatele ani v říjnu 2025 ještě není přepsán vlastník. Stejně jako náš dodavatel, i my jsme využili půjčky a smlouvy o výpůjčce, ale s jinou leasingovou společností. Můžeme si zařadit stroj do majetku už v září? Stroj je způsobilý k provozu, protože byl používán jako předváděcí, má tedy RZ, my máme daňový doklad s DUZP září 2025 a smlouvu o výpůjčce a vše je zaplaceno. Jediné, co není dokončeno, je přepis v registru na nového vlastníka a nového držitele. 

Na paušální výdaj 5 000 Kč měsíčně nebo 80 % 4000 Kč měsíčně se při nezařazení motorového vozidla do podnikání (vedení účetní evidence) vystavuje klasický výdajový doklad bez uplatnění DPH, nebo se uvádí až do daňového přiznání k dani z příjmu? Popřípadě na jakou stranu, do jakého řádku? 

Klient, OSVČ, si před 10 lety pořídit automobil jako OSVČ a uplatnil si odpočet na DPH. Uplatňuje si 60% paušální výdaje a pro účely daně z příjmu tedy nemá žádný obchodní majetek, nicméně z pohledu DPH obchodní majetek má. Nyní zvažuje, že by automobil převedl do osobního vlastnictví, doplatil by DPH z ceny obvyklé a za rok tento automobil prodal. Jaká se v tomto případě vztahuje lhůta pro osvobození daně z příjmu:a) 5 let podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmu „movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku“,nebo b) 1 rok, podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmu „motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku“.

Živnostník, pracující v oblasti výživového poradenství, nakoupil 20 ks dárkových karet na nákup v potravinovém řetězci v hodnotě 1 000 Kč. Tyto dárkové karty věnoval bez jakéhokoliv doložení či potvrzení svým klientům. Je tento náklad v hodnotě 20 000 Kč daňově uznatelný, nebo ne? Za jakých podmínek by ho mohl uplatnit v nákladech?

Jednatel společnosti, který nemá žádnou smlouvu o výkonu funkce jednatele, na jejímž základě by dostával odměnu, byl na vstupní lékařské prohlídce. Společnost bude provozovat instalatérskou činnost. Jednatel absolvuje roční kurz instalatéra. Na základě podmínek kurzu jednatel musel doložit doklad o vstupní lékařské prohlídce. Náklady na vstupní lékařskou prohlídku jsou daňové uznatelné, nebo ne? 

Podnikatel v roce 2024 omezil svoji zemědělskou činnost, proto rozhodl o přechodu z daňové evidence na paušální výdaje od 1. 1. 2025. Za rok 2024 podá dodatečné daňové přiznání a upraví základ daně o pohledávky, závazky a zásoby. Pohledávky a závazky budou v dodatečném daňovém přiznání bez DPH? Pokud prodá v roce 2025 zásoby z roku 2024, zdaní dle § 10 ZDP pouze rozdíl? Pokud prodá v roce 2025 zvířata ze zásob roku 2024, která ale v roce 2025 dále choval, a tudíž je jejich hodnota zvýšena o přírůstky, bude postupovat stejně jako u ostatních zásob (§ 10 ZDP), anebo budou zdaněny dle § 7 ZDP a k tomu budou uplatněny paušální výdaje?

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru a zároveň má své podnikání. Nevím, co bere jako hlavní činnost. Může dostat slevu na dani a slevu na dítě do mzdy? 

V říjnu 2025 jsme koupili starší auto. V listopadu 2025 dáme auto do servisu k větší opravě, možná bude cena opravy vyšší než 40 000 Kč. Je tato oprava součástí vstupní ceny auta, nebo si opravu můžeme dát rovnou do nákladů roku 2025?

Plátce daně z příjmů fyzických osob zdaňuje pouze příjmy z pronájmu několika nemovitostí dle § 9 ZDP. Výdaje uplatňuje ve skutečné výši a také odpisy nemovitosti. Plátce zakoupí osobní vozidlo, které bude z 50 % používat pro účely příjmů z pronájmů. Je možné vozidlo odpisovat a 50 % odpisů použít pro snížení základu daně?

Občanka A zakoupila spolu s přítelem B před 4 lety za 3.100.000 Kč byt, v katastru nemovitostí mají oba 50% podíl. V bytě A nikdy nebydlela. Spolumajitelé financovali byt následovně: společná hypotéka 2.700.000 Kc, běžný uvěr 280.000 Kč na B a vlastní zdroje od A ve výši 120.000 Kč . Měsíčně se splácí 15.044 Kč na hypotéku a 2.966 Kč na úvěr (obojí splácí pouze B). Nyní, po 4 letech, prodá A svůj podíl na nemovitosti za 195.000 Kč. Zároveň B od ní převezme i celou zbývající hypotéku ve výši 2.340.355 Kč. 1) A by mělo platit daň z příjmů v §10. Podle nás zdaní částku 195 000 Kč (poníženou o uznatelné výdaje související s prodejem či pořizovací cenou bytu). Může si dát do výdajů polovinu z kupní ceny 3.100.000? 2) Pokud nelze uplatnit do výdajů polovinu z KC, je možno do výdajů v § 10 souvisejících s prodejem bytu uvést zaplacených 120.000.- a nějakou část z hypotéky či zaplaceného úvěru (např. poměrnou část dle podílu zapsaném v katastru nemovitosti), i když splátky hradí B? 3) Vzhledem k tomu, že zbytek hypotéky přebírá B a vzhledem k různým způsobům úhrad pořizovací ceny bytu nevíme, zda bude A do příjmu ke zdanění zahrnovat i nějakou část z jiných zdrojů použitých při koupi bytu, a pokud ano, jak tento příjem vypočítat?

Zaměstnavatel (mimo veřejnou dopravu) uvažuje sjednat a hradit zaměstnancům některé z 3 benefitů/příspěvků, pro jednoduchost uvažujme hodnotu 1 000 Kč/měsíc : a) „pojistka na blbost“ – pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu vůči zaměstnavateli, b) měsíční MHD karta (lítačka) na dojíždění do práce (ale samozřejmě i jeho soukromé využití) c) předplatné Netflix, spotify a podobné předplatné. (cíleno na mladší zaměstnance). Tyto benefity by mohl hradit zaměstnavatel přímo třetí straně, ale vzhledem k tomu, že benefity jako takový jsou zdaňovány ve mzdě zaměstnance včetně sociální a zdravotního pojištění, tak není rovnou možné platit tuto částku přímo zaměstnanci, nebo je nutné platit přímo např. dopravnímu podniku? Co se týká daňových nákladů zaměstnavatele - Je správně, že u zdanitelných benefitů a)–c) je výdaj daňově uznatelný dle § 24/2/j ZDP (bod 4) za podmínky, že je benefit upraven vnitřním předpisem či pracovní smlouvou? Je možné takto přispívat zaměstnanci "skoro" na vše? Pokud firma uhradí zaměstnanci benefit v hodnotě 1 000 Kč, je celkový přímý náklad firmy pouze 1 000 + 33,8 % = 1 338 Kč. Pokud chceme, aby si zaměstnanec čistě polepšil o 1 000 Kč (a mohl si tento benefit koupit ze svého), vychází typicky celkový náklad firmy na cca 1 800–1 900 Kč - aby zaměstnanci čistě přibylo 1 000 Kč čistého, typicky hrubá mzda cca 1 362 Kč a firma pak odvede dalších 33,8 % z 1 362 Kč. Celkový náklad firmy pak cca 1 822 Kč. Tzn. takové využívání benefitů chápu jako výhodné, avšak moje otázka z ní, není nějaký ALE v daňové uznatelnosti nákladů na takové benefity?

Společnost, dříve sdružení bez právní subjektivity, tvoří rodiče a jejich dvě děti. Provozují maloobchodní prodej, čerpací stanici pohonných hmot. Společnost svoji činnost končí. Rodiče vložili do společnosti nemovitý majetek - pozemek, budovu, technologické vybavení. Při vypořádání ukončení společnosti si rodiče tento majetek, kterého jsou stále vlastníky, berou zpět. Následně Jsou rozhodnuti tento nemovitý majetek prodat. Majetek sloužil k podnikatelské činnosti. Jak bude řešena otázka daně z příjmů při prodeji tohoto nemovitého majetku?