Tento příspěvek je určen především pro účetní, které (kteří) nemají příliš zkušeností s vedením mzdové agendy a které (kteří) se dostali do situace, kdy mají kromě finančního účetnictví začíst vést i mzdovou evidenci pro tuto účetní jednotku, protože ta přijala zaměstnance a stala se zaměstnavatelem, příp. účetní přebírá vedení účetnictví včetně mzdové evidence. Půjde o shrnutí základních postupů při vedení mzdové evidence pro několik málo zaměstnanců, a to především u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře.
Základy mzdové účetní
Ing.
Miroslav
Bulla
Zmíním se zde o registraci zaměstnavatele u příslušných institucí (FÚ, OSSZ, ZP atd.), o povinnostech zaměstnavatele při vzniku i ukončení pracovního poměru, podávání pravidelných hlášení a vyúčtování (měsíční, roční) a dalších povinnostech souvisejících se mzdami. Upozorňuji, že půjde pouze o ty nejzákladnější postupy spíše heslovitého charakteru, problematika personalistiky a mezd je natolik rozsáhlá, že ji nelze v úplnosti popsat v tak krátkém příspěvku. Při vedení mezd pro více zaměstnanců, provádění srážek z mezd, zaměstnávání cizinců atd. dochází samozřejmě k různým složitějším situacím, které již tento příspěvek neřeší.
PŘIJETÍ ZAMĚSTNANCE
Při vzniku pracovního poměru (uzavření dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), příp. při vzniku zaměstnavatele (započetím zaměstnávání osob), je třeba v oblasti personalistiky a mezd postupovat následujícím způsobem:
Potřebné doklady
Mzdová účetní musí mít samozřejmě k dispozici především dokument o vzniku pracovního poměru či jiného pracovněprávního vztahu, tj. pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti apod. (příp. i mzdový či platový výměr, pokud údaje o mzdě nejsou součástí pracovní smlouvy). Dále potřebuje od zaměstnance:
-
potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) od předchozího zaměstnavatele, pokud byl zaměstnanec již někde zaměstnán, a to především kvůli informacím o případných srážkách z jeho mzdy,
-
rozhodnutí o případném přiznání důchodu,
-
v některých případech je možné požadovat údaje o dosažené kvalifikaci, zdravotní způsobilosti k výkonu práce, potvrzení o bezúhonnosti atd.
Další dokumenty předkládá zaměstnanec zaměstnavateli v souvislosti s uplatňováním slevy na dani (viz níže).
Osobní dotazník
Od zaměstnance je třeba získat i další potřebné informace, které nejsou uvedeny v pracovní smlouvě, v dohodě o provedení práce či o pracovní činnosti, ani v jiných předložených dokumentech, ale je potřeba je znát pro plnění povinností zaměstnavatele. Tyto informace lze získat např. formou vyplnění Osobního dotazníku. Jedná se především o jeho zdravotní pojišťovnu, bankovní spojení pro zasílání mzdy bankovním převodem, místo narození a rodné příjmení (pro ELDP), informace o tom, zda je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (včetně zjištění důvodu) apod. Je vhodné zjišťovat jen skutečně nutné údaje a minimalizovat tak administrativu spojenou s přijímáním zaměstnanců a vyvarovat se problémům v oblasti ochrany osobních dat.
Další povinnosti
Při vzniku pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelé musí vypořádat i s dalšími povinnostmi. Může se jednat např. o povinnost absolvování:
-
vstupní pracovnělékařské prohlídky (dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů),
-
vstupního školení BOZP a PO, seznámit zaměstnance s pracovním řádem, vnitřními předpisy apod.,
-
se zaměstnanci se v případě potřeby uzavírají např. dohody o hmotné zodpovědnosti, o používání služebního vozidla k soukromým účelům, o využívání služebního telefonu, o poskytování stravenek, srážkách ze mzdy atd.
Všechny tyto dokumenty by pak měly být součástí
osobního spisu zaměstnance
např. v podobě složky v šanonu či v elektronické podobě. Tyto informace je pak třeba zadat do mzdového SW
či modulu mezd v účetním SW. Správné nastavení informací o daném zaměstnanci je základním předpokladem správného výpočtu a zpracování mezd.Povinnosti ve vztahu ke zdravotní pojišťovně
Pokud zaměstnavatel začne zaměstnávat zaměstnance, je povinen podat „Přihlášku a evidenční list zaměstnavatele“ a
přihlásit se tak do registru zaměstnavatelů
ke všem zdravotním pojišťovnám (dále jen „ZP“), jejichž pojištěnce začal zaměstnávat. Na tomto formuláři oznamuje také veškeré změny nahlášených údajů, a to do 8 dnů od jejich zjištění.Zaměstnavatel je dále povinen oznámit příslušným ZP na tiskopisech „Hromadné oznámení zaměstnavatele“
nástup svých zaměstnanců do zaměstnání,
a to opět do 8 kalendářních dnů ode dne jejich vstupu do zaměstnání.Podobným způsobem je třeba hlásit i příp. změny, které u zaměstnavatele a zaměstnance proběhnou v průběhu trvání pracovního poměru pojištěnce ZP (změna ZP, počátek či konec placení pojistného státem atd.).
Povinnosti ve vztahu k OSSZ (PSSZ, MSSZ)
Zaměstnavatel, který začal zaměstnávat osoby, kterým vznikla účast na nemocenském pojištění, je povinen se přihlásit nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném tiskopisu u příslušné správy sociálního zabezpečení (OSSZ, PSSZ, MSSZ) do registru zaměstnavatelů prostřednictvím tiskopisu „Přihláška do registru zaměstnavatelů“. Na základě této Přihlášky je zaměstnavateli přidělen variabilní symbol organizace důležitý pro komunikaci s OSSZ (PSSZ, MSSZ).
Zaměstnavatel je dále povinen oznámit příslušné OSSZ (PSSZ, MSSZ), na tiskopise „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“ (ONZ)
den nástupu svého zaměstnance do zaměstnání,
které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání nebo skončení doby zaměstnání.Na stejném tiskopisu je zaměstnavatel povinen ohlásit příslušné OSSZ změnu údajů uvedených v ONZ, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
Povinnosti v oblasti daně z příjmů
I v oblasti zdanění příjmů musí nový zaměstnavatel splnit registrační povinnost a
přihlásit se k dani z příjmů
jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti (zálohová daň za zaměstnance), příp. i k dani z příjmů jako plátce daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň za zaměstnance). K tomu lze využít formulář „Přihláška k registraci pro právnické (fyzické) osoby“.Zaměstnavatel by dále měl umožnit novému zaměstnanci podepsat
„Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“
(dále jen Prohlášení k dani), resp. při nástupu pouze stranu 1 a 2 Prohlášení k dani. Toto Prohlášení k dani má vliv na způsob zdanění příjmu poplatníka, poplatník ho smí mít podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanec může prostřednictvím Prohlášení k dani uplatňovat měsíčně základní slevu na poplatníka, základní a rozšířenou slevu na invaliditu, slevu na držitele průkazu ZTP/P, slevu na studenta a daňové zvýhodnění na vyživované děti. Tyto skutečnosti musí zaměstnanec zaměstnavateli doložit příslušnými potvrzeními.Poznámka:
Je vhodné zaměstnance upozornit na možnost vyplnění Prohlášení k dani, doporučit mu, které slevy na dani může uplatnit, a požadovat od nich doklady potvrzující tyto skutečnosti. Zaměstnanci mnohdy z neznalosti nevyužívají všechny možnosti ke snížení své daňové povinnosti a mzdové účetní je na možnosti, jak ušetřit na dani, ne vždy upozorní.
Ostatní povinnosti při přijetí zaměstnance
Ze zákona je zaměstnavatel, pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, povinen přihlásit se také k
zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění vzniká ze zákona, neuzavírá se pojistná smlouva, vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatelů a trvá po dobu jeho platnosti a po dobu existence zaměstnavatele. Vznik prvního pracovněprávního vztahu je zaměstnavatel povinen oznámit pojišťovně, kterou je Kooperativa pojišťovna a.s. To lze provést prostřednictvím elektronického formuláře pro přihlášení nebo vyplněním formuláře ve formátu PDF (Přihláška k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání).Je velmi důležité správně nastavit údaje o zaměstnanci ve
mzdovém SW či modulu mezd v účetním SW.
Například, zda podepsal Prohlášení k dani, jaké uplatňuje slevy na dani, zdravotní pojišťovnu, základní či hodinovou mzdu apod. V prvním roce zaměstnání je zde často třeba ručně zadat nárok na dovolenou na zotavenou (poměrná část za kalendářní rok či dovolená za odpracované dny), v prvních měsících zaměstnání je třeba někdy zadat ručně průměrný hodinový výdělek (pravděpodobný výdělek) pro účely výplaty náhrady mzdy za dovolenou atd.MĚSÍČNÍ ZPRACOVÁNÍ MEZD
Při měsíčním zpracování mezd je třeba postupovat zpravidla následujícím způsobem:
Shromáždění podkladů ke mzdám
Aby bylo možné zpracovat měsíční mzdy, je třeba získat především následující podklady:
-
docházka zaměstnanců, tj. informace o odpracované době, případných návštěvách lékaře (propustky), nemoci (neschopenky) atd.,
-
informace o čerpané dovolené,
-
informace o přiznání odměn (měsíční, mimořádné) či jiných pohyblivých složek mezd (prémie, osobní ohodnocení atd.), v případě úkolové odměny informace o dosažené úkolové mzdě apod.
Výpočet hrubé a čisté mzdy
Na základě těchto údajů se vypočte
hrubá mzda
zaměstnance. Do hrubé mzdy se zahrnují nárokové složky zaměstnanců v pracovním poměru poskytnuté za odvedenou práci či v souvislosti s jejich zaměstnáním v příslušném kalendářním měsíci. Může jít přitom o peněžitá i nepeněžitá plnění (naturální mzda). Zaměstnavatelé v praxi používají rozličné mzdové systémy s různými formami odměňování (např. z důvodu motivace zaměstnanců), kdy se hrubá mzda skládá z různých nárokových i nenárokových složek (částí) mzdy. Je třeba přitom dodržovat příslušná ustanovení o minimální a zaručené mzdě.Poznámka:
Je všeobecně známo, že hrubá mzda zaměstnance nesmí být v souladu s ustanovením § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v kalendářním měsíci nižší než minimální mzda 8 500 Kč měsíčně, resp. 50,60 Kč za hodinu. V souladu s ustanovením § 112 zákoníku práce však zaměstnancům vzniká také právo na
zaručenou mzdu,
tzn. mzda nesmí být rovněž nižší než minimální úroveň zaručené mzdy platné pro jednotlivé skupiny prací. Například prodavači, kuchaři, zahradníci, číšníci atd. patří do 3. skupiny a jejich nejnižší úroveň zaručené mzdy činí 10 400 Kč, resp. 61,70 Kč/hod., pod tuto úroveň tedy nesmí klesnout jejich hrubá mzda (vyjma poživatelů invalidního důchodu). V praxi však poměrně často i pracovníci provádějící obtížnější práce pobírají v rozporu se zákoníkem práce pouze minimální mzdu 8 500 Kč platnou pro 1. skupinu prací.Z hrubé mzdy je třeba vypočítat
čistou mzdu,
tj. z hrubé mzdy odečíst pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnancem, daňovou povinnost (příp. přičíst daňový bonus
), příp. i srážky na stravenky, za soukromé telefonní hovory, jiné srážky ze mzdy atd. Tyto výpočty provádí zpravidla automaticky mzdový SW, správnost tohoto výpočtu však závisí na tom, zda jsou v SW uvedeny správné vstupní informace (uplatňované slevy na dani, daňová zvýhodnění atd.). V prvním období, kdy je mzda počítána, je však vhodné si mzdu přepočítat ručně (což by měla i finanční účetní zvládnout) či zkontrolovat pomocí některé mzdové kalkulačky na internetu (např. www.vyplata.cz).PŘÍKLAD
Výpočet čisté mzdy
Zaměstnanci byla za červen 2014 zúčtována základní mzda 16 000 Kč a mimořádná měsíční odměna 4 000 Kč. Tento zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, uplatňuje nárok na základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 děti, není účasten důchodového spoření.
I-----------------------------------I-------------I------------------------------------------I IText I Částka v Kč I VýpočetI I-----------------------------------I-------------I------------------------------------------I IHrubá mzda:I 20 000 I (16 000 Kč + 4 000 Kč) I I-----------------------------------I-------------I------------------------------------------I IPojistné na zdravotní pojištění:I I I I - celkem I 2 700 I (0,135 x 20 000 Kč) I I - zaměstnanec I 900 I (2 700 Kč / 3) I I - zaměstnavatel I 1 800 I (2 700 Kč - 900 Kč) I I-----------------------------------I-------------I------------------------------------------I IPojistné na sociální zabezpečení:I I I I - celkem I 6 300 I (0,315 x 20 000 Kč) I I - zaměstnanec I 1 300 I (0,065 x 20 000 Kč) I I - zaměstnavatel I 5 000 I (0,25 x 20 000 Kč) I I-----------------------------------I-------------I------------------------------------------I IDaň z příjmů:I I I I - Základ daně I 26 800 I (20 000 Kč + 1 800 Kč + 5 000 Kč) I I - Záloha na daň I 4 020 I (0,15 x 26 800 Kč) I I - Slevy na dani I 2 070 I (2 070 Kč na poplatníka) I I - Záloha na daň po slevě I 1 950 I (4 020 Kč - 2 070 Kč) I I - Daňové zvýhodnění I 2 234 I (2 x 1 117 Kč) I I z toho: I I I I - ve formě daňové slevy I 1 950 I (do výše zálohy na daň po slevě) I I - ve formě daňového bonusu I 284 I (2 234 Kč - 1 950 Kč) I I (tj. nárok na daňovýbonus) I I I I-----------------------------------I-------------I------------------------------------------I IČistá mzda k výplatě: I 18 084I (20 000 Kč - 900 Kč - 1 300 Kč + 284 Kč) I I-----------------------------------I-------------I------------------------------------------I IMzdové náklady zaměstnavatele: I 26 800I (20 000 Kč + 1 800 Kč + 5 000 Kč) I I-----------------------------------I-------------I------------------------------------------I
Zaslání přehledu pro ZP a OSSZ (PSSZ, MSSZ)
Příslušným institucím je třeba každý měsíc zaslat formuláře o vyměřovacím základu a výši pojistného za příslušné mzdové období:
-
Přehled o výši pojistného (PVPOJ) pro OSSZ (PSSZ, MSSZ), zasílá se do 20. dne následujícího kalendářního měsíce,
-
Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele pro jednotlivé ZP (opět do 20. dne následujícího kalendářního měsíce po zúčtovacím období).
Další úkony související se mzdami
Při měsíčním zpracování mezd je dále třeba provést následující operace:
-
tisk dokumentů k založení o zpracování mezd za daný měsíc (Přehled mezd, podklady pro ZP a OSSZ, výplatní lístky apod.), mj. pro budoucí kontroly ze strany ZP a OSSZ,
-
rozeslání
výplatních lístků
zaměstnancům (v papírové podobě či elektronicky e-mailem),-
příprava
příkazu k úhradě mezd
(převod mezd na účty zaměstnanců, úhrada pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, daní atd.), úhrada těchto závazků, příp. zaslání příkazu osobě odpovídající za úhradu,-
zaúčtování
mzdových operací (automaticky dle nastavení v mzdovém SW, příp. ručně).Poznámka:
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se Kooperativě, příp. České pojišťovně, hradí čtvrtletně. Žádné hlášení o výši pojistného se přitom pojišťovně zasílat nemusí (hlásí se pouze až případné pracovní úrazy).
Poněkud komplikovanější může být zpracování mezd např. v následujících situacích, které zde nejsou řešeny:
-
pracovní neschopnost zaměstnance, poskytuje se pak náhrada mzdy v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (tu hradí zaměstnavatel), v případě delší nemoci je třeba zasílat příslušné OSSZ Žádost zaměstnance o nemocenské a Přílohu k žádosti o nemocenské (údaje o příjmech v rozhodném období důležité pro stanovení výše nemocenského atd.),
-
provádění srážek ze mzdy (je třeba počítat nezabavitelnou část mzdy),
-
poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci (příp. navýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění),
-
pracovní úraz zaměstnance (hlášení, odškodnění),
-
účast zaměstnance na důchodovém spoření zavedeném v roce 2013, tj. II. pilíř důchodového systému (odvod záloh, hlášení, vyúčtování).
POVINNOSTI PO SKONČENÍ KALENDÁŘNÍHO ROKU
Další série povinností čeká na mzdové účetní po uplynutí kalendářního roku, je třeba splnit především následující povinnosti:
-
Vytisknout roční
mzdové listy
za všechny zaměstnance, kteří byli v příslušném roce zaměstnáni (rekapitulaci mezd a odvodů za jednotlivé kalendářní měsíce).-
Umožnit zaměstnancům podepsat
Prohlášení poplatníka
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na začínající kalendářní rok, příp. požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění a o provedení výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok předchozí, tj. předložit jim Prohlášení k dani k podpisu s patřičným vysvětlením (termín: 15.2.).-
V souladu s podepsanými Prohlášeními k dani provést
roční zúčtování záloh na daň
za uplynulé zdaňovací období (termín: 31.3.), vrátit přeplatek na dani apod.-
Na základě žádosti poplatníka vystavit za uplynulé zdaňovací období
Potvrzení o zdanitelných příjmech
ze závislé činnosti (zaměstnanec si bude daňové přiznání podávat sám).-
Podat místně příslušnému FÚ
Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti
(tj. daně z příjmů odváděné za zaměstnance formou záloh) včetně všech povinných příloh (termín: 1.3., při elektronickém podání 20.3.).-
Podat místně příslušnému FÚ
Vyúčtování daně vybírané srážkou
podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob, tj. daně z příjmů odváděné formou srážek (termín: 1.4.).-
Vyplnit a odeslat
evidenční listy důchodového pojištění
(dále jen „ELDP“). Jeden stejnopis ELDP s podpisem zaměstnance (pojištěnce) si zaměstnavatel ponechá ve své evidenci, druhý stejnopis vydá zaměstnanci (termín: cca do 30.4.).-
Dále je třeba zajistit
archivaci
mzdových dokumentů, např. mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění jsou zaměstnavatelé povinni uschovávat po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.-
V některých případech musí zaměstnavatelé zpracovat roční statistické výkazy pro ČSÚ s údaji ze mzdové oblasti atd.
UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Při ukončení pracovního poměru (dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) je třeba ve mzdové účtárně postupovat následujícím způsobem:
-
Je třeba mít k dispozici dokument o ukončení pracovního poměru či jiného pracovněprávního vztahu, tj. dohodu o ukončení pracovního poměru, zrušení ve zkušební době, výpověď ze strany zaměstnance či zaměstnavatele apod.
-
Oproti běžným měsícům je třeba v některých případech poskytnout odstupné, proplatit nevyčerpanou dovolenou, při použití některých mzdových SW je třeba ručně zadat výši odstupného, přepočítat nárok na dovolenou v posledním roce pracovního poměru, příp. i zadat částku náhrady za nevyčerpanou dovolenou atd.
-
Vystavit zaměstnanci Potvrzení o zaměstnání (tzv. Zápočtový list).
-
Vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za daný kalendářní rok či jeho část.
-
Pokud se zaměstnanec půjde registrovat na úřad práce, je třeba ho dále vybavit Potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (informace o průměrném měsíčním výdělku, odstupném, způsobu ukončení zaměstnání atd.), příp. Potvrzením zaměstnavatele o vyplacení odstupného pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti.
-
Ohlásit ukončení pracovního poměru u příslušné ZP (tiskopis „Hromadné oznámení zaměstnavatele“).
-
Oznámit příslušné OSSZ (PSSZ, MSSZ) na tiskopise „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“ den skončení zaměstnání.
-
Vyhotovit mzdové listy za tohoto zaměstnance.
-
Vyplnit a odeslat ELDP.
-
Případně vydat pracovní posudek, pokud o to zaměstnanec požádá, oznámit soudu nebo soudnímu exekutorovi, že povinný přestal u zaměstnavatele pracovat apod.
VYUŽITÍ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
Při vedení mzdové evidence je možné využívat různých forem elektronické komunikace s výše zmíněnými institucemi, tj. možnostmi zasílání písemností (hlášení, přiznání, přehledů atd.) a dalších údajů v elektronické podobě. Pravdou však je, že při velmi malém počtu zaměstnanců (řádově jednotky zaměstnanců), o kterém tento příspěvek pojednává, není efekt využití elektronické komunikace tak výrazný. Nicméně i při zaměstnávání minimálního počtu zaměstnanců doporučuji elektronicky zasílat (např. prostřednictvím datové schránky, přímo ze mzdového SW, prostřednictvím EPO, mailem atd.) tyto dokumenty:
-
Přehled o výši pojistného (e - Podání PVPOJ),
-
Evidenční list důchodového pojištění (e - Podání ELDP),
-
Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (včetně příloh),
-
Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.
Elektronicky lze zasílat ale i všechny ostatní formuláře, které se tvoří při vedení mezd. Ostatně není daleko doba, kdy bude nutné některé z těchto tiskopisů podávat pouze elektronicky. Tak tomu mělo ostatně být u tiskopisů pro ČSSZ od 1.1.2013, resp. od 1.1.2014, tato povinnost však byla zatím vždy odložena.
ZÁVĚR
Základním předpokladem pro správné vedení mezd je mít k dispozici mzdový SW, který umožňuje zpracování mezd alespoň v základním rozsahu, tj. tisk standardních formulářů, možnost zasílání formulářů elektronicky (alespoň ELDP, PVPOJ), export potřebných dat (např. pro zpracování prostřednictvím aplikace EPO). K tomu není třeba žádný specializovaný a drahý SW, ale nějaká nejzákladnější verze mzdového SW či modul mezd v účetním SW. Tento SW však musí být vždy začátkem roku aktualizován, protože od 1. ledna každého roku dochází ve mzdové oblasti k četným legislativním změnám a změnám různých parametrů.
Dále připomínám, že ke všem výše zmiňovaným formulářům existují na internetových stránkách daných institucí podrobné metodické pokyny a vysvětlivky pro jejich vyplňování. Existují také různé mzdové kalkulačky pro výpočet čisté mzdy (např. http://www.vyplata.cz/), nemocenských dávek (http://www.mpsv.cz/cs/7), srážek ze mzdy atd., které je vhodné využít pro kontrolu údajů vypočtených používaným mzdovým SW.
Na samotný závěr si ovšem dovolím upozornit, že problematika personalistiky a mezd je velice rozsáhlá a složitá (pracovní právo, daně, zdravotní pojištění, sociální zabezpečení atd.) a dochází zde k častým změnám. Jen těžko se lze této agendě věnovat pouze okrajově bez hlubších znalostí této problematiky. Každý, kdo vede mzdovou agendu, by měl proto poměrně intenzívně prohlubovat své znalosti a sledovat legislativní vývoj v této oblasti.