Správce daně v rámci daňové kontroly zjistil, že účetní chybně účtuje na pohledávkový účet místo závazkového účtu, proto v rozvaze je pohledávkový účet vykázán záporně (chybně účet 355, správně měl být účet 365). Správce daně chce zahájit s firmou s. r. o. správní řízení, kde jí dle § 37 vyhlášky č. 500/2002 Sb. dle vyjádření správce daně může vyměřit 1% z aktiv. Opravdu může správce daně pouhým chybným zaúčtováním tuto sankci vyměřit? Lze se nějak bránit?
CHYBNÉ ÚČTOVÁNÍ A SANKCE
Bc.
Pavel
Matějka
dotaz 10987/14
ODPOVĚĎ:
Správní delikty spočívající v porušení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), upravuje ustanovení § 37 a násl. uvedeného zákona. Pakliže je účetní jednotka podnikatelem, týká se jí výčet správních deliktů vymezených v ustanovení § 37a ZU. Například za správní delikty vymezené v ustanovení § 37a odst. 1 písm. a), b), příp. f) ZU ukládá správní orgán (finanční úřad) pokutu do výše 6% hodnoty aktiv celkem a za správní delikty vymezené v ustanovení § 37a odst. 1 písm. c) až e) a g) až j) ZU se uloží pokuta do výše 3% hodnoty aktiv celkem, přičemž hodnotou aktiv celkem se pro účely ZU rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy (v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 ZU) za účetní období, ve kterém nebo za které ke správnímu deliktu došlo. Při určení výše pokuty (tj. procentní hodnoty aktiv celkem) finanční úřad přihlíží k závažnosti spáchaného správního deliktu, a to zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a v neposlední řadě době trvání a okolnostem, za nichž byl spáchán. K samotné odpovědnosti za správní delikt uvádím, že fyzická či právnická osoba za spáchaný správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Významnou je též skutečnost, že odpovědnost fyzické či právnické osoby za spáchaný správní delikt zaniká, jestliže správní orgán (finanční úřad) o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl spáchán. Řízení o správním deliktu spočívajícím v porušení ZU je procesně vedeno dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
Chybné zaúčtování naplňuje podstatu porušení zásad vedení účetnictví zakotvených v části první ZU. Vzhledem ke skutečnosti, že porušení zásad vedení účetnictví, i když k němu nedošlo úmyslně, je správním deliktem ve smyslu ustanovení § 37a odst. 1 ZU, je správní orgán (finanční úřad) při zjištění takové skutečnosti oprávněn a současně i povinen zahájit správní řízení. V průběhu vedeného správního řízení jste samozřejmě jako jeho účastník oprávněn navrhovat důkazy a vyjádřit své stanovisko.