Služebnosti a reálná břemena v novém občanském zákoníku

Práva nazýváme tehdy, pokud pro ně platí, že působí tzv. vůči všem. Zatímco majetková práva jsou vztahy mezi konkrétními subjekty, u absolutních je tomu právě naopak. Ideálním typem absolutního majetkového práva je vlastnictví. Vlastnit nějakou věc znamená mít tzv. absolutní právní panství nad věcí. Pokud vlastníme, našemu právu odpovídá povinnost blíže neurčitých subjektů (ostatních právnických a fyzických osob) respektovat toto naše právo. Absolutní majetková práva dělíme na práva a práva upravující přechod majetku po smrti nějaké osoby, tedy Do skupiny patří kromě ještě další instituty a systematicky, byť obsahově ne, také ²⁾.

Důležitou skupinou práv jsou tzv. Do této skupiny řadíme (§ 1240-1256 NOZ), o kterém bude řeč v následujícím díle slovníčku, (§ 1257-1308 NOZ), (§ 1309-1394) a (§ 1395-1399). Pro věcná práva k cizím věcem je typické, že určitá věc má vlastníka, ale ten je ve svém vlastnictví omezen právy jiné osoby ke své věci. Příkladem může být Osoba, která dá věc do zástavy, je vlastníkem věci, ale je omezena právy věřitele uspokojit se z výtěžku zástavy, nesplní-li dlužník včas to, k čemu se vůči věřiteli zavázal (§ 1309 a následující NOZ).

Pojem je znám i ze staré právní úpravy a je možné říci, že se jejich podstata ani s příchodem NOZ nezměnila. Stále jde o věcné právo, tedy právo, které se váže k nějaké osobě nebo k vlastnictví určité konkrétní věci. Konkrétní osoba nebo určitý vlastník dané věci má právo užívat věc, která patří jinému vlastníku. Například vlastník pozemku A (novou terminologií tento pozemek nazýváme ) má právo chodit přes pozemek B (nově také pozemek - slouží k chůzi vlastníku pozemku A), který patří jeho vlastníku. Pokud se jedná o věcné břemeno, které se váže k nemovité věci, pak se tato informace zapisuje do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Věcná břemena, jak bylo výše zmíněno, patří do skupiny absolutních práv - jde o práva, která váznou na věcech, nikoliv na osobách a jako taková působí vůči všem. Tento princip se ani novou právní úpravou, jak již bylo zmíněno, nezměnil. Co však změny doznalo, je terminologie.

NOZ si nevystačí pouze s pojmem ale naopak tento termín používá jako souhrnný název pro dvě podkategorie: Zatímco jsou upraveny v § 1257-1302, mají úpravu kratší - v ustanoveních § 1303-1308 NOZ.

Ustanovení § 1257 definuje jako zatížení věci věcným právem tak, že je její vlastník povinen něco ve prospěch jiného nebo se něčeho To znamená, že vlastník, jehož věc je zatížena služebností někoho jiného, má být Pouze respektuje to, že někdo například chodí přes jeho pozemek, bere vodu na jeho pozemku apod. Služebností zná NOZ celou řadu ovšem zároveň umožňuje vznik i jiných typů služebností, než jsou vyjmenovány v zákoně. Možnost zřídit i jinou služebnost, než je v zákoně explicitně uvedena, vyplývá také z nadpisu Pododdílu 4 - Služebnost vzniká především smlouvou. Ve smlouvě se vlastník pozemku zaváže něco strpět, případně se něčeho zdržet ve prospěch druhé smluvní strany. To, zda bude služebnost zřízena úplatně nebo bezúplatně, je věcí smluvních stran. V některých případech může o vzniku služebnosti rozhodnout také soud. Může se to týkat například situací, kdy nějaká osoba bude potřebovat k tomu, aby se dostala ke svému pozemku, využít pozemek souseda. Pokud soused dobrovolně nepřistoupí na vznik může soud založit svým rozhodnutím. jde také zdědit nebo vydržet. K tomu, aby se ze smlouvy stalo absolutní právo, je třeba v případě nemovitých věcí zanést tuto skutečnost do katastru nemovitostí.

jsou, oproti založena na opačném principu. může vzniknout jen k věci, která je zapsána do veřejného seznamu (tudíž půjde zpravidla o zatížení nemovité věci). Charakteristickým znakem reálných břemen je aktivita vlastníka věci zatížené reálným břemenem. Příkladem reálného břemene mohou být povinnosti v případě zřízeného výměnku. Výměnek, který je zřízen jako reálné břemeno, může spočívat v právu dožití v určitém domě nebo bytě. Může být sjednán tak, že například rodiče darují svým dětem dům s tím, že tam sami dožijí, a jejich děti, noví vlastníci domu, se o ně budou starat, pečovat o ně, zajišťovat jim jídlo a podobně. Důležitým znakem je také dočasnost a vykupitelnost, pokud by bylo zřízeno bez časového omezení (jde o větší zatížení nějaké osoby než v případě služebností, proto je dána možnost, aby se tato osoba svých povinností zbavila právě vyplacením).

Je třeba také zmínit zánik tedy a Pokud je věcné břemeno zřízeno na určitou dobu, zanikne jejím uplynutím. Další možností je ukončení věcného břemene dohodou, tj. strany věcného břemene, které vzniklo na základě smlouvy, se mohou dohodnout, že existenci věcného břemene ukončí. Věcné břemeno může také skončit rozhodnutím soudu v případě, že by jedna strana navrhla, že není spravedlivé, aby věcné břemeno trvalo (například u výše zmíněného práva nezbytné cesty se najde nová možnost, jak se na pozemek dostat). Právo odpovídající věcnému břemenu se také může promlčet, pokud není dlouhodobě vykonáváno. Na toto pamatuje § 631 a následující. Pro věcná břemena, která se zapisují do veřejného seznamu, je obecně stanovena desetiletá promlčecí lhůta. Pokud vznikne věcné břemeno a ten, kdo je z něj oprávněn, jej 10 let nevyužívá, pak se (uplatní-li druhá strana u soudu námitku promlčení) toto věcné břemeno promlčí. Zánik věcných břemen může být způsoben také faktickým stavem. Například pokud vyschne studna, ze které je někdo oprávněn brát vodu, pak logicky zaniká i služebnost čerpat vodu.