Zdanění a zpojistnění autorských honorářů

Vydáno: 31 minut čtení

Člověk je tvor tvořivý a hravý. Má-li k tomu navíc vhodné podmínky, dostatečné vlohy a nezbytnou vůli, stává se tvůrcem krásných, poučných či jinak zajímavých výtvorů. Snaha tvořit nové je možná přiživována odvěkou touhou lidí po prodloužení jejich pobytu na Zemi, kdy podobně jako z genetického hlediska přetrvávají rodiče ve svých dětech, zůstává zde nesmazatelně i autor ve svých dílech, zvláště pak, jsou-li nějak významná. Autoři ovšem musejí také jíst, k čemuž jim mají sloužit právě autorské honoráře za jejich lepší nebo horší díla. A protože „žít“ chce i stát, nejsou ani tyto příjmy za jakkoli ušlechtilá díla ušetřeny zdanění a často ani pojistného.

Zdanění a zpojistnění autorských honorářů
Ing.
Martin
Děrgel
 
CO JE TO AUTORSKÝ HONORÁŘ
Pojem „honorář“ pochází z německého „Honorar“ označujícího odměnu za tzv. svobodná povolání jako jsou skladatelé, spisovatelé, malíři, právníci, lékaři apod. Přívlastek „autorský“ pak omezuje skupinu příjemců na autory, což jsou fyzické osoby, které vytvořily určité dílo, za jehož užití je honorář placen ve smyslu autorského zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“).
Autorské právo není jedinou formou tzv. duševního vlastnictví. Hlavní rozdíl mezi autorským právem a ostatními formami je v subjektu ochrany. Zatímco autorské právo chrání tvůrčí nebo umělecké ztvárnění ideje, tak tzv. patentové právo chrání ideu, která zakládá vynález, ochranné známky, dále chrání označení používané ve vztahu k výrobku nebo službě a užitný nebo průmyslový vzor chrání technické řešení, resp. vzhled výrobku.
Předmětem autorského práva jsou
díla:
literární, jiná umělecká a vědecká,
která jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora,
jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (včetně elektronické),
trvale nebo dočasně, bez ohledu na jejich rozsah, účel nebo význam.
Dílem je zejména
dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
Za dílo se považuje i počítačový program, je-li původní, tedy autorovým vlastním duševním výtvorem. Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně jazykových překladů.
Autorské právo zahrnuje:
výlučná
práva osobnostní:
-
právo zveřejnění díla,
-
právo osobovat si autorství,
-
právo na nedotknutelnost díla (včetně práva svolení ke změně díla);
a výlučná
práva majetková:
-
právo dílo užít (tj. právo na rozmnožování díla, rozšiřování, pronájem, půjčování nebo vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla, sdělování díla veřejnosti),
-
právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého,
-
právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu,
-
právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla.
Osobnostních práv se autor nemůže vzdát ani převést a zanikají smrtí autora. Majetkových práv se autor také nemůže vzdát ani převést na jiného (nelze je postihnout ani výkonem rozhodnutí vyjma pohledávek z nich), ale jsou předmětem dědictví a trvají až na jisté výjimky po dobu autorova života a dále 70 let po jeho smrti.
Oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci)
k jednotlivým způsobům užití obvykle poskytuje autor nabyvateli tohoto práva licenční smlouvou v zásadě
za odměnu
. A právě této odměně se zpravidla přezdívá
autorský honorář
. Výše odměny musí být ve smlouvě dohodnuta nebo alespoň stanoven způsob jejího určení. Licenční smlouva týkající se autorských práv byla do konce roku 2013 v § 46 až 57 AZ, od 1.1.2014 byla bez významnějších změn přesunuta do