Účtování o cizích měnách

Vydáno: 33 minut čtení

Řadě českých podnikatelů jsou tuzemské vody příliš těsné a své obchody uzavírají s větším či menším úspěchem také v zahraničí. Což samozřejmě přináší to novum, že ceny - oběma směry - jsou sjednávány a placeny v cizí měně. Obchodování českých účetních jednotek se zahraničím pak návazně přináší cizí měnu i do českého účetnictví. Kde je jí nutno náležitým způsobem zapracovat v souladu s českými účetními předpisy.

Účtování o cizích měnách
Ing.
Martin
Děrgel
 
KDY CIZÍ MĚNU PŘEPOČÍTAT NA KČ
Účetní jednotky jsou podle § 4 odst. 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V praxi se ale v řadě případů obchodní transakce sjednávají v cizí měně (např. český dodavatel výrobní linky do Německa se zajisté nespokojí s úhradou v Kč, ale bude požadovat Eura). Pak stojí účetní jednotka před problémem, jak tyto cizoměnové položky ocenit, resp. přepočítat na českou měnu, v níž musí účtovat. Pro přepočet jedné měny na jinou se obecně používají měnové kursy, nejinak je tomu také v českém účetnictví. Přitom je třeba rozlišovat dva oceňovací okamžiky, kdy je v souladu s § 24 odst. 2 a 6 ZU nezbytné provést přepočet příslušné cizí měny na českou (CZK
alias
Kč):
1)
Okamžik uskutečnění účetního případu, což je v souladu s bodem 2.4.3. Českých účetních standardů pro podnikatele (dále jen „ČÚS“) č. 001 - Účty a zásady účtování na účtech např. den:
-
splnění dodávky,
-
platby závazku,
-
inkasa pohledávky,
-
poskytnutí či přijetí zálohy,
-
u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu,
-
u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu apod.
2)
Okamžik, k němuž se sestavuje účetní závěrka, kdy se přepočítávají pouze některé položky vyjádřené v cizí měně, a to takové, které jsou vyjmenovány ve zmíněném § 4 odst. 12 ZU:
-
pohledávky,
-
závazky,
-
podíly,
-
cenné papíry,
-
deriváty,
-
ceniny,
-
cizí měny (tj. devizové účty a valutové pokladny),
-
případně také k nim vytvořené opravné položky a rezervy.
U aktiv a pasiv uvedených v soupise ad 2) je nutno účtovat současně v české i v příslušné cizí měně. Je vhodné si všimnout, že zde nejsou všechny kategorie majetku, například zásoby či dlouhodobý hmotný majetek („DHM“). Proto i kdyby byly zásoby nebo DHM pořízeny za cizí měnu, v účetnictví budou a zůstanou jednou provždy evidovány výhradně v českých korunách, a to podle kursu platného k datu uskutečnění příslušného účetního případu, tedy zejména k datu jejich pořízení nebo přijetí faktury. Nebude se jich tudíž týkat následný pohyb kursů dané cizí měny při jejich dalších účetních případech (uvedení do užívání, prodej, spotřeba apod.).
PŘÍKLAD
Uskutečnění cizoměnových účetních případů při stálém kursu
Představme si triviální situaci, kdy účetní jednotka postupně realizuje tyto cizoměnové účetní případy:
1)
1. 11. nakoupí 100 EUR za českou měnu,
2)
5. 11. převezme zboží od dodavatele za sjednanou cenu 90 EUR,
3)
10. 11. přijme fakturu za dodané zboží znějící na 90 EUR,
4)
15. 11. uhradí fakturu za zboží v hotovosti 90 EUR,
5)
20. 11. prodá, resp. smění, nevyužitých 10 EUR zpátky za českou měnu.
Pokud by se v inkriminovaném období o