Účtování pohybu zásob v konsignačním skladu

Vydáno: 23 minut čtení

Definice konsignačního skladu není ani v zákoně č. 13/1993 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ani v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObčZ"), či v zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObchZ"). Tímto pojmem se v praxi obvykle rozumí sklad, ve kterém je skladováno zboží, které není majetkem provozovatele tohoto skladu. Na rozdíl od smlouvy o skladování je mezi majitelem zboží a provozovatelem skladu uzavřena smlouva, dle které se provozovatel zavazuje nejen o skladovaný majetek řádně pečovat, ale též i zacházet se zbožím (materiál) dle instrukcí majitele, nebo, a to je častější, se skladovateli umožňuje zacházet s uskladněným zbožím dle své potřeby. Následně, v předem dané periodicitě, předává majiteli soupis (konsignaci) použitého zboží (materiálu). Pokud došlo ke spotřebě u skladovatele, majitel vystaví fakturu a spotřebovaný majetek doplní. Takováto smlouva může mít různé podoby. Ty nejobvyklejší budou probrány v následujícím textu.

Účtování pohybu zásob v konsignačním skladu
Ing.
František
Louša
V textu budeme používat termín zboží, i když z hlediska skladovatele může jít i o materiál. Problematiku budeme vysvětlovat pomocí třímístných účtů účtové skupiny 13 - Zboží tak, jak byly uvedeny v účtové osnově platné do konce roku 2002.
Při účtování o zboží v konsignačních skladech se můžeme setkat s nejrůznějšími možnostmi a jejich kombinacemi. Konsignační sklad může být též zřízen i v celním skladu (či svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu). Situace je ještě komplikována tím, že v různých účetních jednotkách mohou být zavedeny různé účetní systémy oceňování a účtování zásob.
V následujícím textu budou popsány situace, které se dle zkušeností autora vyskytují poměrně často, přičemž bude předpokládáno oceňování ve skutečných pořizovacích ná kladech.
 
KONSIGNAČNÍ SKLAD
Jak bylo konstatováno již v úvodu, v konsignačním skladu si ukladatel (tj. vlastník sám nebo prostřednictvím třetí osoby) smluvně zajistí uskladnění svého majetku u jiné osoby, provozovatele skladu (skladovatele). Protože v případě konsignačních skladů nebývá opatrování věci předmětem podnikání provozovatele skladu, je třeba, aby byla sjednána příslušná odměna, jinak by uzavřená smlouva mohla být považována za bezúplatnou smlouvu o uložení věci (ObchZ část třetí, hlava II, díl VII a díl VIII - smlouva o skladování).
V konsignačním skladu je vlastníkem zboží jiná osoba než skladovatel. Podmínky skladovacích služeb a odpověd nost za skladovaný majetek jsou zajištěny smluvně a za odměnu. Skladovatel může a nemusí být budoucím odbě ratelem skladovaného zboží.
Bývá sjednáváno, že skladovatel též skladované zboží prodává. Přitom se majitelem kupovaného zboží stát nemusí, protože je mezi ním a ukladatelem sjednána zprostředkovatelská smlouva (ObchZ část třetí, hlava II, díl XVII), podle které se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující ktomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zavazuje se zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi). Může být též uzavřena komisionářská smlouva (ObchZ část třetí, hlava II, díl XI), dle které se
komisionář
zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost a
komitent
se zavazuje zaplatit mu úplatu. Konečně by mohla též přicházet v úvahu smlouva o obchodním zastoupení (ObchZ část třetí, hlava II, díl XVIII), dle které se zavazuje obchodní zástupce, že bude pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv, a zastoupený se zavazuje zaplatit obchodnímu zástupci úplatu.
Je třeba si všimnout, že v každém z výše popsaných právních vztahů je za poskytované služby poskytována odměna. Pokud by takováto odměna nebyla sjednána, ať již v jakékoliv formě, tak by šlo o bezúplatné poskytování služeb. To by ale mohlo být posuzováno jako porušení ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), § 23 odst. 7 o ceně obvyklé. Tak by mohlo být postupováno obzvláště v případě, kdy příjemce služby, tj. vlastník dodávaného zboží, je společník společnosti, která je provozovatelem konsignačního skladu.
Též by mohla být takováto situace posouzena jako nepřípustné vzájemné zúčtování (
kompenzace
), protože by se dalo předpokládat, že za bezúplatné poskytnutí skladovacích služeb je poskytnuta