Ing. František Louša
Potřebuji zaúčtovat drobný náklad cca 100 Kč placeno kartou, proplácíme členovi představenstva. Nejedná se o výplatu, pouze o proplacení běžného nákladu. Jakou 3 použít? Daný člověk není zaměstnancem společnosti, občas jí fakturuje. Napadlo nás účtovat MD 5xx/D 379? Nejsem si jistá, zda je postup správný.
Společnost vyrábějící zakázkové odlévací formy, má nyní některé rozpracované zakázky, u kterých je ještě před dokončením zřejmé, že budou ztrátové (ve vztahu k ocenění NV), jiné ziskové. Je nutné na ty ztrátové tvořit k 31. 12. opravnou položku? Případně lze koukat na všechny zakázky jako celek a když jsou v celkovém souhrnu ziskové, tak se opravnou položkou nezabývat? Jestli tvořit opravnou položku tak jak jí vyčíslit? Bylo by to ve výši celkové ztráty násobené procentem dokončení zakázky? Na zakázky jsou průběžně vybírány zálohy, evidovány na účtu 324, Nedokončená výroba je účtována měsíčně dle skutečných nákladů. Konečná výnosová faktura je vystavena až po předání a odzkoušení formy.
Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2024 zakoupil vybavení dílny 3 ks, 2 ks vybavení do 80 000 Kč a 1 ks nad 80 000 Kč. Toto vybavení je zakoupeno na splátky s poskytnutím finančního bonusu a bude splaceno v roce 2027. Je mi jasné, že vybavení s hodnotou nad 80 000 Kč, budu odpisovat až po splacení, protože ve smlouvě je řečeno, že zboží odběratel nabyde až úplným zaplacením. Jak mám dát do nákladů zboží do 80 000 Kč: až v roce 2027 do nákladů, nebo by byla velká chyba začít po zaplacení odpisovat?
Společnost s ručením omezeným (dcera) vyplatila mateřské společnosti v únoru, přesně 21. 2. 2024, zálohu na podíl na zisku v EUR (kurz platby 25,38 CZK/EUR). V červnu, konkrétně 17. 6. 2024 (kurz 24,70 CZK/EUR), valná hromada rozhodla o vyplacení podílu na zisku v CZK a o vrácení příplatku mimo základní kapitál, který byl v minulosti přijat v eurech. Uvažuji správně, pokud budu v dceři účtovat takto:
a) 21. 2. 2024 120.000 EUR × 25,38 = 3 065 600 CZK = MD 432/D 221
b) 17. 6. 2024 rozhodnutí VH 2 000 000 CZK = MD 431/D 364
c) 17. 6. 2024 proúčtování zálohy 2 000 000/24,70 = 80 971,66 EUR = MD 364/D 432 (nebo zde má být použit únorový kurz, protože se jedná o nevratnou zálohu?)
d) 17. 6. 2024 kurzový rozdíl 80 971,66 × (25,38 - 24,7) = 55 060,73 CZK = MD 563/D 432
e) 17. 6. 2024 částečná vratka příplatku mimo základní kapitál 39 028,34 EUR = MD 413/D 432
Dobrovolný příplatek 50.000 EUR byl v roce 2020 přijatý v měně EUR a zaúčtovaný na účtu 413, k 31. 12. se nepřepočítává. Jaký použít kurz? K datu 17. 6. 2024, nebo ten původní ke dni přijetí příplatku?
1) Měly by se vystavené faktury do účetního deníku účtovat k datu vystavení faktury nebo k datu uskutečnění zdanitelného plnění? Pokud firma účtuje vystavené i přijaté faktury k datu DUZP (kvůli měsíčnímu sledování výsledku hospodaření), je to špatně?
2) Pokud vystavíme fakturu 5. 1., ale s DUZP 31. 12., mohou být výnosy i pohledávky zaúčtovány k datu 31. 12.? Nebo musíme výnosy do starého roku účtovat přes časové rozlišení a pohledávky budou zaúčtovány až k datu 5. 1.?
Spol. A s.r.o. bude vkládat nemovitost do spol. B s.r.o. jako příplatek mimo základní kapitál. Spol. A je 100% vlastníkem spol. B. Nemovitost je znalcem oceněna na 3 mil a zůstatková cena v účetnictví spol. A je 1,8 mil. Jak zaúčtovat jak ve spol. A, tak ve společnosti B.? V jaké ceně a jakými předkontacemi vyřadit z majetku spol. A a v jaké ceně zařadit ve společnosti B. Musí se ve společnosti B přesně pokračovat v načatých odpisech? Tzn. pokračovat v nastaveném plánu a ze zůstatkové ceny? Protože minulá účetní zařadila nemovitost do sk. 6 a měla daňové odpisy rovny účetním a já se domnívám, že má být ve sk. 5. Mohu ve společnosti B zařadit do 5.sk a nastavit si účetní odpisy jinak? Ale tím poruším kontinuitu odpisů spol. A.
Máme skladovou evidenci zásob metodou A, nyní měníme program na sklad a potřebujeme poradit když máme na skladě dráty , které dáme externí firmy k pozinkování, jak správně zaúčtovat tuto externí službu?
Nákup materiálu MD 111/321 za 100,-Kč, příjemka 112/111 za 100,- Kč. Pak výdej materiálu ze skladu k pozinkování a pak tento pozinkovaný materiál je již polotovar nebo znovu jen materiál. Nevíme si rady co udělat a jak zaúčtovat vedlejší náklady k materiálu. Nakonec se materiál vezme jde do výroby.
Doposud firma externí služby účtovala 518/321, ale nyní když od 1.1.2025 přecházíme na jiný skladový program nevím zda by nebylo lépe tyto služby k úpravě materiálu už vést jako polotovar nebo čtu různé příklady jako analyticky rozlišit na materiál? jenže vydám materiál za 3,-Kč 112200 / 112100 a příjemka pozinkovaného materiálu by byla za 4,-Kč MD 112xx/112200 , ale to se mi nevyrovná ten účet je tam rozdíl 1,-Kč . Prosím o doporučení jak nejlépe provést účtování vedlejších nákladů k materiálu?
Je tento výklad správný? Čistý obrat za účetní období byl do roku 2023 z pohledu účetnictví považován za součet všech výnosových účtů (6xx). Od roku 2024 však bude čistý obrat pro účely účetnictví zahrnovat pouze výnosy z prodeje výrobků a zboží a poskytování služeb (tzn. účty 601, 602 a 604). Tj. jedná se o součet řádků 1 Tržby z prodeje výrobků a služeb a 2 Tržby za prodej zboží. Na řádku Čistý obrat za účetní období, řádek č. 26 (Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu) resp. 56 (Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu) bude upraven součet za řádky I. + II.
Přijaté komisní zboží neevidujeme na skladě ani v majetku společnosti. Vedeme pouze evidenci o zboží v jednoduché tabulce (např. Excel), kde zaznamenáváme popis zboží, datum přijetí, prodejní cenu a odvod původnímu vlastníkovi. Při prodeji zaúčtujeme: Tržbu jako výnos (např. na účet 604 – Tržby za zboží), Částku odvedenou původnímu vlastníkovi jako náklad (např. 504 – Náklady na prodané zboží). Provize z komisního prodeje (rozdíl mezi prodejní cenou a částkou pro původního vlastníka) je naším ziskem a vstupuje do výnosů. Pokud jsme plátci DPH, odvádíme DPH pouze ze své provize, nikoliv z celé částky přijaté od zákazníka? Mohli byste mi, prosím, potvrdit, zda je tento postup správný?
Rád bych se informoval o správném postupu účtování klientských vkladů, které společnost spravuje a převádí brokerovi. Společnost Producor, a.s. vede více bankovních účtů, z nichž některé slouží pro vklady klientů. Firma funguje pouze jako správce a tyto prostředky právně náleží klientům, přičemž jsou následně převáděny na investiční platformy. Mám následující dotazy: 1) Dle mého, je vhodné vést tyto bankovní účty podrozvahově, aby peníze klientů byly vedeny odděleně od majetku firmy. Avšak jaké jsou účetní předpisy nebo doporučení pro tento případ? Pokud by byl účet veden podrozvahově, jak správně zaúčtovat vklad klienta na bankovní účet? Například: vklad klienta na BÚ = 221.400 (analytika pro bank.účet sloužící pro vklady klientů) / ???? pozn. nebo vést tyhle bank. účty jen zvlášt mimo účetní software, a nikde jej neevidovat ve výkazech Rozvaha, VZZ, příloha atd.. Byla i myšlenka, že tyto bankovní účty, na které jsou vklady klientů uloženy, vést v hlavní knize, se zaúčtováním = příjem vkladu klienta na BÚ (221.400) / závazky vůči klientům (379) a následný přesun prostředků k brokerovi (379) / (221.400)? Nicméně by se tohle ale promítlo do rozvahy společnosti jako součást pasiv...což si nemyslím, že je správné.
Společnost s. r. o., plátce DPH bude zajišťovat službu "výdejní místo zásilkovny". Byl nám nainstalovan software do mobilu, kde budou veškeré výdeje balíků (asi i příjem balíků) zobrazen včetně dobírek, úhrad předem a úhrady v hotovosti. Vybranou hotovost dle smlouvy budeme odesílat do tří dnů na účet zásilkovny z našeho firemního účtu. Zásilkovna nám bude měsíčně vyplácet provizi. Téměř veškeré transakce: výdej balíku bez dobírky nebo platbou kartou budou přímo prostřednictvím aplikace zásilkovny v mobilu. A hotovost sice také, ale nebudeme vkládat hotovost přímo na účet zásilkovny, ale na náš firemní účet a zasílat z našeho firemního účtu na účet zásilkovny s časovým odstupem v souhrnné částce (nikoli jednotlivé dobírky). Podrobná evidence jednotlivých dobírek bude sledována podrobně v externím systému Zásilkovny. Jak tuto transakci proúčtovat v našem účetnictví? Pomocí průběžných položek?
Je možné účetně (a jak) časově rozlišit náklady na údržbu strojního zařízení typu oprav? Provedeme opravu/údržbu zařízení v roce "n" - náklady se projeví jednorázově a markantním způsobem - např. 6 mil. a v dalších letech (n+1, n+2) máme náklady 0. Přitom údržba je pravidelná vždy po třech letech, výměna náplní filtrů. Náplň filtru se vymění jednorázově a vydrží funkční 3 roky. Vzhledem k rozpočtení nákladů by bylo vyváženější účtovat náklad každý rok ve výši 2 mil. Je nějakým účetním způsobem možné zohlednit výdrž náplně?
Nakupujeme materiál vždy na konkrétní zakázku a účtujeme způsobem B do spotřeby. Nyní jsme při přípravě na fyzickou inventuru zjistili , že se nám nahromadilo velké množství zbytků materiálu a že by bylo možné část těchto zbytků použít na nové zakázky. Je potřeba účtovat k 31. 12. o použitelném materiálu na sklad přes aktivaci, když byl v minulosti v plné výši vyfakturován na zákazníky, protože se s možností využití zbytků nepočítalo?
Uložili jsme peněžní prostředky do notářské úschovy za účelem nákupu dlouhodobého majetku (pozemků a nemovitostí). Jak zaúčtujeme převod peněz z bankovního účtu na účet notáře? Jako ostatní pohledávky na MD 378 / DAL 221 ?
Fakturu nebo smlouvu na nákup dlouhodobého majetku započteme s pohledávkou na základě sdělení od notáře o podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí?
A zaúčtujeme: MD 321 (nebo 325) / DAL 378 ?
Nebo se vše účtuje jinak?
Naše společnost vyměnila v kuchyňce pro zaměstnance vestavnou lednici. Jsme zde v pronájmu. Jak máme výměnu zaúčtovat? Cena činí 15 583,60 Kč (zákklad daně =12 879,01, DPH = 2 704,59). Písemný souhlas od pronajímatele též máme. Souhlas s výměnou obsahuje i to, že lednice bude ekologicky zlikvidována.
Společnost zabývající se pronájmem nemovitých i movitých věcí chce rozšířit svoji činnost o půjčovnu šperků. Jakým způsobem je možné šperky účtovat - je možné je odpisovat, případně při pořizovací ceně nižší než 80 000 Kč je evidovat jako drobný majetek a účtovat do nákladů?
Společnost A vlastní 49% podíl (98 000 Kč) na základním kapitálu (200 000 Kč) společnosti B. Společnost A se rozhodla navýšit svůj vklad ve společnosti B a vložila do jejího základního kapitálu hmotný majetek (budovy v zůstatkové ceně 2 mil.). Ve své rozvaze v dlouhodobém finančním majetku tuto transakci zobrazila v souladu s ČÚS č. 14 protihodnotou ve výši zůstatkové ceny nepeněžitého vkladu. Společnost A přeceňuje tyto položky k rozvahovému dni ekvivalencí. Společnost B eviduje tento vklad v rozvaze v položce A.I.3 jako změny základního kapitálu (protože nedošlo k zápisu v obchodním rejstříku). Je možné celý tento podíl ve společnosti A (ve výši 2098 tis.) přecenit ekvivalencí? Je správné, že společnost A považuje za pořizovací cenu investice i tuto částku získanou protihodnotou ve smyslu ČÚS č. 8 bod 2.3 (je možno brát ocenění protihodnotou jako pořizovací cenu ve smyslu zákona o účetnictví)?
Výrobní firma - vyrábí zakázkové výrobky z kovů. Sklady vede metodou B. Při zpracování dochází k vytváření odpadu - odřezky z kovových profilů, špony atd. Na konkrétní výrobek je ze skladu vydán materiál a tím je spotřebován (zákazníkovi se účtuje cena za celé profily, protože je to zakázková výroba, nejsme schopni určit, kolik zbytků bude, část odřezků se použije při výrobě - různé podložení apod.) Zbytek odřezků, špony, piliny se třídí a ukládá. Pak je prodán do výkupny kovů. Během roku účtujeme na výnosy - prodej materiálu / 642. Nejsme si jisti správností, protože tento materiál už vlastně jednou ve výnosech proběhl - při prodeji výrobku. A nyní jsme prodali 10. 1. 2024 odpad z r. 2023 (na skladě už vedený není, byl vydán na zakázku), zaúčtujeme na dohadné položky? Přesnou částku se dozvíme až při prodeji odpadu, při vážení ve sběrně. Ve výrobě toho nejsme fyzicky schopní, jedná se někdy o stovky kg. Navíc ceny se mění v řádu dnů.
Jak zaúčtovat pořízení osobního auta s poměrným nárokem na odpočet? S. r. o. pořídila v r. 2023 osobní automobil, stanovila poměr 70 % služební, 30 % soukromé využití zaměstnancem. Byly vystaveny následující doklady:
1) Zálohová Fa (datum vystavení 30. 3. 2023): 20 000,- Kč
2) Daňový doklad k přij. platbě (datum vystavení/platby 31. 3. 2023): ZD 16 528,92 Kč DPH 21% 3 471,08 Kč
3) Zálohová Fa (Datum vystavení 2. 5. 2023): 724 490,- Kč
4) Daňový doklad k přij. platbě (Datum vystavení/platby 10. 5. 2023): ZD 598 752,06 Kč DPH 21% 125 737,94 Kč
5) Vyúčtovací Fa (Datum vystavení 12. 5. 2023): ZD 615 280,97 Kč DPH 21% 129 209,01; odečtena záloha: ZD 615 280,98 Kč DPH 21% 129 209,02 Kč.
Prosím o rozepsání účetního případu na účtech: 221, 052, 042, 343, 321 (a příp. další pokud budou použity) vč. příp. nastavení členění DPH.
Jak zaúčtovat nákup obchodního podílu společnost A, s.r.o. koupila podíl ve společnosti B, s.r.o (49%) - za 1 900 000 Kč, ve smlouvě je uvedeno, že se podíl bude postupně splácet po 150 000 tis. od roku 2023 do roku 2033?