Jak a kdy použít opravné položky

Vydáno: 26 minut čtení

Poslední čtvrtletí účetního období pro mnohé daňové subjekty představuje zahájení přípravných prací vztahujících se k účetní závěrce. Jednou z významných oblastí účetní závěrky je inventarizace majetku, posouzení do-bytnosti pohledávek, zvážení právních kroků k jejich vymožení a prověření možností tvorby opravných položek ("OP"). Jak a kdy má účetní jednotka OP vhodně použít?

Jak a kdy použít opravné položky
Ing.
Pavlína
Vančurová
Ph.D.
 
OPRAVNÉ POLOŽKY V ROZVAZE
Rozvaha jako jeden ze základních účetních výkazů obchodních společností vypovídá o brutto a netto hodnotě aktiv v běžném účetním období. Brutto hodnota představuje aktiva uvedená v historických cenách, tedy ve skutečných pořizovacích cenách, nikoli cenách běžných tržních. Pořizovací cena se dá doložit dokladem, zatímco tržní cena je dána různými odhady, a to znemožňuje podat objektivní obraz o společnosti, srovnatelný s ostatními subjekty na trhu. Důležitou informaci proto podává také netto hodnota aktiv, která přestavuje zpětně získatelné částky, vyjadřující potenciál budoucího výnosu plynoucího z užití daného aktiva.
Rozdíl mezi brutto a netto hodnotou tvoří korekce, které představují trvalé či dočasné snížení hodnoty majetku.
V účetnictví platí zásada, že účetní hodnota aktiva nikdy nesmí být vyšší, než kolik činí potenciál tohoto aktiva, tzn., než kolik lze díky užití daného majetku vydělat. Pokud tedy majetek náhle ztratil svůj potenciál přinést předpokládaný výnos, je třeba zaúčtovat tvorbu
OP.
Účetnictví tak vyjadřuje např. u dlouhodobého majetku zjištění dočasně výrazně nižší užitné hodnoty při inventarizaci, než je jeho zůstatková cena, nebo u pohledávek pochybnost, že ji dlužník zaplatí. U OP existuje předpoklad, že po určité době důvod jejich existence pomine. Naproti tomu trvalé snížení hodnoty majetku je účetně zaznamenáváno v podobě odpisů.
Odpis
majetku vyjadřuje, jaká část potenciálu aktiva zbývá k využití. V rozvaze tvoří dosavadní odpisy (tzv. oprávky) a OP náplň prostředního sloupce běžného účetního období, který nese název korekce.
 +------------+-------------------------------------+----------------------+ |            |         běžné účetní období         | minulé účetní období | |  ROZVAHA   +---------+-----------------+---------+----------------------+ | v tis. Kč  | brutto  |   – korekce     | = netto |        netto         | +------------+---------+-----------------+---------+----------------------+ | stavby     |         | oprávky         |         |                      | | zásoby     |         | opravné položky |         |                      | | pohledávky |         |                 |         |                      | | ...        | ...     | ...             | ...     | ...                  | +------------+---------+-----------------+---------+----------------------+ 
 
PODSTATA OPRAVNÝCH POLOŽEK
Dočasné snížení hodnoty aktiv je tedy v účetnictví vyjádřeno OP. Snížení účetní hodnoty určité majetkové složky prostřednictvím OP se vyjádří současně jako náklad. OP představují dočasné snížení hodnoty toho majetku, který si tuto cenovou aktualizaci vyžaduje. Příkladem může být opravitelné poškození dlouhodobého majetku firmy při živelné pohromě (vichřici, požáru, povodních). Výše OP je často záležitost subjektivní a závisí na úsudku účetního profesionála, který tvoří OP odpovídající realitě ve spolupráci s kolegy, kteří jsou seznámeni s praktickou stránkou dočasného snížení hodnoty majetku. V příloze k účetním výkazům by mělo být jasně řečeno, jakým způsobem se k OP přistupovalo a jaké podklady sloužily pro jejich stanovení.
Jak b