Specifika nového versus ojetého automobilu v DPH

Vydáno: 25 minut čtení

V případě univerzální nepřímé daně, jakou je daň z přidané hodnoty (dále jen "DPH"), se zdá být jaksi nepatřičné hovořit o specifikách automobilů, ať už nových nebo ojetých. Ale skutečně tomu tak je, za což nemůžeme děkovat nebo spílat našim zákonodárcům, protože "noty" byly napsány o stupeň výše - v Bruselu. U nových automobilů - resp. obecněji nových dopravních prostředků - spočívá výjimka v povinnosti každého kupujícího přiznat DPH z pořízení vozidla z jiného státu EU, a to i když nejde o plátce. Naproti tomu při prodeji ojetých automobilů - resp. obecně "použitého" zboží - dojde na příznivější výjimku, díky níž může prodávající plátce vypočíst DPH na výstupu nejen z celkové prodejní ceny, ale jen ze své obchodní přirážky.

Specifika nového
versus
ojetého automobilu v DPH
Ing.
Martin
Děrgel
 
DODÁNÍ A POŘÍZENÍ NOVÝCH AUTOMOBILŮ MEZI STÁTY EU
Povinnost přiznat DPH a podat přiznání k této dani mají samozřejmě zejména plátci registrovaní k DPH. Ale nejen oni. Dále může jít o podnikatele, který se kvůli obchodům s podnikateli z jiných států EU stal "identifikovanou" osobou. A spíše výjimečně přiznává DPH a podává přiznání také "skupina" coby uskupení několika spojených osob - zpravidla mateřská společnost a její dceřiné společnosti. To ale pořád nejsou všichni.
Někdy totiž musí DPH samostatně správci daně zaplatit a podat přiznání také soukromě jednající občan, který není plátcem ani identifikovanou osobou ani nepodniká. Je tomu právě tehdy, když si pořizuje (kupuje) nový automobil z jiného státu EU. Členské státy se totiž dohodly na tom, že při
pořízení nových dopravních prostředků ("NDP") - v praxi jde zejména o nové automobily - z jednoho státu EU
do jiného nebude DPH nikdy placena v zemi dodavatele (a pokud zde již byla zaplacena, je možno požádat o její vrácení, resp. uplatnit nárok na odpočet daně), ale
vždy (!) bude DPH zaplacena v zemi po-řizovatele.
V principu tedy dodání a pořízení NDP mezi státy EU vypadá takto:
Jak bylo předesláno, může za to Směrnice Rady 2006/112/ES, ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému DPH, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Směrnice EU"), v jejímž článku 2 pod písmenem b) v bodě ii) se praví:
*
Předmětem DPH
jsou tato plnění: (...)
*
pořízení zboží za úplatu uvnitř Společenství
uskutečněné v rámci členského státu: (...)
*
v případě nových dopravních prostředků,
osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, jejíž ostatní pořízení nejsou předmětem daně podle čl. 3 odst. 1, nebo
jakoukoli
jinou
osobou
nepovinnou k dani.
K tomu je nutno doplnit, že v souladu s článkem 20 Směrnice EU se jedná o pořízení z jiného státu EU:
*
"Pořízením zboží uvnitř Společenství"
se rozumí na bytí práva nakládat jako vlastník s movitým hmotným majetkem, který byl pořizovateli odeslán nebo
přepra ven
prodávajícím nebo samotným pořizovatelem nebo na účet jednoho z nich
do jiného členského státu
než státu zahájení odeslání nebo přepravy zboží.
Toto pravidlo je pro státy EU závazné, proto je i v našem zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "ZDPH" [§ 2 odst. 1 písm. c), § 16 odst. 1 pism. c].
*
Předmětem daně
je (...)
*
pořízení
*
zboží z jiného členského státu za úplatu
(poznámka: zde obecně spadají také "NDP" včetně nových automobilů)
uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani
v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou kdani,
*
NDP z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou kdani
(poznámka: pořízení jiného zboží odjinud z EU již u těchto osob není předmětem DPH).
*
Pořízením zboží z jiného členského státu
se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, která není osvobozenou osobou, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z tohoto jiného členského státu do tuzemska nebo do jiného členského státu
*
osobou, která uskutečňuje dodání zboží,
*
pořizovatelem, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, nebo
*
zmocněnou třetí osobou.
Leckoho možná napadne,
jak donutit kupujícího neplát-ce, aby přiznal českou DPH z pořízení (koupě) nového automobilu z jiného státu EU.
Zvláště v situaci, kdy prodávajícím je rovněž neplátce. V těchto případech bylo využito toho, že k provozování automobilu v tuzemsku je nutno jej registrovat u dopravního úřadu. A právě tato registrace je podmíněna prokázáním zaplacení příslušné DPH. Stačí nahlédnout do § 6 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů:
*
Každý,
kdo hodlá provozovat na území ČR silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, je povinen tato vozidla přihlásit k registraci
na předepsaném tiskopisu u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, s výjimkou osob, jejichž pobyt na území ČR netrvá déle než 185 dnů v příslušném kalendářním roce, (dále jen "žadatel").
*
Do registru silničních vozidel lze zapsat silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo,
*
jehož technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích byla schválena, a
*
je-li splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se takového vozidla,
*
byla-li při pořízení NDP z jiného členského státu EU zaplacena DPH
podle zvláštního právního předpisu (poznámka: tuto skutečnost je nutno úřadu prokázat příslušným potvrzením správce daně).
Podrobnosti a specifika jednotlivých daňových režimů dodání a pořízení NDP do, resp. z, jiného členského státu EU ("JČS") najdeme hezky pohromadě v § 19 ZDPH. V prvních šesti odstavcích jsou rozebrány jednotlivé varianty podle daňového charakteru účastníků obchodů a my si je přehledně znázorníme v šesti schématech. Sedmý odstavec § 19 ZDPH umožňuje pořizovateli
požádat správce daně o potvrzení o zaplacení zálohy ve výši příslušné DPH,
pokud chce auto registrovat ještě před podáním daňového přiznání, na jehož základě poté bude tato daň vyměřena. A poslední osmý odstavec stanoví povinnost na daňový doklad - o dodání NDP do JČS - uvést i údaj, že se jedná o NDP a údaje tuto skutečnost potvrzující.
Je přitom třeba mít na paměti, že tento specifický postup DPH se týká výhradně nových doparvních prostředků dodaných, resp. pořízených,
z jednoho státu EU do jiného státu EU,
tedy nikoli jen v rámci Česka!
1) Dodavatel: plátce v ČR - pořizovatel: osoba registrovaná k dani v jiném členském státě ("ORD v JČS")
2) Dodavatel: ORD v JČS - pořizovatel: plátce v ČR
3) Dodavatel: plátce v ČR - pořizovatel: osoba neregistrovaná k dani v JČS ("OND vJČS")
4) Dodavatel: OND v JČS - pořizovatel: plátce v ČR
5) Dodavatel: není plátce v ČR - pořizovatel: kdokoli v jiném státě EU
6) Dodavatel: kdokoli v jiném státě EU - pořizovatel: není plátce v ČR
Zvláště poslední 6. varianta je pro většinu lidí zcela neznámá a nepočítají s povinností dodanit pořízení NDP z JČS, ať už jej pořídili od kohokoli! Což samozřejmě významně sníží výhodnost takovéto koupě. Navíc je zde velmi krátká lhůta 10 dnů od pořízení pro podání daňového přiznání, hlášení a kopie daňového dokladu místně příslušnému finančnímu úřadu ("FÚ"). Pro neplátce DPH, kterým je soukromě jednající občan, to představuje nepoznané a poměrně značné byrokratické komplikace. Solidní prodejce NDP vJČS by měl na tuto okolnost a daňovou povinnost kupujícího předem upozornit. Žádnou takovou informační povinnost mu ale předpisy neukládají, a tak mnohdy prodejce s vidinou okamžitého zisku tuto stěžejní informaci kupujícímu "neználkovi" zamlčí, čímž mu připraví v budoucnu velmi horké chvíle.
PŘÍKLAD
Výhodně nevýhodná koupě nového auta v cizině
Pan Novák je českým zaměstnancem, nepodniká a není plátcem DPH. Na dovolené v Polsku využil nabídky nižší prodejní ceny o 15 % a koupil zde nový osobní automobil od prodejce (ORD v JČS). Vozidlo si pan Novák ihned odvezl domů do ČR. Protože jsme v celní unii, nemusel při převozu vozidla do ČR platit žádné clo. Jaké však bylo jeho překvapení, když mu na obecním úřadě odmítli vozidlo zaregistrovat k provozu v ČR, dokud jim nepředloží potvrzení o DPH zaplacené v ČR. Pan Novák tedy musel vážit cestu na jeho FÚ a podat zde přiznání k DPH (byť není plátce daně) z důvodu pořízení NDP z JČS a zaplatit 21 % DPH z pořizovací ceny!
Pokud by ještě v rámci limitů vymezujících "NDP" (viz dále) stihnul pan Novák dané vozidlo dále prodat opět do jiného státu EU (např. známému na Slovensku), mohl by uplatnit nárok na odpočet české da ně, kterou zaplatil při pořízení auta z Polska. Za tímto účelem by si ale musel pospíšit na FÚ, neboť to to druhé přiznání k DPH musí podat do 10 dnů od dodání (prodeje) auta.
Specifikum zdanění vždy v jiném státě (EU) pořízení - bez ohledu na daňový statut smluvních stran - se týká jen nových automobilů, resp. obecněji
NDP.
Dozrál čas, abychom se seznámili s přesnou definicí inkriminovaného předmětu zdanění. Najdeme ji v ustanovení § 4 odst. 3 písm. b) ZDPH:
*
Vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích
*
s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW,
*
pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu
*
nebo má najeto méně než 6 000 km.
*
Loď delší než 7,5 m,
*
pokud byla dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu
*
nebo má najeto méně než 100 hodin,
*
s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti.
*
Letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1550 kg,
*
pokud bylo dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu
*
nebo má nalétáno méně než 40 hodin,
*
s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu.
Poměrně složité vymezení pojmu "první uvedení do provozu" přitom najdeme až o hezkou řádku paragrafů dále v § 19 odst. 1 ZDPH, přičemž u aut jde obvykle o den registrace k provozu ve státu výrobce.
Protože NDP se týkají specifické daňové povinnosti - a to nejen u plátců ! - je třeba mít v patrnosti, jednak že se nejedná o všechny "NDP", ale pouze o ty s odpovídající kubaturou nebo výkonem motoru. Takže dneska koupený přívěs za auto ani elektrokolo přímo od výrobce nejsou, resp. nikdy nebyly, "NDP". A jednak je zapotřebí pamatovat, že u motorových vozidel
postačí splnění jedné z uvedených definičních podmínek
- buď necelých 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu - nebo najeto méně než 6 000 km. Proto například i více než rok staré auto, které bylo málo jeté, může ještě být "NDP", což má pro prodávajícího z jednoho státu EU a kupujícího v jiném členském státu významné dopady z hlediska DPH.
 
POVINNÁ REGISTRACE K DPH KVŮLI POŘÍZENÍ NDP Z JČS
Do konce roku 2012 platilo, že tuzemský "podnikatel",
alias
osoba povinná k dani, se z důvodu pořízení NDP z JČS za úplatu v rámci uskutečňování ekonomické činnosti stal okamžitě plátcem DPH. Vůbec přitom nezáleželo na jeho obratu ani na pořizovací ceně předmětného NDP. Zkrátka se dotyčná osoba povinná k dani stala bez pardonu plátcem DPH, pročež měla "pro formu" do 15 dnů podat přihlášku a ihned musela začít zdanitelná plnění zatěžovat DPH na výstupu; samozřejmě tímto ale také získala možnost odpočtu daně. Povinná registrace vyplývala z článku 214 odst. 1 písm. b) Směrnice EU, podle které musejí členské státy přidělit osobní identifikační číslo (v našem pojetí DIČ) každé osobě povinné k dani (nebo právnické osobě nepovinné k dani), která uvnitř Společenství - tj. jiného členského státu EU - za úplatu pořídila NDP.
Naštěstí se časem ukázalo, že k této jednotné unijní povinnosti lze přistoupit šalamounsky, sice registrovat dotyčnou osobu k DPH, ale zároveň na ni neuvalit břemeno plátcovství. A tak od roku 2013 se osoba povinná k dani, která není plátcem (nebo právnická osoba nepovinná k dani) z důvodu pořízení NDP z JČS stává "jen" tzv.
identifikovanou osobou.
Jak stanoví § 6g ve vazbě na § 2 a 2a ZDPH. Načež musí do 15 dnů podat správci daně přihlášku k registraci identifikované osoby. Podstatné je, že identifikovaná osoba
se tímto jakoby stává "omezeným plátcem" pouze na přeshraniční transakce, tedy vůči zahraničním dodavatelům, zatímco z pohledu svých tuzemských zdanitelných plnění zůstává i nadále neplátcem
(pokud nepřekročí limit obratu nebo se dobrovolně nestane plátcem). Nevýhodou identifikované osoby je, že
nemá nárok na odpočet DPH
a podává daňová přiznání, pokud ji v daném měsíci vznikla daňová povinnost.
PŘÍKLAD
Registrace k DPH kvůli koupi nového auta
Paní Nováková podniká jako kadeřnice a její obrat nepřekračuje 1 mil. Kč za rok. A není u ní ani jiný důvod povinné registrace za plátce DPH, kterým se nechce stát ani dobrovolně. 8. 8. 2013 si z dovolené na Slovensku přivezla nové osobní auto. Stala se tímto identifikovanou osobou?
Bez bližších údajů o tomto pořízení nelze jednoznačně odpovědět, protože možné jsou obě varianty.
*
Pokud paní Nováková koupila auto v rámci uskutečňování své ekonomické činnosti, neboli pro účely svého podnikání, pak se automaticky stala 8. 8. 2013 identifikovanou osobou a do 23. 8. měla podat přihlášku k registraci finančnímu úřadu. Na výši obratu přitom vůbec nezáleží. A již u tohoto pořízení auta - NDP - z JČS musí přiznat českou DPH. Protože ale není plátcem DPH, nemůže si tuto daň nárokovat k odpočtu. Naproti tomu pro české zákazníky zůstane neplátcem a ceny kadeřnických služeb nemusí zvyšovat o DPH.
*
Jestliže ale paní Nováková auto nekoupila v rámci své ekonomické činnosti (pro účely podnikání), ale pro své soukromé, rodinné potřeby, pak se nestala identifikovanou osobou. Nicméně, jak jsme si výše uvedli, i přesto musí v případě pořízení NDP z JČS přiznat českou DPH a podat v Česku přiznání k dani spolu s příslušným hlášením o pořízení a kopií daňového dokladu. Odpočet daně si samozřejmě uplatnit nemůže.
Třetí variantou, kterou by měla podnikatelka uvážit, je dobrovolná registrace za plátce DPH ještě před pořízením NDP ze Slovenska. V tom případě by sice opět musela přiznat českou DPH z tohoto poříze ní zboží z jiného členského státu. Ovšem coby plátce DPH by si současně mohla tuto daň nárokovat k odpočtu, a to s ohledem na využití vozidla podle standardních podmínek § 72 až 76 ZDPH. Pro její české zákazníky by ovšem bylo nepříjemné, že by kvůli plátcovství musela přiznávat DPH na výstupu u všech svých tuzemských zdanitelných plnění, což by nejspíše znamenalo zvýšení prodejních cen jejich kadeřnických služeb a zboží.
Dodejme, že zrušení registrace identifikované osoby
závisí na iniciátorovi (viz § 107 a 107a ZDPH):
*
z moci úřední:
*
pokud již dva kalendářní roky nevznikla povinnost přiznat daň (odvolání má odkladný účinek), nebo
*
pokud se stala plátcem, pak se zruší registrace identifikované osoby k předcházejícímu dni;
*
na žádost
(zjednodušeno):
*
za 6 předcházejících měsíců nevznikla povinnost přiznat daň nebo podat souhrnné hlášení,
*
v příslušném ani minulém roce nepořídila zboží v celkové hodnotě přes 326 000 Kč, nebo
*
přestala uskutečňovat ekonomické činnosti.
 
ZVLÁŠTNÍ REŽIM OBCHODNÍKA S OJETÝMI AUTOMOBILY
Princip DPH u tuzemských zdanitelných plnění u plátců je jednoduchý: Při nákupu si nárokují odpočet daně z kupní ceny a
při prodeji zatíží celou prodejní cenu DPH
a obě tyto daně vypořádají se správcem daně. V některých případech by ale takovýto postup byl nespravedlivě krutý a
vedl by fakticky k dvojímu zdanění DPH jedné a téže (nepřidané) hodnoty.
Typicky jde o situaci, kdy autobazar - plátce DPH - odkoupí ojetý automobil od neplátce (který si při jeho pořízení samozřejmě nemohl uplatnit odpočet DPH), načež toto vozidlo obchodník dále prodá. Při klasickém prodeji autobazar vypočte DPH na výstupu z celkové prodejní ceny, takže většina této hodnoty je fakticky podruhé zdaněna DPH (kromě obchodní přirážky, marže, zisku obchodníka, která je zdaňována poprvé). Proto je umožněn také druhý zvláštní daňový režim obchodníka s použitým zbožím.
Při prodejích ojetých automobilů tak může plátce (obchodník) obecně uplatnit
dvojí daňový režim:
*
Běžný,
kdy základem daně je celková sjednaná prodejní cena (nejen obchodní přirážka), současně má tento prodejce nárok na odpočet daně jak z kupní ceny vozidla, tak u souvisejících plnění (opravy apod.).
PŘÍKLAD
Zdanění celé prodejní ceny ojetého auta
Pan Jiří před časem koupil osobní automobil za 250 000 Kč včetně DPH (22, 19, 20 nebo 21 %), kterou coby neplátce nemohl nárokovat k odpočtu. Po čase vůz prodal autobazaru (plátci DPH) za dohodnutou cenu 100 000 Kč, který si k ní přirazil marži 10 000 Kč a prodal vůz paní Jiřině, která není plátcem. Autobazar při prodeji vypočet DPH na výstupu standardně z celkové prodejní ceny bez daně = 21 % ze 110 000 Kč = 23 100 Kč.
Zvláštní režim obchodníka
s použitým zbožím, kdy je základem daně pouze obchodní přirážka, pak nemá nárok na odpočet daně z kupní ceny auta; u souvisejících plnění (opravy,...) ale odpočet daně uplatnit může.
PŘÍKLAD
Zdanění jen obchodní přirážky u ojetého auta
Stejná situace, ale autobazar vypočte DPH jen z obchodní přirážky = 21 % z 10 000 Kč = 2 100 Kč
Poznamenejme, že zvláštní daňový režim obchodníka s použitým zbožím
není omezen pouze na ojeté automobily, ale obecně pro veškeré "použité" zboží,
ovšem největší uplatnění má v praxi právě u ojetin aut.
Jak známo, DPH je tzv. harmonizovanou daní, pro niž jsou stěžejní pravidla jednotně nastavena pro všechny státy EU, a to zejména výše zmíněnou Směrnicí EU. Sice v mnoha dílčích případech zůstaly členským státům určité
kompetence
, jimiž mohou ovlivnit pravidla uplatňování DPH na jejich území, nicméně vždy je nutno začít pohledem do Směrnice DPH, zda v daném případě umožňuje státům manévrovací prostor a jaký.
Zvláštní režim pro obchodníky povinné k dani je konkrétně náplní článků 311 až 325 Směrnice EU, s nimiž se ale nemusíme blíže seznamovat, jelikož jde pro celou EU povinně o jednotný systém, takže stejná pravidla musela být a byla promítnuta do našeho ZDPH, kde je najdeme hezky pohromadě v
*
Použitým zbožím
se pro účely tohoto ustanovení rozumí:
*
hmotný movitý majetek,
*
který je vhodný k dalšímu použití
*
v nezměněném stavu nebo po opravě.
*
S výjimkou:
*
uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 ZDPH, pro které je v témž ustanovení upraven poněkud odlišný zvláštní režim obchodníků, a
*
drahých kovů a drahokamů.
*
Obchodníkem
s použitým zbožím se rozumí:
*
plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě
,
*
která v rámci uskutečňování ekonomických činností
*
pořizuje nebo dováží použité zboží
*
za účelem dalšího prodeje,
*
jednající:
*
na vlastní účet nebo
*
na účet jiné osoby,
*
pokud jí náleží odměna
.
Zvýhodněný zvláštní daňový režim je možno využít - není tedy povinný - jen při prodeji "ojetých" aut,
nikoli u NDP!
Podmínkou je, že
auto muselo být obchodníkovi dodáno
v rámci obchodování na území EU:
*
osobou nepovinnou k dani
(např. soukromě jednajícím občanem, ať už z ČR nebo z jiného státu EU),
*
osobou povinnou k dani ("OPD") se sídlem v tuzemsku, která není plátcem
(např. český podnikatel s pod-limitním obratem, který se dobrovolně ani povinně nestal plátcem, může jít o identifikovanou osobu),
*
osvobozenou osobou, která není plátcem
[jde o OPD se sídlem nebo provozovnou v JČS, která je tam v obdobném postavení jako v tuzemsku OPD se sídlem v ČR, která není plátcem, viz § 4 odst. 1 písm. o)],
*
jinou osobou povinnou k dani, pro kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně podle § 62
(jde o dodání zboží osvobozené bez nároku na odpočet daně z důvodu jeho použití pro plnění osvobozená od daně nebo že mělo sloužit pro reprezentaci) nebo obdobně podle platného předpisu jiného členského státu, nebo
*
jiným obchodníkem,
pokud byl při dodání tohoto zboží tímto jiným obchodníkem použit zvláštní režim (může jít o tuzemského plátce nebo o osobu registrovanou kdani v jiném členském státě EU).
Zvláštní režim je tedy vyloučen zejména, pokud byl dodavatelem plátce, který není obchodníkem.
PŘÍKLAD
Zvláštní režim obchodníka
Plátce DPH v ČR koupil v SRN za účelem dalšího prodeje tři ojeté automobily, každý za 400 000 Kč:
*
terénní automobil od nepodnikajícího německého občana,
*
osobní automobil od německého obchodníka, který uplatnil zvláštní režim,
*
užitkové auto od osoby registrované k dani v SRN, která uplatnila osvobození od daně.
Plátce následně v ČR prodal všechna vozidla s obchodní přirážkou á 100 000 Kč, jak bude postupovat?
*
U terénního auta může uplatnit zvláštní režim obchodníka a zdanit 21 % DPH jen přirážku.
*
Také u osobního auta může uplatnit zvláštní režim a zdanit 21 % české DPH jen přirážku, při pořízení vozidla od obchodníka z Německa přitom nepřiznával českou DPH.
*
U užitkového auta plátce nemůže uplatnit zvláštní režim obchodníka, ale standardně zdaní 21 % DPH plnou prodejní cenu 500 000 Kč, navíc musel přiznat českou DPH ze 400 000 Kč z titulu pořízení zboží z EU (§ 16 ZDPH), kterou si mohl uplatnit k odpočtu.
Nevýhodou tohoto zvláštního režimu ovšem je, že plátce, který takto "méně" zdaněné použité zboží koupí,
nemá nárok na odpočet DPH z přirážky,
kterou zaplatil v prodejní ceně obchodníkovi. S tím souvisí i preventivní opatření, že obchodník při dodání zboží ve zvláštním režimu
nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky.
Jedinou výjimku najdeme v § 85 odst. 6 ZDPH, kde slouží kupujícím z řad osob se zdravotním postižením, kteří chtějí využít speciální možnosti vrácení DPH z koupeného osobního auta.
PŘÍKLAD
Pro kupujícího plátce nemusí být zvláštní režim výhodný
Autobazar (plátce DPH) koupil od neplátce ojetý automobil za 100 000 Kč, načež jej prodává jinému plátci. Autobazar coby "obchodník s použitým zbožím" přitom chce na prodeji vydělat alespoň 10 000 Kč.
Pokud by autobazar uplatnil zvláštní režim, zdanil by pouze obchodní přirážku 10 000 Kč - rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou - 21 % DPH na výstupu, tj. DPH činí 2 100 Kč. Tuto by ale nesměl zvlášť uvést na daňový doklad a i kdyby tak učinil, kupující - plátce (stavební firma) - nemá nárok na její odpočet, takže propadne státu.
Anebo se mohou strany dohodnout, že autobazar použije běžný daňový režim, takže přizná 21 % DPH na výstupu z celkové prodejní ceny 110 000 Kč, tedy ve výši 23 100 Kč, a tuto uvede na běžný daňový doklad. Potom si bude moci kupující - plátce (stavební firma) - obvyklým postupem nárokovat odpočet celé této DPH.
Na tomto druhém, klasickém postupu přitom vydělají oba dva, stačí číselné srovnání obou variant:
1)
Uplatnění zvláštního režimu obchodníka (autobazaru):
*
Výnosový zisk obchodníka = 10 000 Kč.
*
DPH na výstupu 21 % z 10 000 Kč = 2 100 Kč. Obchodník odvede, kupující nemá nárok na odpočet.
*
Prodejní cena včetně DPH = 112 100 Kč.
*
Nákladová kupní cena pro zákazníka = 112 100 Kč.
2)
Uplatnění běžného (a nikoli zvláštního) daňového režimu obchodníkem:
*
Výnosový zisk obchodníka = 10 000 Kč. Stejný jako v případě ad 1.
*
DPH na výstupu 21 % ze 110 000 Kč = 23 100 Kč. Obchodník daň odvede, kupující si ji odpočte.
*
Prodejní cena včetně DPH = 133 100 Kč.
*
Nákladová kupní cena pro zákazníka = 110 000 Kč. Nižší než ad 1, a tedy pro kupujícího výhodnější.
Hlavní výhodou a rozlišovacím znakem použití zvláštního režimu obchodníka s použitým zbožím je výše nastíněné speciální pravidlo, že
základem daně je přirážka
snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako
rozdíl mezi
prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží, přičemž:
*
prodejní cenou
se rozumí
*
úplata, která byla nebo má být získaná obchodníkem
*
od osoby, které je zboží dodáno, nebo od třetí strany,
*
včetně
dotace
k ceně, daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů jako provize, náklady na balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno,
*
s výjimkou slevy poskytnuté k datu uskutečnění plnění, zaokrouhlovacího rozdílu z výpočtu DPH a přefakturovávané částky, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby (pokud nepřevyšuje uhrazenou částku a neuplatnil nárok na odpočet daně),
*
pořizovací cenou
se rozumí:
*
obdobně vymezená úplata,
*
která byla nebo má být získána od obchodníka osobou, která mu zboží dodává.
PŘÍKLAD
Prodej ojetého auta ve zvláštním režimu
*
Obchodník koupil osobní auto od neplátce (občana), příp. jako firemní auto bez DPH za 100 000 Kč.
*
Obchodník měl s vozidlem následující výdaje ve výši 25 000 Kč + DPH (kterou si uplatnil k odpočtu):
*
Opravu jiným plátcem za 10 000 Kč + DPH 2 100 Kč (uplatnil nárok na odpočet DPH na vstupu).
*
Opravu neplátcem za 10 000 Kč (služba od neplátce pochopitelně DPH nepodléhá).
*
Technickou kontrolu za 5 000 Kč + DPH 1 050 Kč (uplatnil nárok na odpočet DPH na vstupu).
*
Obchodník chce mít u prodeje tohoto auta obchodní přirážku (zisk) 15 000 Kč před zdaněním DPH:
*
Celková přirážka = 40 000 Kč (jedná se o základ pro výpočet DPH "metodou shora").
*
DPH z přirážky = 40 000x0,1736 = 6 944 (DPH na výstupu patří do řádku 1 přiznání k DPH).
*
Cena bez daně = 40 000 - 6 944 = 33 056 Kč (patří do Základu daně na řádku 1 přiznání k DPH).
*
Prodejní cena tedy vychází = 100 000 + 40 000 = 140 000 Kč, která je včetně daně 6 944 Kč.
*
Do řádku 26 přiznání k DPH je ale třeba uvést údaj o hodnotě veškerých ostatních plnění s nárokem na odpočet daně, která se neuvádějí v předchozích řádcích přiznání. Při použití zvláštního režimu obchodníka s použitým zbožím sem proto patří částka za zdanitelná plnění uskutečněná v tomto zvláštním režimu snížená o přirážku (tato je již na řádku 1), takže se zde uvede zbývající částka 100 000 Kč.
*
Dodejme, že celá prodejní cena bez daně (tedy částka 133 056 Kč) se rovněž plně započítává do obratu pro účely DPH, nejen zdaňovaná přirážka bez daně, tato se oddělila pouze pro účely výpočtu daně.
Při prodeji vystaví obchodník více méně běžný daňový doklad s tím, že na něm nesmí samostatně uvést daň z přirážky, tj. 6 944 Kč (ledaže by byl kupující osobou se zdravotním postižením). Kupující totiž nemá nárok na odpočet této daně z přirážky, a to bez ohledu na způsob využití koupeného použitého zboží, ať už je plátcem DPH nebo není. A dále na daňovém dokladu musí být uveden informativní údaj "zvláštní režim - použité zboží".
Poznámka:
Pokud by se obchodníkovi nepodařilo nalézt kupce za výhodnou (ziskovou) cenu a vůz by po čase prodal nevýhodně pod cenou (pod náklady) za cenu nižší než byla pořizovací cena, tak bude základem daně nula (a nikoli záporná částka). Do řádku 1 přiznání pak neuvede nic a prodejní cenu při zná na řádku 26.