Specifika nového versus ojetého automobilu v DPH

Vydáno: 25 minut čtení

V případě univerzální nepřímé daně, jakou je daň z přidané hodnoty (dále jen "DPH"), se zdá být jaksi nepatřičné hovořit o specifikách automobilů, ať už nových nebo ojetých. Ale skutečně tomu tak je, za což nemůžeme děkovat nebo spílat našim zákonodárcům, protože "noty" byly napsány o stupeň výše - v Bruselu. U nových automobilů - resp. obecněji nových dopravních prostředků - spočívá výjimka v povinnosti každého kupujícího přiznat DPH z pořízení vozidla z jiného státu EU, a to i když nejde o plátce. Naproti tomu při prodeji ojetých automobilů - resp. obecně "použitého" zboží - dojde na příznivější výjimku, díky níž může prodávající plátce vypočíst DPH na výstupu nejen z celkové prodejní ceny, ale jen ze své obchodní přirážky.

Specifika nového
versus
ojetého automobilu v DPH
Ing.
Martin
Děrgel
 
DODÁNÍ A POŘÍZENÍ NOVÝCH AUTOMOBILŮ MEZI STÁTY EU
Povinnost přiznat DPH a podat přiznání k této dani mají samozřejmě zejména plátci registrovaní k DPH. Ale nejen oni. Dále může jít o podnikatele, který se kvůli obchodům s podnikateli z jiných států EU stal "identifikovanou" osobou. A spíše výjimečně přiznává DPH a podává přiznání také "skupina" coby uskupení několika spojených osob - zpravidla mateřská společnost a její dceřiné společnosti. To ale pořád nejsou všichni.
Někdy totiž musí DPH samostatně správci daně zaplatit a podat přiznání také soukromě jednající občan, který není plátcem ani identifikovanou osobou ani nepodniká. Je tomu právě tehdy, když si pořizuje (kupuje) nový automobil z jiného státu EU. Členské státy se totiž dohodly na tom, že při
pořízení nových dopravních prostředků ("NDP") - v praxi jde zejména o nové automobily - z jednoho státu EU
do jiného nebude DPH nikdy placena v zemi dodavatele (a pokud zde již byla zaplacena, je možno požádat o její vrácení, resp. uplatnit nárok na odpočet daně), ale
vždy (!) bude DPH zaplacena v zemi po-řizovatele.
V principu tedy dodání a pořízení NDP mezi státy EU vypadá takto:
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=2656.jpg
Jak bylo předesláno, může za to Směrnice Rady 2006/112/ES, ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému DPH, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Směrnice EU"), v jejímž článku 2 pod písmenem b) v bodě ii) se praví:
*
Předmětem DPH
jsou tato plnění: (...)
*
pořízení zboží za úplatu uvnitř Společenství
uskutečněné v rámci členského státu: (...)
*
v případě nových dopravních prostředků,
osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, jejíž ostatní pořízení nejsou předmětem daně podle čl. 3 odst. 1, nebo
jakoukoli
jinou
osobou
nepovinnou k dani.
K tomu je nutno doplnit, že v souladu s článkem 20 Směrnice EU se jedná o pořízení z jiného státu EU:
*
"Pořízením zboží uvnitř Společenství"
se rozumí na bytí práva nakládat jako vlastník s movitým hmotným majetkem, který byl pořizovateli odeslán nebo
přepra ven
prodávajícím nebo samotným pořizovatelem nebo na účet jednoho z nich
do jiného členského státu
než státu zahájení odeslání nebo přepravy zboží.
Toto pravidlo je pro státy EU závazné, proto je i v našem zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "ZDPH" [§ 2 odst. 1 písm. c), § 16 odst. 1 pism. c].
*
Předmětem daně
je (...)
*
pořízení
*
zboží z jiného členského státu za úplatu
(poznámka: zde obecně spadají také "NDP" včet