Krátké srovnání německých Zásad řádného vedení účetnictví s českými a mezinárodními účetními principy, 1. část

Vydáno: 8 minut čtení

Podle § 243 německého obchodního zákoníku se účetní závěrka sestavuje podle takzvaných Zásad řádného vedení účetnictví. Tento obchodní zákoník pochází původně z konce devatenáctého století. V nedávné době sice prošly německé účetní předpisy v něm zakotvené významnou reformou1 - jejím hlavním posláním a cílem byla modernizace a přiblížení se IFRS. Jedná se však o kompromisní řešení, které svým způsobem zůstalo na půl cestě k IFRS a nepřekonalo tak hranici striktního principu opatrnosti. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři a zároveň se pokusit nastínit, zdali mohou německé účetní zásady - jako jakýsi kompromis minulosti a principu opatrnosti spolu s věrným a poctivým obrazem současnosti - vyhovovat běžné středně velké firmě v evropské kontinentální oblasti, kde převládá financování běžnými bankovními produkty a princip opatrnosti je vítán a kde střední a malé firmy nejsou orientovány na finanční trhy (viz také definice SME v IFRS pro SME z roku 2009).

Krátké srovnání německých Zásad řádného vedení účetnictví s českými a mezinárodními účetními principy
David
Trytko
 
GOB - ZÁSADY ŘÁDNÉHO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ - PRÁVNÍ UKOTVENÍ
Všeobecně se v Německu pod těmito GoB - Grundsätze ordnungsmässiger Buchführung, dále označované také jako Zásady řádného vedení účetnictví či jen Zásady, rozumí systém pravidel a zvyklostí, který zahrnuje celou oblast účetnictví. Zásady řádného vedení účetnictví tak zahrnují:
*
Zásady řádného vedení účetních knih,
*
Zásady řádného provádění inventarizací a
*
Zásady řádného sestavování výkazů a závěrek.
<