Jak sledovat marži v podniku

Manažeři sledují s velkým zájmem výnosy, náklady a především zisk, který patří mezi cíle podniku se zásadním významem pro jeho trvale příznivé postavení na trhu. Tyto charakteristiky patří k nejdůležitějším při vyhodnocování hospodaření každého podniku. Ekonomika firem je přitom neustále ovlivňována probíhajícími změnami ve firemním vnějším okolí. Tyto změny vnějších podmínek (cen vstupů, výše daní a odvodů, změny tržních sil) značně zasahují do ekonomiky daného podniku a vyžadují si neustálé sledování a posuzování jeho ekonomické pozice. Je zřejmé, že v konkurenčním prostředí je zásadní schopnost získat včas informace potřebné pro rozhodování.

Jak by se vám líbil systém upozorňující na možná skrytá nebezpečí nedosažení plánovaného zisku podniku a odhalující vývojové tendence ve finanční situaci podniku? Takový chytrý systém můžete vytvořit na podkladu dat z účetnictví. Účetnictví je nepostradatelným zdrojem informací o podniku pro vnitropodnikové řízení. Dokáže vypovídat o tom, jaká je aktivita firmy, a hlavně, zda tato aktivita podniku přináší požadované výsledky. Při průběžném vyhodnocování situace může manažer reagovat na výsledky hodnocení ziskovosti produkce a vhodně strukturovat sortimentní skladbu svých produktů.

Nemáte takovou tržní pozici, abyste mohli ovlivňovat ceny svých výrobků, služeb nebo zboží? Pak cestou k dosažení zisku bude zodpovědné plánování nákladů a jejich řízení ve všech oblastech činnosti podniku. Marži lze chápat jako jistý "předzisk", tedy ukazatel, který dokáže upozornit na tendenci jednotlivých výkonů k ziskovosti. Je do něj zahrnována určitá část nákladů, která přímo souvisí s tím, kolik daného produktu vyrobíte a jak nákladná je celá cesta právě tohoto produktu ve vaší firmě do doby, než jej prodáte zákazníkovi.

Sledování marží v podniku velmi dobře poslouží při vyhodnocování ekonomických výsledků jednotlivých výkonů v rámci sortimentní skladby podniku. Kritérium velikosti výrobkové marže jednotlivých produktů je typickým rozhodovacím kritériem, které se běžně používá v nákladovém účetnictví. Marže je tedy jak pojem finančního zákonem stanoveného účetnictví (obchodní marže, přidaná hodnota, hrubý zisk), tak manažerského účetnictví upraveného podle potřeb konkrétního podniku (hrubé rozpětí, příspěvek na úhradu, marže v relativním vyjádření). Ačkoli je manažerské účetnictví vždy určitým způsobem specifické pro jednotlivý podnik, bývá užitečné využít již známých a osvědčených postupů a metod.

Je známou skutečností, že pro řízení podniku jen stavové veličiny nestačí. Jelikož rozvaha jako hlavní účetní výkaz zobrazuje stav, sama o sobě umožní charakterizovat pouze momentální strukturu majetku a financí podniku. Chceme-li však zjistit více o ekonomické pozici podniku, potřebujeme minimálně také výkaz zisku a ztráty, který s ní úzce souvisí a spadá do stejného časového období. Díky zjišťování výnosů a nákladů získáme data, která nám poskytnou informace o postavení firmy, jejích vyhlídkách a šancích, ale také problémech.

Výsledovka představuje přehled výnosů, nákladů a jejich rozdílů za určité období. jsou peněžním ekvivalentem výkonů podniku za určité období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k inkasu peněz za prodané výkony. představují peněžní ekvivalent vstupů, které firma účelně vynaložila na získání výnosů, tj. použila je k provedení určitého výkonu. V českém účetnictví se rozlišují náklady a výnosy běžné (z provozu a z finanční činnosti) a mimořádné.

Nejčastějšími výnosy obchodní firmy jsou - jedná se o částky z prodeje zboží po odečtení dobropisů, slev při prodeji, daně z přidané hodnoty. Jedná se tedy o "čisté" tržby. Zbožím je vše, co účetní jednotka nakupuje za účelem dalšího prodeje. U firmy výrobní, případně firmy poskytující služby, jsou nejvyššími položkami výnosů obvykle

Nejčastějšími náklady jsou pak u obchodní firmy - náplní této položky je pořizovací cena prodaného zboží. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou je zboží skutečně pořízeno (nakoupeno), tj. cena pořízení včetně nákladů s pořízením souvisejících (například doprava, pojistné, clo, provize). U výrobních firem a podniků služeb jsou základními náklady spotřeba materiálu a energie a využité služby souhrnně nazývané

Rozdílová položka mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží se nazývá U výrobních podniků můžeme marži z její činnosti nazvat a určit ji jako rozdíl mezi výkony a výkonovou spotřebou. Další velmi důležitou rozdílovou ekonomickou kategorií ve výkazu zisku a ztráty je Přidaná hodnota je součtem obchodní a výrobní marže, platí tedy vztah přidaná hodnota = obchodní marže + výrobní marže. Obchodní marže, neboli "předzisk" z obchodní činnosti, je ve výsledovce uveden samostatně a dá se vypočítat jako rozdíl tržeb za prodej zboží a nákladů na prodané zboží. Naproti tomu výrobní marže ("předzisk" z výrobní činnosti) není v účetních výkazech samostatně uvedena. Jedná se o rozdíl mezi výkony a výkonovou spotřebou. Přidaná hodnota je tedy ve výsledovce určena vztahem = obchodní marže + + výkony - výkonová spotřeba.

Vztah mezi maržemi, přidanou hodnotou a výsledkem hospodaření ve výkazu zisku a ztráty schematicky znázorňuje následující tabulka.

 +--------------------------------------------------+---------------------------------------+ | Obchodní činnost:                                | Obchodní + výrobní marže:             | | + tržby za prodej zboží                          | = Přidaná hodnota                     | | – náklady vynaložené na prodané zboží            | +/– ostatní provozní výnosy a náklady | | = Obchodní marže                                 | = Provozní VH (1)                     | | Výrobní činnost:                                 | Finanční činnost:                     | | + tržby za prodej výrobků a služeb               | +/– finanční výnosy a náklady         | | +/– změna stavu zásob vlastní činnosti           | = Finanční VH (2)                     | | + aktivace                                       | – daň z příjmů za běžnou činnost (3)  | | – výkonová spotřeba (materiál, energie, služby)  | VH za běžnou činnost (1) + (2) – (3)  | +--------------------------------------------------+---------------------------------------+

Pro srovnatelnost mezi obdobími je vhodné sledovat marže v relativním vyjádření, tedy jako vyjádřené v procentech. Relativní ukazatel obchodní marže se snadno vypočítá z výsledovky jako podíl obchodní marže a tržeb za prodej zboží. Např. nakupuje-li obchodní firma zboží za cenu 100 Kč a prodává zákazníkovi za 130 Kč, pak je marže 30 Kč, neboli 23 %. Pro vnitropodnikové řízení a správné nasměrování dalšího působení firmy na trhu je nutné zhodnotit a zdůvodnit trend obchodní marže. Důvody změny obchodní marže jsou nejčastěji silné konkurenční prostředí (tlak na pokles marže), vyjednávací pozice u odběratelů (prodej do obchodních řetězců oproti prodeji více drobným zákazníkům), změna v důsledku změny poptávky, změna nákupních cen (změna dodavatele, objemové bonusy aj.), platební podmínky (např. skonta za platbu předem), změna obchodní marže v důsledku vývoje kursu měny (importéři a exportéři) atp.

Podniky, které vykazují zmíněnou "výrobní" marži, se však nemohou spokojit se sledováním obchodní marže. K hodnocení efektivnosti hlavní činnosti podniku se nabízí ukazatel Ten je možné vypočítat z výsledovky podílem přidané hodnoty a součtu tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej výrobků a služeb. Marže přidané hodnoty je velmi důležitým ukazatelem vývoje rentability firmy v rámci finanční analýzy výsledovky. Má na něj vliv velké množství faktorů, jakými jsou např. vývoj obchodní marže, změna nákupních cen materiálu a energií (především u výrobních společností) a pohonných hmot (zejména u dopravců), změna cen výrobků či služeb z důvodu konkurence, odběratelských vztahů atp.

Pokud určitou nákladovou položku firma účtuje v jednom účetním období do nákladů na služby a v druhém například do ostatních provozních nákladů, tak jednou je tato položka součástí výpočtu marže přidané hodnoty a jednou není. Pro zreálnění trendu ukazatele je třeba upravit výkazy, aby účtování bylo jednotné, tedy pokud se jedná o významnou položku. Toto se týká i nekonzistentního účtování tržeb (jednou firma účtuje tržby za prodej materiálu do tržeb za prodej výrobků a služeb a jindy jako prodej materiálu atp.).

Samozřejmě je vhodné sledovat také samotnou přidanou hodnotu. Její výše musí být dostatečná především ke krytí mzdových nákladů a druhotně k dalším nákladovým položkám výsledovky (odpisy, finanční náklady aj.), aby firma ve výsledku vykázala zisk. Užitečný je také ukazatel který se vypočítá jednoduše z výsledovky rozdílem přidané hodnoty a mzdových nákladů. Také tento ukazatel je vhodné sledovat v trendu. Pokud jeho hodnota roste, vypovídá to o zvyšující se produktivitě práce.

Marže se sleduje jako rozdíl mezi tím, za kolik podnik své výrobky prodal, a tím, za kolik prodané výrobky vyrobil, bez ohledu na to, kdy je vyrobil. Náklady na prodané výrobky v sobě obsahuji jak letošní výrobní náklady, tak případně loňské výrobní náklady. Při prodeji výrobků pak dochází konečně k tomu, že výrobní náklady, které se v předcházejícím roce neobjevily ve výsledovce, neboť šlo o výrobu na sklad, se ve výsledovce aktuálního účetního období objeví v okamžiku, kdy přinášejí výnosy. Zbytek zůstává na skladě s předpokladem, že přinese výnosy v budoucnu.

Obchodní podniky mají sledování marže relativně jednoznačné. Čím levněji se podaří zboží nakoupit, tím budou nižší náklady a vyšší marže. Nebude to však mít vliv na zisk v okamžiku nákupu zboží, ale až při realizaci výnosů, tj. při prodeji zboží. Je také třeba při sledování marže zahrnovat vedlejší náklady na pořízení zboží. Marže obchodního podniku bude představována rozdílem prodejní ceny zboží a pořizovací ceny na toto zboží (tj. ceny pořízení zboží včetně nákladů s pořízením zboží přímo souvisejících).

Na marži (a tudíž i na výsledek hospodaření) má vliv také zvolená metoda oceňování zásob. Oceňovací techniky (například průměrné ceny, FIFO - první do skladu, první ze skladu) vždy pracují s pořizovací cenou včetně nákladů spojených s pořízením (tzv. vedlejší pořizovací náklady). Metodu oceňování (u zaměnitelných zásob) si může firma vybrat, pak ji ovšem musí dodržovat.

Marže podniku poskytujícího služby je rozdílem mezi tím, za kolik své služby prodává, a tím, kolik podniku stojí tyto služby poskytovat. Výnosy z poskytnutých služeb ani náklady na poskytnuté služby však výsledovka nezachycuje. Řeč je o druhovém výkazu zisku a ztráty. Náklady lze však členit nejen podle druhu (tedy podle toho, co bylo příčinou vzniku nákladu), ale také podle účelu (podle toho, za jakým účelem byly vynaloženy). Členění nákladů se projeví v sestavování druhové nebo účelové výsledovky.

Proč by si firma měla zvolit účelovou výsledovku, když česká vyžaduje, aby byla v závěrce zveřejněna (také) výsledovka sestavená v druhovém členění (kterou je navíc jednodušší sestavit)? Například z těchto důvodů: S využitím účelové výsledovky můžete hledat místa v podniku, kde se dá ušetřit - je to technická podpora prodeje, zákaznické centrum, servisní skupina, marketingové oddělení? Kolik utrácí administrativa?

Pohledem na účelovou výsledovku můžete hned zjistit, jakou marži přináší hlavní činnost podniku - jaké si můžete dovolit další náklady na prodej, propagaci a reklamu, administrativu, výzkum a vývoj?

 +----------+--------------------------------------------+------------------+ | Č. pol.  |                   Text                     | Částka v tis. Kč | +----------+--------------------------------------------+------------------+ | 1.       | Mzdy:                                      |                  | |          | * poradci                                  | 20 000           | |          | * šéf a účetní                             |  5 000           | |          | * obchodní zástupci                        |  4 000           | | 2.       | Telefony:                                  |                  | |          | * poradci                                  |  3 000           | |          | * šéf a účetní                             |  2 000           | |          | * obchodní zástupci                        |  1 000           | | 3.       | Odpis kopírky používané poradci            |  5 000           | | 4.       | Propagace firmy (faktura)                  |  9 000           | | 5.       | Spotřeba kancelářského materiálu poradci   |  1 000           | | 6.       | Vystavené faktury za poradenství klientům  | 80 000           | +----------+--------------------------------------------+------------------+ 

 +----------------------------------------------------------------+ | Výkony:                                                        | +-------------------------------+--------------------------------+ | Tržby z prodeje služeb        | 80 000 000 Kč                  | | Výkonová spotřeba:            |                                | | Spotřeba materiálu a energie  |  1 000 000 Kč                  | | Služby                        | 15 000 000 Kč (6 + 9)          | | Přidaná hodnota               | 64 000 000 Kč (80 – 16)        | | Mzdy                          | 29 000 000 Kč                  | | Odpisy                        |  5 000 000 Kč                  | | Hospodářský výsledek          | 30 000 000 Kč (64 – 29 – 5)    | +-------------------------------+--------------------------------+

 +----------------------------------------------------------------+ | Výnosy:                                                        | +-------------------------------+--------------------------------+ | Tržby z prodeje služeb        | 80 000 000 Kč                  | | Náklady:                      |                                | | Náklady na poskytnuté služby  | 29 000 000 Kč (20 + 3 + 5 + 1) | | Hrubý zisk nebo ztráta        | 51 000 000 Kč (80 – 29)        | | Prodejní náklady              |  5 000 000 Kč (4 + 1)          | | Administrativní náklady       |  7 000 000 Kč (5 + 2)          | | Marketingové náklady          |  9 000 000 Kč                  | | Hospodářský výsledek          | 30 000 000 Kč (51 – 5 – 7 – 9) | +-------------------------------+--------------------------------+

Je zřejmé, že čím je marže větší, tím lépe. Při sledování marží k jejich využití pro rozhodování o optimální výrobní skladbě je potřeba rozlišovat fixní a variabilní náklady. Takto chápaná marže je nazývána příspěvek na úhradu. Ten zachycuje rozdíl mezi tržní cenou konkrétního výkonu (výrobku, služby, zboží) a příslušnými variabilními náklady.

Postupně od příspěvků na úhradu toho kterého stupně se odečtou fixní náklady společné pro produkt, skupinu produkce, fixní náklady útvaru a nakonec fixní náklady řízení podniku jako celku. Tento postup umožňuje kvalitnější sledování variabilních nákladů i jednotlivých stupňů nákladů fixních. Podniky tak mohou přesněji hodnotit ekonomický přínos jednotlivých produktů, skupin produkce a útvarů.

 +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | Tržní cena výkonu                                    | za kalkulační jednici; za období | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | * Variabilní náklady                                 | za kalkulační jednici; za období | |   z toho:                                            |                                  | |   jednicový materiál                                 |                                  | |   jednicové mzdy                                     |                                  | |   ostatní jednicové náklady                          |                                  | |    variabilní část režie týkající se daného produktu |                                  | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | Marže I                                              | za kalkulační jednici; za období | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | * Fixní náklady produktu                             | za období                        | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | Marže II                                             | za období                        | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | * Fixní náklady na skupinu produkce                  | za období                        | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | Marže III                                            | za období                        | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | * Fixní náklady útvaru                               | za období                        | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | Marže IV                                             | za období                        | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | * Fixní náklady podniku jako celku                   | za období                        | +------------------------------------------------------+----------------------------------+ | Zisk před zdaněním                                   | za období                        | +------------------------------------------------------+----------------------------------+

Jednotlivé marže I až IV vyjadřují, jak vysoké fixní náklady (ještě nezapočtené do krycího příspěvku) a zisk mohou být tržbami pokryty. Krycí příspěvek je vhodným ukazatelem pro průběžné sledování ekonomické situace podniku. Pochopitelně, čím je příspěvek větší, tím lépe. Pokud dojde k poklesu krycího příspěvku, klesne i tvorba zisku proti plánu. Rozbor a vyhodnocení příčin poklesu krycího příspěvku je tedy nejvhodnější provádět pravidelně. Pokles může být způsoben menším objemem prodeje, snížením prodejních cen nebo nárůstem nákladů na jednotku produkce. Zpravidla se však na poklesu krycího příspěvku podílí všechny tři faktory a jejich vliv se vzájemně prolíná. Každý tento vliv je vhodné posuzovat odděleně, aby bylo možné navrhnout správné nápravné opatření. Manažer by měl být neustále informován, jakého zisku bude s největší pravděpodobností dosaženo na konci účetního období. Pokud má manažer tuto informaci již v průběhu roku, může svým řízením tuto výši zisku ovlivňovat (např. snižovat zisk kvůli daním nebo naopak zvyšovat zisk úspornými opatřeními).