Poskytování služeb mezi českými a slovenskými subjekty

Vydáno: 32 minut čtení

Mezi českými a slovenskými subjekty jsou uzavírány různé smluvní vztahy mimo jiné i v oblasti poskytování služeb. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na principy, které je český plátce povinen respektovat, pokud uskuteční službu s místem plnění v tuzemsku nebo na Slovensku, popř. je v pozici příjemce služby poskytované slovenským subjektem s místem plnění v tuzemsku (ČR).

Poskytování služeb mezi českými a slovenskými subjekty
Ing.
Dagmar
Fitříková
 
OBECNÉ PRINCIPY VYMEZENÉ V ČESKÉM A SLOVENSKÉM ZÁKONĚ O DPH
Obě právní normy, tj. český zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "český ZDPH"), i slovenský zákon č. 222/2004 Z.z., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "slovenský ZDPH"), upravují DPH v obou členských zemích na základě principů platných v EU (Směrnice Rady 2006/112/ES). Při srovnání úpravy obsažené v českém a slovenském ZDPH lze dospět k závěru, že pro určení místa plnění při poskytování služeb jsou v českém i slovenském ZDPH vymezena shodná pravidla. Jiná situace je však v oblasti upravující podmínky vzniku povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby s místem plnění na Slovensku českým plátcem a naopak při poskytnutí služby s místem plnění v ČR osobou povinou k dani se sídlem na Slovensku. Určité odlišnosti lze při srovnání obou právních předpisů upravujících DPH v ČR a na Slovensku zaznamenat také v oblasti pravidel stanovených pro registraci českých subjektů na Slovensku a podmínek pro registraci slovenských subjektů v ČR.
 
Znalost legislativy platné v dané členské zemi
Tento příspěvek se zaměřuje na oblast uplatňování DPH při poskytnutí služby upravenou podle pravidel stanovených v českém a slovenském ZDPH. Povinnost přiznat daň, popř. pravidla stanovená pro přenesení daňové povinnosti z poskytovatele na příjemce služby, a zejména povinnosti týkající se registrace k DPH se mohou v jednotlivých členských zemích lišit. Plátce, který poskytuje službu s místem plnění v jiné členské zemi, musí vždy ověřit konkrétní pravidla upravená pro oblast uplatňování DPH ZDPH platným v příslušné členské zemi.
 
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Osoba povinná k dani ve smyslu českého ZDPH
Podle
§ 5 odst. 1 českého ZDPH
se za osobu povinnou k dani považuje fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud není v § 5a českého ZDPH stanoveno jinak. Z definice vymezené v § 5 odst. 1 českého ZDPH lze dovodit, že pro účely českého ZDPH se za osobu povinnou k dani považují výše uvedené osoby, pokud uskutečňují ekonomické činnosti kdekoli, v tuzemsku nebo mimo tuzemsko, tj. i na Slovensku.
Plátce ve smyslu českého ZDPH
Osoba povinná k dani se stává plátcem při splnění podmínek vymezených v
§ 6 až 6f českého ZDPH
.
Osoba neusazená v tuzemsku ve smyslu českého ZDPH
S účinností od 1. 1. 2013 je v
§ 4 odst. 1 písm. n) českého ZDPH
definována pro účely českého ZDPH
osoba neusazená v tuzemsku
jako osoba, která:
*
nemá sídlo v tuzemsku,
*
uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a
*
v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní.
Z definice vymezené v § 4 odst. 1 písm. n) českého ZDPH vyplývá, že do kategorie osoby neusazené v tuzemsku patří nejen osoba registrovaná k DPH na Slovensku, ale s účinností od 1. 1. 2013 i osoba povinná k dani se sídlem na Slovensku, která dosud není registrována k DPH (ani v ČR ani na Slovensku), pokud poskytne českému plátci nebo osobě povinné k dani se sídlem v ČR, která není plátcem, službu s místem plnění v ČR. Přijetím takové služby vzniká českému plátci nebo identifikované osobě podle § 108 odst. 1 písm. c) českého ZDPH povinnost přiznat v tuzemsku DPH.
 
DAŇOVÝ REŽIM PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB S MÍSTEM PLNĚNÍ V ČR A NA SLOVENSKU
Daňový režim při poskytování služeb s místem plnění v ČR i na Slovensku ovlivňují dva základní faktory, a to