Jako každoročně si touto dobou připomínáme povinnost placení zálohy na daň. Tato povinnost vyplývá z § 174 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"). Podle tohoto paragrafu je daňový subjekt povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem nebo rozhodnutím správce daně.
Zálohy na daň z příjmů
Ing.
Miloš
Kořínek
U daně z příjmů určuje podmínky, za kterých vzniká zálohová povinnost, a výši záloh, § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP").
V§ 38a odst. 1 ZDP je uvedeno, že zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. To je v období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. V roce 2013 k žádné změně při výpočtu zálohy na daň nedošlo, proto si jenom stručně připomeneme, jakým způsobem máme při výpočtu postupovat.
Výši a periodicitu záloh spočítá poplatník z poslední známé daňové povinnosti.
Za poslední známou daňovou povinnost se považuje částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního předpisu. Poplatník daně z příjmů fyzických osob pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.
To jsou ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 7 až 9 ZDP. Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,
se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně.
Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 20b ZDP.§ 38a odst. 2 ZDP určuje,
že zálohy neplatí poplatníci,
jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje.Postup při placení pololetních záloh
na běžné zdaňovací období nalezneme v § 38a odst. 3 ZDP. Platí je poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 %
poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.Čtvrtletní zálohy
platí ti poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období (§ 38a odst. 4 ZDP).PŘÍKLAD
Jestliže by měla společnost s ručením omezeným čtvrtletní zálohovou povinnost, tak bude zálohy vyplývající z daňové povinnosti roku 2012 (přiznání podala do 2.4. 2013) hradit k 15. 6. 2012, k 15. 9. 2012, k 15. 12. 2012 a k 15. 3. 2013. V případě, že podá daňové přiznání za rok 2013 k 31. 3. 2014, tak bude hradit další případné, čtvrtletí nebo pololetní zálohy ve výši, která bude vyplývat z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2013.
V případě, že se
poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců,
je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že se poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12 (§ 38a odst. 6 ZDP).PŘÍKLAD
Společnost s ručením omezeným zahájila svou činnost 1. 7. 2012. Za zdaňovací období roku 2012 podala daňové přiznání k 30. 6. 2013. Její daňová povinnost činila celkem 90 000 Kč. Společnost v tomto případě bude v roce 2013 platit čtvrtletní zálohy na daň, a to ve výši (90 000 Kč / 6) x 3 = 45 000 Kč. Placení záloh započne k 15. 9. 2013.
Placení záloh u poplatníků, u nichž základ daně tvoří součet dílčích základů daně,
nalezneme v § 38a odst. 5 ZDP. Týká se poplatníků, fyzických osob, u nichž je základ daně tvořen součtem dílčích základů daně (např. příjmy ze závislé činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu a ostatními příjmy).Poplatník pololetní a čtvrtletní zálohu podle § 38a odst. 3 a 4 ZDP neplatí,
pokud je jedním ze základů daně i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h ZDP), a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně.Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h ZDP), 15 % a více, avšak méně než 50
%,
platí se pololetní či čtvrtletní zálohy v poloviční výši
.Pokud činí dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h ZDP), méně než 15
%,
platí poplatník zálohy podle § 38a odst. 3 a 4 ZDP v plné výši,
tj. z celkového základu
daně.PŘÍKLAD
Daňový subjekt podal ke 2. 4. 2013 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012. Základ daně v tomto daňovém přiznání je tvořen součtem základů daně, a to základem daně ze živnosti (§ 7 ZDP) a základem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP) v celkové výši 600 000 Kč. Dílčí základ daně ze závislé činnosti přitom činí v případě varianty a) 400 000 Kč, v případě varianty b) 200 000 Kč a v případě varianty c) 80 000 Kč.
Postup:
Varianta a): Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti činí 400 000 Kč, což je více než 50 % z celkového základu daně. V tomto případě poplatník zálohy na daň na rok 2013 neplatí. Varianta b): Dílčí základ daně ze závislé činnosti je 200 000 Kč. Z celkového základu daně je to více než 15 %, ale méně než 50 %. Poplatník platí pololetní zálohy na daň, a to v poloviční výši. Varianta c): Dílčí základ daně ze závislé činnosti je 80 000 Kč. Z celkové části základu daně je toto méně než 15 %. Poplatník bude v tomto případě platit pololetní zálohy podle § 38a odst. 4 ZDP v plné výši.
Dle § 38a odst. 8 ZDP
není poplatník povinen platit zálohy na daň,
jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností. Tyto skutečnosti oznámí poplatník správci daně v souladu s § 127 odst. 1 DŘ do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy nižší,
popř. povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období (§ 174 odst. 5 DŘ). Mezi odůvodněné případy patří například snížení příjmů při nemoci, zmenšení výrobních či prodejních kapacit v důsledku živelné pohromy apod. Poplatník tento důvod uvede do své žádosti (doloží potvrzením, popř. ekonomickým rozborem), kterou podá u svého správce daně. Žádost je potřebné podat s dostatečným předstihem tak, aby o ní mohl správce daně včas rozhodnout.