V předešlých dílech našeho seriálu jsme si ukazovali, jak vyplňovat přiznání k DPH - tiskopis 25 5401 MFin 5401, aktuálně vzor č. 17. Nejprve šlo o základní představení a nejčastější typy nákupů a prodejů v Česku, pak jsme si přiblížili tzv. přenesení daňové povinnosti na odběratele a zvláštní režim obchodníka s použitým zbožím a nakonec to byl jistě příjemný, ale někdy i docela zapeklitý, odpočet DPH. Tentokrát si vypíchneme speciality týkající se posledního přiznání k DPH v každém kalendářním roce, tedy za prosinec nebo 4. čtvrtletí.
Přiznání k DPH - specifika konce roku
Ing.
Martin
Děrgel
ČTYŘI DŮVODY SPECIALIT KONCE ROKU
Obecně v daních platí, že každé zdaňovací období si žije svým vlastním životem bez zájmu o ostatní - dřívější nebo následná - zdaňovací období. Přičemž k jeho daňovému vyřízení se podá příslušné daňové přiznání a je vystaráno. Teda až na výjimky tzv. jednorázových daní bez vymezeného zdaňovacího období, u nichž se zdaňuje jistá událost (daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí), nebo když se zdanění neodbývá na základě daňového přiznání ( jako je tomu např. běžně u zdanění mezd), anebo pokud se přiznání podávat nemusí (např. u daně z nemovitostí, nedošlo-li meziročně k
relevantní
změně). Zdaňovacím obdobím je přitom sice zpravidla kalendářní rok, ovšem existuje řada výjimek, např. v DPH je jím kalendářní měsíc nebo čtvrtletí.Zjednodušeně řečeno je přitom každé zdaňovací období, resp. u jednorázových daní každá zdaňovaná skutečnost, jednou provždy vyřešeno podáním přiznání, které je nezávislé na dřívějších daňových přiznáních. (Poznámka: Nicméně, našli bychom několik výjimek, kdy se jedno zdaňovací období "dívá" na dřívější období.)
Z tohoto hlediska má systém daňových přiznání v DPH dvě zásadní odlišnosti. Jednak je ze čtyř dále probíraných důvodů ve výjimečném postavení každé poslední zdaňovací období kalendářního roku - tj. za prosinec, resp. za 4. čtvrtletí - a jednak jsou pro účely tohoto výjimečného "posledního" přiznání k DPH nezbytné údaje ze všech předcházejících přiznání příslušného kalendářního roku, případně ještě starší přiznání.
Jaké jsou tedy hlavní důvody pro specifika posledního přiznání k DPH za každý kalendářní rok:
1)
Změna zdaňovacích období v příštím roce
2)
"Skutečný" poměrný koeficient je jiný než předem odhadnutý
3)
Vypořádací krátící koeficient je jiný než "zálohový" (loňský)
4)
Změnil se rozsah použití dlouhodobého majetku
PŘÍKLAD
Proč zase nějaká další výjimka
Každá daňová výjimka systém komplikuje a znepřehledňuje, proč by tedy mělo mít vliv, jestli zrovna plátce podává přiznání k DPH za duben nebo za prosinec? Uveďme si jeden prostý a lehce srozumitelný důvod.
Pan Novák je plátcem DPH a v dubnu 2012 koupil nový automobil pro potřeby svého podnikání, takže si standardně nárokoval v přiznání za duben plný odpočet DPH na vstupu z pořizovací ceny vozidla. Ovšem pak toto auto využíval v roce 2012 cca z pětiny pro potřeby své rodiny (tedy pro tzv. neekonomické činnosti, u nichž nemá nárok na odpočet daně), a v roce 2013 to bylo již z 50 %. Je nasnadě, že ponechání původního plného odpočtu daně by nahrávalo spekulacím plátců a neustálé podávání dodatečného přiznání k DPH za duben 2012 by bylo příliš komplikované a nepraktické. Proto je zaveden postup, kdy jednou ročně - v přiznání za prosinec - pan Novák provede odpovídající úpravu dříve nárokovaného odpočtu daně na vstupu z pořizovací ceny auta a je hotovo. Daňové spravedlnosti je tímto učiněno zadost a plátce není přespříliš administrativně zatěžován.
Změna zdaňovacího období v příštím roce
Je nasnadě, že údaj o zdaňovacím období, za které se podává přiznání k DPH, je zcela zásadní. Proto se uvádí hned zkraje oddílu A za označením názvu tiskopisu "Přiznání k DPH", přičemž zdaňovacím obdobím je:
*
buď
kalendářní čtvrtletí
(povinně, pokud obrat plátce nepřekročil 2 mil. Kč za minulý rok nebo pokud si při obratu mezi 2 a 10 mil. Kč za minulý rok dobrovolně nezvolil kalendářní měsíc; dále paušálně platí pro osobu identifikovanou k dani, pro plátce, který v Česku nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu),*
nebo
kalendářní měsíc
(povinně, pokud obrat plátce překročil 10 mil. Kč za minulý rok nebo pokud si při obratu mezi 2 a 10 mil. Kč za minulý rok dobrovolně zvolil kalendářní měsíc; dále je toto zdaňovací období závazné pro tzv. skupinu kapitálově spojených osob vystupujících pro účely DPH jako jeden plátce).Poznámka:
Speciální pravidla pro zjištění relevantního obratu platí pro podnikání ve sdružení, dále pro přeměny společností, a když není znám obrat za předcházející kalendářní rok (tj. u novopečených podnikatelů). Pouze v případě zahájení nebo ukončení insolvenčního řízení v průběhu zdaňovacího období se toto období přerušuje a vzniká speciální povinnost podat přiznání za zkrácené zdaňovací období v souladu s § 99 odst. 11 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"). Tehdy dojde naplnění následující upřesňující kolonka "za období od ... do ...".
V případě ročního obratu mezi 2 a 10 mil. Kč má tedy plátce na výběr, jaké zdaňovací období zvolí pro bezprostředně následující kalendářní rok. A zejména k tomuto účelu slouží speciální kolonka "Kód zdaňovacího období následujícího roku", kterou najdeme hned kousek napravo pod označením aktuálního zdaňovacího období. Tato se dostane ke slovu právě až v posledním zdaňovacím období každého kalendářního roku, tedy v přiznání za zdaňovací období "Prosinec", u plátce majícího aktuálně měsíční zdaňovací období, resp. za "4. čtvrtletí" u "čtvrtletního plátce". Pomocí systému kódů - stanoveným v Pokynech k vyplnění přiznání k DPH - zde plátce oznamuje správci daně, jaké zdaňovací období bude uplatňovat celý příští kalendářní rok.
Kolonka "Kód zdaňovacího období následujícího roku" se v souladu s Pokyny vyplní následovně:
*
Q2
- pokud jeho obrat za předcházející kalendářní rok nedosáhl 2 mil. Kč a jeho zdaňovacím obdobím pro další kalendářní rok je proto povinně (bez možnosti volby) kalendářní čtvrtletí.
*
M10
- pokud jeho obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 mil. Kč nebo více a jeho zdaňovacím obdobím pro další kalendářní rok je proto povinně (bez možnosti volby) kalendářní měsíc.
*
Q
- pokud jeho obrat za předcházející kalendářní rok byl mezi 2 mil. Kč (včetně) a 10 mil. Kč (vyjma), přičemž si jako zdaňovací období pro další kalendářní rok zvolil kalendářní čtvrtletí.
*
M
- pokud jeho obrat za předcházející kalendářní rok byl mezi 2 mil. Kč (včetně) a 10 mil. Kč (vyjma), přičemž si jako zdaňovací období pro další kalendářní rok zvolil kalendářní měsíc.
Uvedení kódu "Q" nebo "M" nahrazuje povinné oznámení o změně zdaňovacího období požadované § 99 odst. 8 ZDPH, které je nutno učinit do konce ledna příslušného roku. Pokud by plátce přiznání k DPH za prosinec, resp. za 4. čtvrtletí, do té doby nepodal, musel by změnu zdaňovacího období oznámit správci daně jiným způsobem. Jinak by ze zákona platilo, že zdaňovací období zůstává pro další kalendářní rok beze změny.
PŘÍKLAD
Oznámení změny zdaňovacího období
Stavební firma Zedníci, s.r.o., vznikla v roce 2012, přičemž se ihned dobrovolně registrovala k DPH jako plátce, protože si spočítala, že se jí to vyplatí. Nakupuje totiž stavební materiál zdaněný výrobci (prodejci) základní sazbou DPH 20 %, zatímco převážná část jejich zdanitelných plnění se týká rodinných domů a bytů, pročež podléhá snížené sazbě daně 14 %. Firma předpokládala roční obrat kolem 5 mil. Kč a aby neměla velkou administrativu s DPH, zvolila si od počátku plátcovství čtvrtletní režim zdaňovacích období pro DPH.
Ovšem záhy tato stavební firma zjistila, že je pro ni nevýhodné čekat čtvrt roku na vrácení nadměrného odpočtu správcem daně, a proto se rozhodla od roku 2013 změnit své zdaňovací období na kalendářní měsíc. Je to přitom čistě její volbou, jelikož obrat za rok 2012 činil cca 5 mil. Kč a byl tedy v rozmezí 2 až 10 mil. Kč, kdy si plátce může zvolit zdaňovací období kalendářní měsíc ( jinak je jím kalendářní čtvrtletí). Za tímto účelem ale nesměl plátce zapomenout uvést v přiznání za 4. čtvrtletí 2012 do kolonky "Kód zdaňovacího období následujícího roku" - M.
Pokud by na uvedení kódu "M" v posledním přiznání k DPH roku 2012 plátce zapomněl - a toto opomenutí nenapravil ani podáním opravného nebo dodatečného přiznání do konce ledna 2013, ani by v této lhůtě neučinil jiné, samostatné oznámení změny z kvartálního na měsíční zdaňovací období - platilo by pro něj i nadále po celý rok 2013 čtvrtletní zdaňovací období a na vracení nadměrných odpočtů by si tak opět počkal. Případné přiznání k DPH za leden 2013 by proto správce daně odmítl jako neplatné podání.
Jinak by tomu bylo v případě, že by obrat firmy Zedníci, s.r.o., za rok 2012 dosáhl nebo překročil limit 10 mil. Kč. Tehdy totiž plátce nemá ohledně zdaňovacího období roku 2013 možnost volby, protože ze zákona (§ 99 odst. 2 ZDPH) se musí jednat vždy o kalendářní měsíc. Nic by na tom nezměnilo ani případné opomenutí plátce v přiznání vyznačit tuto skutečnost v přiznání za 4. čtvrtletí 2012 kódem "M10".
Aktuálně poznamenejme, že
od roku 2013 zřejmě dojde ke změně ohledně zdaňovacího období v DPH,
kdy se zejména značně omezí možnost zvolit si kalendářní čtvrtletí.
Příslušná novela ZDPH je nyní ještě v legislativním procesu - čeká na posouzení Senátem - a nese tak označení jen coby sněmovní tisk č. 733 (senátní tisk č. 433).Plátce se bude moci rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro kalendářní rok je čtvrtletí, pokud:
a)
jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 mil. Kč,
b)
není nespolehlivým plátcem
(tento nový pojem by měl po novele definovat § 106a ZDPH),c)
není skupinou a
d)
změnu oznámí správci daně do konce ledna (ledaže by v minulém roce již byl čtvrtletním plátcem).
Tuto změnu zdaňovacího období ale nebude možno učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok.
Pouze z poněkud nejasných důvodů "hodných zvláštního zřetele" může správce daně na žádost plátce podanou do konce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok."Skutečný" poměrný koeficient je jiný než předem odhadnutý
Jak jsme si uvedli v předešlých částech našeho seriálu (Účetnictví v praxi č. 8/2012 na str. 22 a č. 10/2012 na str. 26), tak s nárokem na odpočet DPH na vstupu to není snadné. Podle § 72 odst. 1 ZDPH je totiž plátce oprávněn k odpočtu daně z
přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije
pro účely uskutečňování plnění zde uvedených ( jde zejména o zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně), která si pro snazší vyjadřování pracovně označíme zkratkou "nároková plnění". Ta ostatní plnění samotného plátce, která nezakládají jeho nárok na odpočet daně na vstupu si pro zjednodušení označíme pracovní zkratkou "nenároková plnění". Takže je nejprve nutno projít testem využití přijatého plnění pro ekonomickou činnost plátce.
Tento pojem definuje § 5 odst. 2 ZDPH, přičemž pro většinu reálných situací si jej můžeme zjednodušit na podnikatelskou činnost a dlouhodobý pronájem majetku (blíže viz Účetnictví v praxi č. 10/2012 str. 28).Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění
jak pro ekonomickou činnost, tak i mimo ní
(resp. pro účely nesouvisející s ekonomickou činností), může uplatnit odpočet daně jen v části připadající na ekonomickou činnost. Tomuto postupu se říká výpočet odpočtu daně v (částečné) poměrné výši
podle pravidel § 75 ZDPH.Plátce si tak vždy musí položit otázku:
použiju přijaté zdanitelné plnění pro ekonomickou činnost?
*
Ano, a to
v plném rozsahu.
- Výborně, pak tímto testem odpočtu daně prošla celá DPH na vstupu.*
Ano, ale
jen částečně.
- Pak tímto testem odpočtu daně prošla jen tomu odpovídající část DPH na vstupu.*
Ne, ani částečně.
- Litujeme milý plátce, ale nemáš ani zčásti nárok na odpočet DPH na vstupu.Rovněž jsme si minule (Účetnictví v praxi č. 10/2012 str. 30) uvedli, že mnohé vykutálené plátce možná napadne, že zkrátka budou u každého přijatého zdanitelného plnění automaticky předpokládat, že bude využito čistě pro ekonomickou činnost. A když pak v tichosti využijí toto plnění i pro neekonomickou činnost, nepřijdou ani o část uplatněného odpočtu daně na vstupu, vždyť přece v souladu se zákonem původně zamýšleli plné využití pro ekonomickou činnost.
Tak jednoduše ale státní pokladnu ošidit nelze. Na tyto případy totiž ZDPH výslovně pamatuje:
*
v kalendářním roce přijetí zdanitelného plnění
korekcí poměrného odpočtu daně
podle § 75 odst. 4 ZDPH, která se provádí ale až v posledním přiznání DPH v daném kalendářním roce, tj. za prosinec/4. čtvrtletí,*
v dalších letech - jde-li o dlouhodobý majetek - formou
"úpravy odpočtu daně"
podle § 78 až 78d ZDPH, a to u movitých věcí čtyři roky po roce pořízení, u nemovitostí devět následujících roků po pořízení,*
jinak bude využití obchodního majetku - u něhož byl uplatněn odpočet daně - považováno za
"fiktivně úplatné zdanitelné plnění",
u něhož plátce musí přiznat DPH na výstupu [§ 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH].První dvě korekce přitom mohou posloužit plátcům, kteří původně nárokovali odpočet daně v poměrné výši nižší, než posléze odpovídalo skutečnému využití přijatého zdanitelného plnění pro ekonomickou činnost.
Nyní tedy dozrál čas, abychom se blíže podívali na první z protispekulativních variant. Postup si pro názornost ukážeme na jednoduchém příkladu, na kterém pochopíme princip dorovnání poměrného koeficientu.
PŘÍKLAD
Odhadovaný
versus
skutečný poměrný koeficient Pan Jiří provozuje pouze řemeslnou živnost. Je měsíčním plátcem DPH a od českého výrobce (plátce) si koupil nové osobní auto za 200 000 Kč + 40 000 Kč DPH. A nyní zvažuje uplatnění odpočtu DPH na vstupu.
Protože jde o jediné auto, které pan Jiří má, je nasnadě, že jej bude zčásti využívat také pro své osobní (rodinné) potřeby, jako jsou rodinné výlety, víkendové nákupy, odvozy a svozy dětí do kroužků, dovolenkové cestování a bezpočet dalších nepodnikatelských jízd. Přitom zatímco využití auta pro podnikání (ekonomickou činnost) obecně umožňuje uplatnit nárok na odpočet daně, jiné (ryze osobní) použití vozidla tomuto brání. Proto § 72 odst. 6 ZDPH umožňuje řešit toto dilema skrze odpočet daně v částečné výši, a to konkrétně postupem dle § 75 ZDPH v poměrné výši odpočtu daně stanovené na základě poměrného koeficientu odpovídajícího podílu použití tohoto přijatého zdanitelného plnění (koupeného auta) pro ekonomické činnosti dotyčného plátce.
Čímž se ovšem pan Jiří dostává do obtížné role věštce potřebujícího křišťálovou kouli k nahlédnutí do budoucnosti. Jinak sotva může již při koupi vozidla - například v dubnu 2012 - vědět, v jakém poměru jej bude využívat pro své podnikání (ekonomickou činnost)
versus
pro své osobní potřeby. Jak si dále ocituje, zákon s touto nejistotou počítá a umožňuje uplatnit poměrný koeficient vypočtený na základě kvalifikovaného odhadu. Což není nic jiného, než důvodně předpokládaný odhad osoby obeznámené s danou situací. Což pan Jiří nepochybně je, protože na základě prožité zkušenosti s minulým vozem má důvodně za to, že obdobně tomu bude i u nového automobilu. A tak usoudí, že nový automobil bude pro své podnikání využívat z 80 %
a ze zbylých 20 % pro soukromé (rodinné) potřeby. Na základě tohoto kvalifikovaného odhadu si tak může v přiznání k DPH za duben - kdy automobil pořídil od plátce - nárokovat tomu odpovídající poměrnou část odpočtu DPH na vstupu. Tudíž do přiznání k DPH za duben
(řádek 40) uvede do sloupce "Základ daně" jen 80 % základu daně, tj. 160 000 Kč, a jako nárok na odpočet daně do sloupce "V plné výši" jen 80 % DPH na vstupu, tedy 32 000 Kč.Pozor na to, že zde nebude využit sloupec nároku na odpočet daně označený "Krácený odpočet", tento totiž najde uplatnění až při dále uváděném druhém testu odpočtu daně s ohledem na druh ekonomické činnosti.
+-----------------------------------------------------------------------+--------------+--------------+-----------------+ | IV. Nárok na odpočet daně | Základ daně | V plné výši | Krácený odpočet | +------------------------------------------------------+-----------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Z přijatých zdanitelných plnění od plátců | základní | 40 | 16 000 | 32 000 | | | | snížená | 41 | | | | +------------------------------------------------------+-----------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Při dovozu zboží, kdy je správcem daně celní úřad | 42 | | | | +------------------------------------------------------+-----------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 13 | základní | 43 | | | | | | snížená | 44 | | | | +------------------------------------------------------+-----------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Korekce odpočtů daně podle § 75 odst. 4, § 77 a 79 | 45 | | | | +------------------------------------------------------------------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Odpočet daně celkem (40 + 41 + 42 + 43 + 44 + 45) | 46 | | 32 000 | | +------------------------------------------------------------------+----+--------------+--------------+-----------------+
Následné soukromé využívání automobilu nebude považováno za fiktivně úplatné zdanitelné plnění ve smyslu § 14 odst. 3 písm. a), § 14 odst. 4 písm. a) ZDPH, protože se jedná o dlouhodobý majetek, proto nepodléhá "dodanění" formou DPH na výstupu. Případná daňově spravedlivá korekce se totiž odbude ze strany poměrného odpočtu daně, který se může změnit.
Během roku 2012 by měl plátce podrobně sledovat skutečný poměr využívání auta pro své podnikání (ekonomickou činnost)
versus
pro jiné, osobní potřeby. Přičemž bude-li se skutečný poměrný koeficient za celý rok 2012 (resp. od pořízení auta v dubnu do konce roku) lišit od původně odhadnutého poměrného koeficientu nejvýše o 10 procentních bodů - tj. bude se pohybovat v rozmezí od 70 % do 90 % - pak se žádná oprava uplatněného poměrného odpočtu daně neprovádí, jedná se zkrátka o tolerovanou povolenou odchylku.Ovšem bude-li se skutečný poměrný odpočet lišit od odhadovaného výrazněji, pak bude oprava výše uplatněného poměrného odpočtu daně na pořadu dne, přičemž je pro ni místo právě v úplně posledním přiznání k DPH za rok 2012, tedy
v přiznání za prosinec 2012.
Bude-li "skutečný" poměrný koeficient za rok 2012 činit:?
69 % nebo méně - což prakticky znamená, že pro podnikání bylo vozidlo využíváno méně často, než plátce předpokládal - bude pan Jiří muset výši uplatněného odpočtu daně opravit, a to jako snížení odpočtu daně na řádku 45 přiznání k DPH, kde se zjištěný rozdíl uvede se znaménkem mínus do sloupce "V plné výši",
?
91 % nebo více - takže pro podnikání bylo vozidlo využíváno častěji, než plátce předpokládal - bude mít pan Jiří možnost (nikoli povinnost) výši uplatněného odpočtu daně opravit, a to jako zvýšení odpočtu daně na řádku 45, kde se zjištěný rozdíl uvede se znaménkem plus, resp. bez znaménka, do sloupce "V plné výši".
Ukažme si, jak se promítne do
přiznání k DPH za prosinec 2012
situace, kdy vyjde skutečný poměrný koeficient za rok 2012 pro auto ve výši jen 60 %. Plátce tedy původní odhad "přestřelil" o 20 procentních bodu ve svůj prospěch (tj. v neprospěch státní pokladny). Což teď musí napravit snížením původního poměrného odpočtu daně
(uplatněného v přiznání za duben) o těchto 20 % DPH na vstupu (20 % z 20 000 Kč) = -8 000 Kč
.+------------------------------------------------------------------+----+--------------+--------------+-----------------+ | IV. Nárok na odpočet daně | | Základ daně | V plné výši | Krácený odpočet | +------------------------------------------------------+-----------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Z přijatých zdanitelných plnění od plátců | základní | 40 | | | | | | snížená | 41 | | | | +------------------------------------------------------+-----------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Při dovozu zboží, kdy je správcem daně celní úřad | 42 | | | | +------------------------------------------------------+-----------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 13 | základní | 43 | | | | | | snížená | 44 | | | | +------------------------------------------------------+-----------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Korekce odpočtů daně podle § 75 odst. 4, § 77 a 79 | 45 | | –8 000 | | +------------------------------------------------------------------+----+--------------+--------------+-----------------+ | Odpočet daně celkem (40 + 41 + 42 + 43 + 44 + 45) | 46 | | –8 000 | | +------------------------------------------------------------------+----+--------------+--------------+-----------------+
V důsledku tedy pan Jiří za rok 2012 nárokoval odpočet daně z koupeného automobilu ve výši 24 000 Kč. A to postupně tak, že nejprve plátce v přiznání za duben (kdy vozidlo koupil) bylo optimistických 32 000 Kč a posléze v přiznání za prosinec se z této částky 8 000 Kč vrátilo pomyslně do státní pokladny zpět. Těchto 24 000 Kč z celkové DPH na vstupu ve výši 40 000 Kč odpovídá skutečnému poměrnému koeficientu 60 % a tedy skutečnému podílu použití předmětného vozidla (přijatého zdanitelného plnění) pro ekonomickou činnost plátce z 60 %.
Jak si dále ukážeme, tímto sledování skutečného poměrného koeficientu ale zdaleka ještě nekončí. Obdobně jej musí pan Jiří stanovit pro automobil také v dalších pěti letech. Takto případně zjištěné odchylky od posledního nárokovaného skutečného poměrného koeficientu 60 % o více než 10 procentních bodů již ale nebudou řešeny opravou poměrného odpočtu daně ad výše, ale úpravou odpočtu daně dle § 78 ZDPH, viz dále.
Poznámka redakce:
Na dokončení seriálu o vyplňování přiznání k DPH se můžete těšit v příštím čísle časopisu Účetnictví v praxi.