K problematice provedení oprav v již uzavřených účetních knihách

Vydáno: 16 minut čtení

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZU"), byl již od doby své platnosti, tj. od 1. 1. 1992, do současnosti asi dvacetkrát novelován. Přesto nelze tento fakt kritizovat, neboť každá novela přinesla též určité pozitivum mající vliv na zpřesňování této základní normy pro vedení účetnictví. O jednom takovém pozitivu je třeba se zmínit, a to o možnosti provést opravu účetních zápisů v již uzavřených účetních knihách.

K problematice provedení oprav v již uzavřených účetních knihách
Ing.
Vladimír
Schiffer
 
K MOŽNOSTI OTEVÍRÁNÍ JIŽ UZAVŘENÝCH ÚČETNÍCH KNIH
Úvodem
je vhodné citovat § 17 odst. 7 ZU, který zní:
"Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny společností, uvedených v odstavci 3. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona."
Podmínkou opravy účetních zápisů je, že účetní závěrka za minulé období nebyla ještě schválena. V souvislosti s touto podmínkou však vyvstává otázka, s níž se setkal již nejeden účetní, co se rozumí "okamžikem schválení účetní závěrky", po jehož uplynutí se již nesmí znovu otevřít uzavřené účetní knihy a provádět v nich opravy účetních zápisů.
Konkrétně jde o to, zda za okamžik schválení účetní závěrky je třeba považovat
podepsání
účetní závěrky příslušnou odpovědnou osobou účetní jednotky ve smyslu ustanovení § 18 ZU či až skutečné (často jen formální)
schválení účetní závěrky
k tomu příslušným orgánem podle zvláštních předpisů.
Funkce či poslání podpisu vyplývá především z § 40 zákona č.