Pronájem nemovitostí z pohledu účetnictví a daní, 1. část

Vydáno: 14 minut čtení

Zdánlivě jednoduchá výdělečná činnost, jakou pronajímání nemovitostí je, má i svá úskalí a komplikace. A to nejen pro pronajímatele, ale rovněž i pro nájemce. Proto jsme se pokusili v seriálu, který zahajujeme touto první částí, připomenout některá důležitá pravidla a zásady z pohledu účetnictví a daní.

Pronájem nemovitostí z pohledu účetnictví a daní
RNDr.
Ivan
Brychta
 
ROZDĚLENÍ A OCENĚNÍ NEMOVITOSTÍ
Začneme u pronajímaných nemovitostí. Zde musíme odlišit stavby od pozemků:
*
stavby
(budovy, domy a byty nebo nebytové prostory) jsou hmotným majetkem, který se daňově i účetně odpisuje (a to bez ohledu na vstupní cenu),
*
pozemky
na straně druhé odpisovat nelze.
Z tohoto faktu mimo jiné plyne i to, že zatímco v případě pronájmu staveb může pronajímatel oproti příjmům z nájemného uplatnit daňové odpisy, v případě pronájmu pozemků má z tohoto pohledu jednoduše řečeno smůlu.
Logické je tedy připomenout budoucím vlastníkům nemovitostí, aby již při pořizování (např. při koupi nemovitostí) pamatovali na odlišení ceny stavby a ceny pozemku. Není to však až takto jednoduché. Účetní pravidla a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), nám totiž stanovení ceny nemovitostí do jisté míry „komplikují“. Připomeňme si proto, jak na to.
Základem i pro účely daně z příjmů je účetní vymezení vstupní ceny majetku, které nalezneme jednak v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), resp. v § 25, kde je vymezeno ocenění majetku, a rovněž i v prováděcích vyhláškách k ZU (pro podnikatelské subjekty např. v