Přiznání k DPH, 5. část - odpočet daně během roku

Vydáno: 25 minut čtení

V minulém pokračování našeho seriálu o vyplňování přiznání k DPH, které jsme zveřejnili v časopisu Účetnictví v praxi č. 8/2012 na str. 22, jsme se zaměřili na nárok na odpočet daně v přiznání k DPH a na opravy odpočtu daně. V následujícím příspěvku se podíváme na odpočet daně při registraci k DPH a jejím zrušení, dále rozebereme vyrovnání odpočtu daně, poměrný a krácený odpočet daně.

Přiznání k DPH - odpočet daně během roku
Ing.
Martin
Děrgel
 
ODPOČET DANĚ PŘI REGISTRACI K DPH A JEJÍM ZRUŠENÍ
Pokud podnikatel nezačíná svou podnikatelskou, resp. ekonomickou činnost již od počátku jako plátce DPH, ale zaregistruje se až později, v průběhu činnosti, pak nastává problém. Přechod z jednoho systému DPH (neplátce) do druhého (plátce) totiž v zájmu daňové spravedlnosti přímo „volá“ po speciální právní úpravě.
Novopečený plátce totiž musí ihned dnem registrace k DPH začít prodeje (výstupy) zatěžovat daní na výstupu, a to bez ohledu na to, že ještě coby neplátce nemohl při pořízení souvisejících vstupů uplatnit odpočet daně na vstupu. Tím pádem ale dochází k dvojímu, opakované zatížení DPH jedné majetkové hodnoty. Nejprve daní uplatněnou dodavatelem při nákupu a posléze DPH na výstupu přiznanou novým plátcem při prodeji. Což výrazně znevýhodňuje začínající plátce, a to obecně až do vyprodání zásob, které koupili ještě jako neplátci.
Tato nespravedlnost je ošetřena speciálním postupem § 79 odst. 1 až 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“),
umožňujícím „nárok na odpočet daně při registraci
“, kdy si novopečený plátce může vůči správci daně - v úplně prvním přiznání k DPH - nárokovat odpočet DPH, kterou zaplatil při nákupu zboží, s nímž vstoupil do režimu plátcovství. Podobné, byť méně názorné důvody existují i pro povolení nároku na
odpočet daně při registraci k DPH u jiných přijatých zdanitelných plnění pořízených nejdéle 12 měsíců před registrací
, pokud jsou tato plnění k datu registrace stále ještě součástí obchodního majetku dotyčné osoby.
A podle očekávání si můžeme rovnou naznačit důvody pro právě opačný postup
při zrušení registrace k DPH
. Vezměme si na paškál opět zásoby zboží určeného k prodeji, které končící plátce koupil v době svého plátcovství od jiného plátce za cenu bez DPH, kterou si standardně nárokoval k odpočtu daně. K prodeji (části) tohoto zboží ale dojde až poté, kdy přestane být plátcem DPH. Jako novopečený neplátce tak nejenže elegantně získal zboží v ekonomické (efektivní) hodnotě v úrovni bez DPH, ale navíc prodej tohoto zboží již nebude muset zatěžovat daní na výstupu. Což by bylo krajně nespravedlivé vůči jeho konkurentům z řad plátců - musejí prodávat zboží s DPH na výstupu - a také z řad neplátců daně - nemohou nárokovat odpočet DPH na vstupu.
Tento druh nespravedlivé výhody vůči konkurentům řeší rovněž speciální postup, který spočívá v povinném „dodanění“ skladovaných zásob zboží, které se bude řešit v úplně posledním přiznání k DPH formou
snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace k DPH
. A také v tomto případě se „dodanění“ netýká jen zásob zboží, ale obecně veškerého majetku, u něhož plátce uplatnil nárok na odpočet daně nebo alespoň jeho část, který je ke dni zrušení registrace stále ještě součástí jeho obchodního majetku, viz § 79 odst. 4 až 7 ZDPH.
Nás přitom tentokrát nezajímá ani tak metodika výpočtu nároku na odpočet daně, resp. jeho sn&i