Seriál pro začínající účetní, 3. část - Problémy v oblasti dlouhodobého majetku

Vydáno: 20 minut čtení

V již třetí části seriálu pro začínající účetní se budeme zabývat problematickými oblastmi při účtování především dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a v menší míře i finančního majetku, tj. účtováním v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Budeme se zabývat chybnými postupy při evidenci dlouhodobého majetku, chybami při jeho oceňování, odpisování a tvorbě rezerv na opravy hmotného majetku. Dále také opomíjením tvorby opravných položek, chybami při jeho zachycení v účetní závěrce atd.

Problémy v oblasti dlouhodobého majetku
Ing.
Miroslav
Bulla
Dlouhodobý majetek je podstatnou a důležitou součástí aktiv společnosti. Vzhledem ke svému dlouhodobému charakteru některé položky majetku ovlivňují účetnictví účetní jednotky dlouhodobě, někdy i desítky let (např. stavby). Chybné postupy při evidenci tohoto majetku (např. při oceňování, odpisování) tak mohou vést k chybnému zobrazování skutečnosti v účetnictví po mnoho účetních období a rovněž k chybnému stanovování daňové povinnosti po mnoho zdaňovacích období. O to složitější je pak i případná náprava těchto chyb.
 
EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU
Základním předpokladem pro minimalizaci chyb v oblasti dlouhodobého majetku je
správné zaevidování tohoto majetku a jeho správná evidence během doby jeho existence
. Z evidence majetku se totiž získávají hodnoty odpisů, zůstatkové ceny a další údaje, o kterých se účtuje po dobu existence majetku. Není-li v pořádku evidence dlouhodobého majetku, nebude v pořádku ani účtování o něm. Je proto třeba mimo jiné dodržovat i následující pravidla:
*
K přehlednosti evidence majetku jistě napomůže vhodné
analytické členění
jednotlivých syntetických účtů majetku (021, 022, 042, 081, 082 atd.) a vhodné členění majetku v evidenci majetku (ta bývá vedena buď v účetním softwaru, může být však vedena i samostatně mimo účetní software). Je třeba tyto účty analyticky členit tak, aby byly naplněny požadavky účetních předpisů na analytické účty v oblasti dlouhodobého majetku [mj. Český účetní standard (dále jen „ČÚS“) č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech, ČÚS č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek], tj. podle jednotlivých druhů majetku (stavby, pozemky, movité věci atd.), míst uložení či umístění (např. pozemky dle katastrálního území).
*
Je vhodné zvolit takové členění, aby byla usnadněna
kontrola zůstatků účtů na modul evidence majetku
. Tj. například aby souhrn vstupních cen, odpisů, oprávek a zůstatkových cen budov v účetnictví (účty 021, 081) seděl na tytéž údaje z modulu evidence majetku. Aby bylo možné z evidence majetku zjistit, z jakých položek majetku se skládá zůstatek např. na účtu 021 atd. V praxi to není úplnou samozřejmostí.
*
Vhodné nastavení v oblasti evidence majetku a účtování majetku může velmi usnadnit práci s tímto majetkem a usnadnit kontrolu jeho evidence a účtování. Jde především o již zmíněnou volbu analytických účtů (účtování majetku, oprávek, odpisů, prodeje atd.), např. i s ohledem na daňovou uznatelnost nákladů (541, 551, 561 atd.), dále o nastavení struktury inventárního čísla, sledování majetku dle odpovědných osob, umístění apod.
*
Pokud výdaje na rekonstrukci a modernizaci převýší u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 000 Kč (§ 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZDP“), nelze tyto částky zaúčtovat přímo do nákladů, protože se jedná o technické zhodnocení (dále jen „TZ“). Limit 40 000 Kč se hodnotí
za celé zdaňovací období
nikoli za jednotlivé výdaje s charakterem TZ. To některé subjekty nerespektují.
PŘÍKLAD
Účetní jednotka (neplátce DPH) pořídila ke staršímu osobnímu vozu klimatizaci v hodnotě 30 000 Kč, provedla opravu karoserie v hodnotě 15 000 Kč a montáž ochranného rámu v hodnotě 12 000 Kč. Do nákladů lze zaúčtovat pouze opravu karoserie ( jedná se o opravu, ne o TZ), ostatní operace tvoří TZ osobního vozu, protože v souhrnu převyšují limit 40 000 Kč. TZ pak vstupuje do nákladů postupně prostřednictvím odpisů.
 +-------------------------+--------------+-----+-----+ | Popis účetního případu  | Částka v Kč  | MD  |  D  | +-------------------------+--------------+-----+-----+ | Montáž klimatizace      | 30 000       | 022 | 321 | | Oprava karoserie vozu   | 15 000       | 511 | 321 | | Montáž ochranného rámu  | 12 000       | 022 | 321 | +-------------------------+--------------+-----+-----+
*
Někdy je poměrně složitou záležitostí stanovení, zda se jedná o
opravu
(kterou je možné účtovat přímo do nákladů) či o TZ (to vstupuje do nákladů prostřednictvím odpisů). Za
TZ
se považují zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku převyšující 40 000 Kč. Naopak opravou majetku se pouze odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Hranice mezi opravou a TZ není v praxi vždy zcela jasná a jednoznačná. V některých případech (např. stavební úpravy) je pak část plnění charakteru TZ a u části jde o opravy. Daňoví poplatníci se pak pochopitelně snaží co nejvíce výdajů souvisejících s dlouhodobým majetkem klasifikovat jako opravu či údržbu a zahrnout je tak ihned do nákladů, správce daně se pak snaží o opak. V problematických případech je proto vhodné mít k dispozici důkazní prostředky, že se nejedná o TZ dlouhodobého majetku (podrobný popis prací, znalecké posudky, posudek prodejce či servisního technika, stanovisko dodavatele atd.).
*
V praxi se občas vyskytují i opomenutí typu, kdy majetek je ve skutečnosti již vyřazen, avšak jeho vyřazení není zaúčtováno. Případně je majetek odpisován, aniž by byl uveden do skutečného užívání, či naopak byl majetek již uveden do užívání, ale není odpisován.
 
OCEŇOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU
Účetní jednotky se dopouštějí mnoha nepřesností a chyb při
oceňování majetku:
*
Účetní jednotky mnohdy
chybně oceňují majetek
, pořizovací cena dlouhodobého majetku totiž často neobsahuje všechny vedlejší náklady pořízení. Účetní jednotky zahrnují chybně přímo do nákladů částky vedlejších pořizovacích nákladů, které by měly být součástí ocenění majetku (tj. součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku) či TZ. Jedná se mj. o dopravné, provize, montáž, projekční práce atd.
*
Rovněž u finančního majetku se při stanovení pořizovací ceny často zapomíná na tyto vedlejší náklady pořízení v podobě makléřských poplatků, zprostředkovatelských poplatků, burzovních poplatků atd.
*
Mnoho firem z důvodů administrativní náročnosti nezahrnuje do pořizovací ceny dlouhodobého majetku
vnitropodnikové služby
související s jejich pořízením a s jejich výrobou (přepravné, vlastní náklady atd.), tj. neprovádí aktivaci těchto vnitropodnikových služeb (např. MD 042/D 624). Není-li tato aktivace provedena, je podceněn stav výnosů a v nákladech za příslušné období jsou obsaženy i náklady vynaložené na pořízení dlouhodobého majetku, které měly být součástí jeho ocenění a měly být zahrnovány do nákladů až prostřednictvím odpisů tohoto majetku.
*
Při
koupi budovy včetně pozemku
je třeba, aby byla rozdělena kupní cena zvlášť za pozemek a zvlášť za budovu. Pozemek totiž nelze odpisovat, a to ani jako součást budovy. Tato cena by měla být rozdělena, pokud možno, již v kupní smlouvě. Pokud tomu tak není, je třeba nechat vypracovat znalecký posudek, ze kterého bude možné zjistit poměr mezi cenou pozemku a cenou budovy. Toto se někdy nerespektuje a při odpisu budovy se odpisuje současně i pozemek či se pořizovací cena pozemku a budovy určuje neprokazatelným způsobem (vlastní odhad apod.).
*
Některé druhy majetku se považují za dlouhodobý hmotný majetek
bez ohledu na výši ocenění
. Jde o stavby, umělecká díla, pozemky atd. Cenový limit 40 000 Kč pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku zde tedy nehraje žádnou roli. I takový majetek v ceně např. několika tisíc Kč je někdy třeba odpisovat i několik desítek let. Na tuto skutečnost se občas zapomíná.
 
ODPISY DLOUHODOBÉHO MAJETKU
V praxi se stále poměrně často setkáváme s případy, kdy účetní jednotky pro zjednodušení zcela rezignují na snahu o přesné vyjádření opotřebení majetku prostřednictvím vhodně zvolených účetních odpisů a
za účetní odpisy považují odpisy daňové
. Daňové odpisy ovšem nevyjadřují opotřebení majetku v procesu podnikání, jde většinou o nevhodný způsob účetního odpisování. Není možné ve snaze o úsporu práce spojené s výpočtem účetních odpisů zcela rezignovat na snahu o přesné vyjádření opotřebení majetku prostřednictvím vhodně zvolených účetních odpisů. Tímto postupem může dojít k porušení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), protože majetek vykázaný v účetnictví pak není věrným obrazem skutečnosti.
Daňové odpisy jsou v účetnictví nepoužitelné například z těchto důvodů:
*
Při pořízení majetku těsně
před koncem roku
lze uplatnit daňový odpis v plné roční výši (podle sazby příslušné odpisové skupiny platné pro první rok odpisování) stejně, jako by byl pořízen na počátku roku. Tzn. lze provést poměrně vysoký daňový odpis bez ohledu na to, že uplynula jen minimální doba životnosti majetku (např. pouze pár dnů) a majetek nebyl prakticky opotřeben, účetní odpis by však měl odpovídat skutečnému využití tohoto majetku.
*
Daňové odpisy podléhají různým
politickým a lobbistickým tlakům
a často se výrazně vzdalují ekonomické realitě (mimořádné odpisy, časté změny dob odpisování apod.).
*
Výše daňových odpisů je ZDP pro všechny poplatníky stanovena
jednotně
, zatímco odpisy účetní je třeba provádět podle konkrétního využití majetku v dané účetní jednotce.
*
Daňové odpisy se zjišťují zpravidla až
po uplynutí zdaňovacího období
, tj. jednou ročně, a to je pro účely finančního řízení podniku zcela nedostačující. Firmy pak o těchto „ročních účetních odpisech“ často účtují do posledního měsíce účetního období, výsledovky jednotlivých měsíců účetního roku jsou tak samozřejmě zcela zkresleny.
Především u auditovaných společností jde zpravidla o nepřípustný způsob odpisování a může ovlivnit výrok auditora, protože účetní závěrka pak nemusí být věrným obrazem skutečnosti. Tento postup odpisování lze z důvodů administrativního zjednodušení používat snad jen u velmi malých firem s minimálním množstvím dlouhodobého majetku, které nepodléhají auditu a např. pro účely cenové kalkulace svých výrobků nepotřebují znát přesné kalkulační odpisy majetku.
Účetní odpisy
by však měly co nejpřesněji vyjadřovat snížení hodnoty majetku vlivem fyzického opotřebení, snížení ekonomické životnosti majetku používáním, plynutím času, zastaráním v důsledku změn technologií či poptávky po produktech vyráběných pomocí daného majetku (morální opotřebení). Měly by vést tak k reálnému vykázání hodnoty majetku a rozložit pořizovací cenu majetku do nákladů během doby jeho životnosti. Jejich stanovení je ponecháno zcela na rozhodnutí účetní jednotky.
Daňové odpisy
se zjišťují pouze mimoúčetně pro účely stanovení daňového základu a většinou nezobrazují věrně skutečné opotřebení majetku, jde vlastně o maximální částky odpisů, které jsou přípustné pro účely stanovení daňového základu (§ 26 až 33 ZDP).
Do účetnictví (účetních nákladů) vstupují samozřejmě odpisy účetní (většinou prostřednictvím účtu 551), které tak ovlivňují (účetní) výsledek hospodaření, jsou ovšem zpravidla daňově neúčinné. Pro účely zjištění daňového základu slouží daňové odpisy, o kterých se však neúčtuje (tzn. mimoúčetně se o ně upravuje vykazovaný účetní zisk). Pravdou však je, že účetní softwary dovedou i v účetnictví vyjádřit výši daňových odpisů, viz následující příklad.
PŘÍKLAD
Účetní jednotka si v listopadu 2012 pořídila a začala využívat obráběcí stroj za 100 000 Kč (odpisová skupina 2). Daňově i účetně se bude odpisovat rovnoměrně, doba účetního odpisování bude 8 let. Při vhodném postupu účtování lze zajistit, aby i z účetnictví byla zřejmá výše daňových odpisů. Jde samozřejmě pouze o doplňkovou informaci, není vůbec nutné, aby tato informace byla v účetnictví obsažena. Je pak třeba účtovat například následujícím způsobem:
 +----------+---------------------------------+--------------+---------------------------+ |  Účet    |             Popis               | Částka v Kč  |          Výpočet          | +----------+---------------------------------+--------------+---------------------------+ | 551 001  | Daňové odpisy majetku           | 11 000       | 11 % ze 100 000 Kč        | | 551 002  | Dorovnání na účetní odpisy      | –9 958       | 11 000 Kč – 1 042 Kč      | | 551 xxx  | Účetní odpisy majetku – celkem  |  1 042       | 100 000 Kč x 1 / (8 x 12) | +----------+---------------------------------+--------------+---------------------------+
Tj. účet 551 002 dorovnává daňové odpisy na účetní odpisy, takže syntetický účet 551 zachycuje účetní odpisy zmíněného stroje.
V současnosti v podstatě každý účetní software je schopen automatizovaně počítat a účtovat účetní odpisy podle požadavků uživatelů, stejně tak dovede rovněž určit výši daňových odpisů. Administrativní náročnost na dvojí odpisování tak již nehraje takovou roli a není důvod se účetních odpisů obávat a zbytečně tak ohrožovat věrný a poctivý obraz účetnictví.
 
OPRAVNÉ POLOŽKY K DLOUHODOBÉMU MAJETKU
Některé účetní jednotky
netvoří opravné položky (dále jen „OP“)
k dlouhodobému majetku, přestože existují důvody pro jejich tvorbu. O OP je třeba účtovat, pokud dojde k přechodnému (dočasnému) snížení hodnoty dlouhodobého majetku. Jde zpravidla o situaci, kdy je majetek koncem roku poškozen (sníží se tak jeho hodnota) a teprve začátkem roku příštího bude opraven.
Opomíjením účtování o OP však může dojít ke zkreslení obrazu o majetku účetní jednotky (nadhodnocení jeho stavu), dochází tak k porušování účetních principů. Především u auditovaných společností může absence účetních OP ovlivnit výrok auditora, protože účetní závěrka pak nemusí z důvodů nadhodnocení majetku věrně zobrazovat skutečnost.
PŘÍKLAD
Společnost eviduje k 31. 12. 2011 dlouhodobý majetek v zůstatkové ceně 4,4 mil. Kč (netto), v roce 2011 dosáhlo zisku 150 000 Kč. Společnost neúčtovala o OP k dlouhodobému majetku, přestože v prosinci 2011 došlo k poškození obráběcího stroje (odhad škody 200 000 Kč), oprava bude provedena až počátkem roku 2012.
 +----------------------------------------------------+------------------+ |                       Text                         | Částka v tis. Kč | +----------------------------------------------------+------------------+ | Stav dlouhodobého majetku k 31. 12. 2011 – brutto  | 6 600            | | * oprávky k dlouhodobému majetku                   | 2 200            | | * OP k dlouhodobému majetku (účet 09x)             |     0            | | Stav dlouhodobého majetku k 31. 12. 2011 – netto   | 4 400            | +----------------------------------------------------+------------------+
V roce 2011 je vhodné účtovat o OP dočasně snižující hodnotu poškozeného majetku k rozvahovému dni:
 +---------+-------------------------------------+-------------------+-----+-----+ | Období  |       Popis účetního případu        | Částka v tis. Kč  | MD  |  D  | +---------+-------------------------------------+-------------------+-----+-----+ |    2011 | Opravná položka – poškození stroje  |               200 | 559 | 092 | |    2012 | Zrušení opravné položky             |               200 | 092 | 559 | |    2012 | Náklady na opravu stroje cca        |               200 | 511 | 321 | +---------+-------------------------------------+-------------------+-----+-----+
Zůstatková cena dlouhodobého majetku tak k 31. 12. 2011 reálně činí 4,2 mil. Kč (netto), nikoliv 4,4 mil. Kč. Společnost v roce 2011 realizovala ztrátu –50 000 Kč, nikoliv zisk 150 000 Kč.
 
REZERVA NA OPRAVU HMOTNÉHO MAJETKU
Tvorba zákonných (daňově účinných) rezerv na opravu hmotného majetku již v současné době není tak rozšířenou záležitostí, jako tomu bylo dříve, kdy se tyto rezervy využívaly i jako nástroj daňové optimalizace. K omezení tvorby zákonných rezerv v posledních letech totiž vedlo zavedení povinnosti ukládat (deponovat) prostředky ve výši rezervy na samostatný (vázaný) účet v bance. Povinnost deponovat peněžní prostředky rezervy na samostatný účet v bance zreálňuje tvorbu těchto rezerv a mělo by zajistit, že v okamžiku zahájení opravy bude mít poplatník k dispozici dostatek reálných prostředků na úhradu plánované opravy. Při účtování o rezervách se objevují následující chyby:
*
V praxi dochází k různým chybám právě v souvislosti s povinností ukládat prostředky ve výši rezervy na samostatný účet v bance. Účetní jednotky např. nepřevádí prostředky na samostatný účet a tvoří daňově účinné rezervy, zapomínají zrušit rezervu v případě nepřevedení prostředků na samostatný účet atd.
*
Účetní jednotky mnohdy tvoří daňově uznatelné rezervy na opravu hmotného majetku (např. oprava omítky u stavby, výměna elektroinstalace, výměna oken a dveří atd.), ve skutečnosti však neprovádí opravu hmotného majetku ale jeho TZ, tj. nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce či modernizace (např. provedení omítky dosud neomítnuté stavby, zesílení elektroinstalace, rozšíření velikosti oken a dveří atd.). Tyto vytvořené
rezervy připadající na TZ potom ale nelze považovat za daňově uznatelný náklad
. Daňově uznatelným nákladem jsou podle § 24 odst. 2 písm i) ZDP rezervy vytvořené v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách, ve znění pozdějších předpisů, za opravu se přitom nepovažuje TZ majetku.
*
Zákonné rezervy na opravu hmotného majetku nelze tvořit jen jedno zdaňovací období, ale minimálně dvě. Do počtu zdaňovacích období tvorby rezervy se přitom nepočítá zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. Jedno účetní období lze tvořit pouze účetní rezervy.
*
Dochází k opomenutí čerpání rezerv, i když pominuly důvody pro existenci těchto rezerv.
 
NEDOSTATKY PŘI VYKAZOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
Při provádění roční uzávěrky a sestavování účetní závěrky se často chybuje mimo jiné v následujících případech:
*
Zůstatky na jednotlivých účtech účtové třídy 0 – Dlouhodobý majetek by měly korespondovat s údaji v evidenci majetku a samozřejmě se skutečným stavem dlouhodobého majetku. Tj. například stav účtu 021Stavby na součet pořizovacích cen staveb v evidenci majetku, stav účtu 081-Oprávky ke stavbám na součet oprávek ke stavbám v evidenci majetku a rozdíl (součet) účtů 021 a 081 na součet zůstatkových cen jednotlivých staveb v evidenci majetku. Nesoulad může být způsoben nezaúčtováním některých pohybů v majetkové evidenci, účtováním na účty majetku bez zaevidování pohybu do evidence majetku, účtováním na jiné účty atd.
*
V praxi se jen velmi zřídka provádí ocenění dlouhodobých cenných papírů či podílů
reálnou hodnotou nebo ekvivalencí
. Hodnota cenných papírů či podílů pak v účetní závěrce nemusí odpovídat skutečnosti. Například bezcenné akcie zadlužené společnosti v likvidaci jsou v účetnictví mateřské společnosti stále oceněny v několikamilionové pořizovací ceně bez jakýchkoliv korekcí (OP, přecenění), které by samozřejmě měly negativní dopad na výsledek hospodaření účetní jednotky.
*
V praxi se často provádí inventarizace majetku jen zcela
formálně
. Místo toho, aby se zjišťoval skutečný stav majetku a ten se porovnával s účetním stavem majetku, se „inventurní soupis“ majetku vyjede z evidence majetku a tento soupis se takřka automaticky považuje za skutečný stav majetku bez nějaké větší kontroly. V účetnictví pak může být evidován majetek, který již neexistuje, či naopak používaný majetek není evidován. Správně by se soupis majetku měl vyhotovit při fyzické inventuře majetku a tento soupis teprve pak kontrolovat na účetnictví. Samozřejmě praxe je úplně jiná. K inventarizaci by se ovšem nemělo přistupovat jako k nějaké nepříjemné povinnosti otravující život nás účetních, ale jako k důležitému prvku kontroly.
*
Při inventarizaci majetku se jen málokdy provádí kontrola správnosti ocenění. Tj. kontroluje se jenom „existence“ majetku a již se neověřuje, zda by nebylo vhodné změnit odpisové plány majetku (urychlit či zpomalit odpisování), tvořit OP atd.
*
Opravné položky je třeba v rozvaze uvádět do správného řádku podle jednotlivých druhů majetku, ke kterým se tyto OP vztahují (OP ke stavbám, OP k samostatným movitým věcem atd.).
*
Účetní se občas domnívají, že účet 042-Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek nesmí mít k rozvahovému dni nenulový zůstatek. Náklady spojené s pořízením majetku ovšem zůstávat na účtu 042 mohou, a to i několik účetních období až do doby jeho zařazení do užívání (příp. do vyřazení nedokončené investice před převedením do užívání – tzv. zmařená investice). Uvedené náklady se tedy v případě nedokončené investice k 31. 12. nemusí nijak přeúčtovávat. Zůstatek účtu 042 ovšem podléhá inventarizaci, jako kterýkoliv jiný majetek.
 
OSTATNÍ NEDOSTATKY PŘI ÚČTOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU
Při účtování o dlouhodobém majetku se občas chybuje i v následujících oblastech:
*
Poskytnuté zálohy
na dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný i finanční) je třeba účtovat pomocí účtové skupiny 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek, nikoli např. prostřednictvím účtu 314-Poskytnuté provozní zálohy. Jde o to, aby tyto vynaložené finanční prostředky byly správně zachyceny v rozvaze v části Dlouhodobý majetek.
PŘÍKLAD
 +-----------------------------------------------+--------------+-----+-----+ |            Obsah účetního případu             | Částka v Kč  | MD  |  D  | +-----------------------------------------------+--------------+-----+-----+ | Poskytnutá záloha na nákup obráběcího stroje  | 150 000      | 052 | 221 | | Poskytnutá záloha na nákup podílu v s. r. o.  | 500 000      | 053 | 221 | +-----------------------------------------------+--------------+-----+-----+
*
Obdobně
poskytnuté půjčky a úvěry
dlouhodobého charakteru je třeba účtovat pomocí účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek. Poskytnuté dlouhodobé půjčky (k datu sestavení rozvahy zbývá splatné období delší než jeden rok) bývají často chybně zahrnovány do krátkodobých pohledávek (účet 378).
*
Evidence dlouhodobého majetku je poměrně „náročná“ na stanovení různých pravidel a postupů ve
vnitropodnikových účetních směrnicích
. Tyto vytvořené směrnice by pak měly usnadnit evidenci a účtování o dlouhodobém majetku. Bohužel tvorba těchto směrnic se v praxi značně podceňuje. Samozřejmě tvorba těchto směrnic by měla být záležitostí spíše zkušenějších účetních. Směrnice by měly obsahovat pravidla a postupy týkajících především následujících oblastí:
vymezení dlouhodobého majetku,
odpisové plány pro účetní a daňové odpisy,
tvorba a čerpání rezerv,
tvorba a rušení opravných položek,
provádění inventarizace majetku.
Pro jednotlivé druhy majetku je vhodné v těchto vnitřních účetních směrnicích mimo jiné stanovit následující pravidla:
*
vymezení dlouhodobého majetku (cenové limity, doba použitelnosti atd.),
*
způsob oceňování (pořizovací cena, reálná hodnota, ekvivalence),
*
postupy účtování,
*
doba odpisování,
*
metoda (způsob) odpisování (rovnoměrné, zrychlené, výkonové atd.), případně odpisové sazby,
*
od kdy do kdy se majetek odpisuje (tj. zda se odpisuje i v měsíci zařazení, resp. vyřazení).
*
Ke sledování některých skutečností týkajících se dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je třeba mj. v souladu s ČÚS č. 001 (bod 2.3.2.) využívat i
podrozvahové účty
(účtové skupiny 75 až 79) a zmínit se o nich v příloze k účetní závěrce. Jde o dlouhodobý majetek, o němž se neúčtuje na rozvahových účtech, nicméně je třeba jej evidovat, protože se jedná o důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky:
přijaté hypotéky,
najatý majetek,
majetek přijatý do úschovy,
poskytnuté záruky a jiné obdobné závazky,
poskytnutá zástavní práva a věcná břemena a převedená zajištění, pokud se o nich neúčtuje v účtových skupinách 01, 02 či 03,
drobný nehmotný a hmotný majetek účtovaný rovnou do nákladů,
přijatá zástavní práva a věcná břemena a přijatá zajištění,
pohledávky a závazky z leasingu,
cenné papíry nebo podíly, kdy je jejich ocenění nulové.
V příštím pokračování tohoto seriálu se budeme věnovat nedostatkům vyskytujícím se v praxi při účtování o zásobách a finančním majetku. Tj. budeme se zabývat opomíjením účtování o nedokončené výrobě a o opravných položkách k zásobám, chybnými postupy při skladové evidenci, vedení pokladny atd.