Základ daně z příjmů podnikatelských právnických osob pro rok 2011, 1. část

Vydáno: 35 minut čtení

Cílem tohoto článku je podat návod jak z účetního výsledku hospodaření snadno, rychle a především správně sestavit základ daně pro výpočet daňové povinnosti na dani z příjmů právnických osob za rok 2011.

Základ daně z příjmů podnikatelských právnických osob pro rok 2011
Ing.
Ivana
Pilařová
Jako každoročně, i na počátku roku 2012 uzavírají ty účetní jednotky, jejichž účetní a zdaňovací období je rok, svá účetnictví. Stejně jako každoročně je na účetní vyvíjen tlak, aby svoje účetní závěrky dokončily ještě o něco dříve než loni s ještě „lepším“ výsledkem. Právě onen „lepší výsledek“ je v mnoha případech chápán různými stranami odlišně. Manažeři jistě zatleskají co nejvyššímu zisku, neboť jsou na něm v mnoha případech hmotně zainteresováni, někteří vlastníci se chytají za hlavu nad vysokou částkou zisku, neboť si za ni dosadí odpovídající výši daňové povinnosti, jiní vlastníci naopak vítají zisk co nejvyšší, neboť jim skýtá možnost výplat tučných podílů na zisku či dividend. Účetní usilovně pracují především na správném výsledku hospodaření, který bude auditorem posouzen čistým výrokem, aneb výrokem „bez výhrad“. Daňoví poradci a odborníci si přejí v podstatě to samé – účetní výsledek hospodaření sestavený v souladu s účetní legislativou, neboť právě takový je ideálním podkladem pro sestavení základu daně.
Z hlediska účetnictví nás v procesu účetní závěrky čeká řada rutinních stále se opakujících operací, jejichž obsah se oproti roku 2010 mění jen minimálně. Důvodem obav a stresů ale není účetnictví a účetní závěrka jako taková, ale zpravidla skutečnost, že právě účetní výsledek hospodaření je východiskem pro sestavení základu daně. Práce na účetní závěrce a sestavení základu daně tak probíhají ve vzájemné součinnosti a nikdy je nelze zcela oddělit. To je skutečnost, která z každé účetní závěrky vytvoří individuální neopakovatelný proces řešení nových problémů, kde vítězí především znalost účetně daňových souvislostí nad každodenní rutinou a znalostí účetního softwaru.
 
DAŇOVÝ ŘÁD PO ROCE ÚČINNOSTI
Na úvod dovolte malé nahlédnutí do zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), s ročním odstupem od jeho účinnosti. Na začátku roku 2011 byl pro nás značně rozsáhlým souborem nových pravidel, která nebylo možné zkonfrontovat s praxí. V souvislosti se sestavováním daňových přiznání je vhodné zopakovat:
*
Přes počáteční nejistotu s praktickou aplikací ustanovení § 141 odst. 2 daňového řádu, které se týká dodatečných daňových přiznání na nižší daňovou povinnost, a s výkladem stavu, kdy „vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši“, se praxe jeví jako nepříliš odlišná od minulých dob. Novou skutečností je prakticky objevení téměř jakékoliv chyby, podávání dodatečných daňových přiznání na nižší daňovou povinnost však musíme správci daně odůvodnit. To je ovšem skutečnost, která pro nás neznamená menší ostražitost při objevování chyb. Chyba zůstane chybou a každá budoucí oprava nás bude stát mnohem více času a úsilí než primární správný postup.
*
Nepočítejme s reálnou možností posečkání s placením daní nebo s povolením splátkování daňové povinnosti, pokud důvody nejsou více než zásadní (například ohrožení výživy poplatníka – § 156 a 157 daňového řádu).
*
Vůbec nepočítejme s možností požádat o prominutí příslušenství daně z titulu přílišné tvrdosti sankce. Tento typ dříve často podávané žádosti daňový řád bez náhrady ruší, pravděpodobně bohužel navždy.
*
Naopak je možné bez problémů využívat časové „bonusy“ v podobě nevyměření sankcí za několik dnů prodlení s placením daní a při prodlení s podáním daňových tvrzení. Pokud využijeme tuto liberalizaci termínu pro podání daňového přiznání, je nutné počítat s tím, že je nutné doručit daňové přiznání místně příslušnému správci daně, nikoliv pouze podat na poště.
 
VZTAH ÚČETNÍHO VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A ZÁKLADU DANĚ
 
Účetní výsledek hospodaření – východisko pro sestavení zák