Výrobky - jejich oceňování a účtování

Vydáno: 27 minut čtení

Pod pojmem „výrobek“ si můžeme představit jakýkoliv hmotný či nehmotný výsledek činnosti účetní jednotky, který je určen k prodeji nebo ke spotřebě (vyhláška č. 500/2002 Sb., § 9 odst. 3 ). Účtování a oceňování výrobků vychází především ze zákona o účetnictví, vyhlášky č. 500/2002 Sb. a z Českých účetních standardů pro podnikatele. V následujícím příspěvku se budeme problematice výrobků podrobně věnovat.

Výrobky - jejich oceňování a účtování
Ing.
František
Louša
Při výkladu budeme vycházet z těchto ustanovení:
*
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), § 25 odst. 1 písm. d) a odst. 5 písm. c)
*
vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), § 49 odst. 5
*
Českých účetních standardů pro podnikatele (dále jen „ČÚS“) č. 015 Zásoby, bod 4.2.2., 4.3.2. a 4.4.
Výrobky, stejně tak jako ostatní zásoby vlastní výroby, se oceňují ve vlastních nákladech, kterými jsou přímé náklady vynaložené na výrobu nebo na jinou činnost, u kterých vznikají fakturovatelné výstupy. Do vlastních nákladů lze zahrnout i náklady související s výrobou, nebo jinou produktivní činností, obvykle nazývané nepřímé či režijní.
VPU dále rozvádí oceňovací ustanovení ZU a stanoví, že vlastními náklady mohou být jak náklady ve skutečné výši, tak i náklady vykalkulované, tzn. pevně stanovené předem.
I při účtování výrobků může být použito jak způsobu A, tak i B. Protože žádný předpis nestanoví, co jsou přímé a nepřímé náklady, je třeba nejdříve stanovit pravidla, dle kterých budou vynaložené náklady rozlišovány, režijní náklady ještě s rozdělením na výrobní a správní, případně odbytové. Za přímé náklady, jak vyplývá z jejich pojmenování, jsou považovány takové, které přímo souvisí s kalkulační jednicí, tj. s takovou částí výroby či jiné činnosti, na kterou budou kalkulovány a zjišťovány náklady.
Dále je třeba zabezpečit podmínky pro sledování přímých nákladů na kalkulační jednici a způsob rozvrhu režijních nákladů. Kalkulační jednicí obvykle bude v kusové výrobě zakázka, v sériové výrobě pravděpodobně série nebo její část a v hromadné výrobě určené množství výrobků. Pochopitelně může být kalkulační jednicí i nějaká jiná veličina dle potřeb účetní jednotky. (Dále bude pro všechny typy kalkulačních jednic používáno slovo „zakázka“.) Je třeba též připravit systém číslování zakázek a mít k dispozici účetní systém, který umožňuje sledování nákladů dle zakázek a jejich přenos na sklad výrobků při ukončení, pokud nejsou tyto po jejich zhotovení okamžitě prodány. Pochopitelně, že by bylo dobré, kdyby zjištěné náklady na zakázku ve skutečné výši byly automaticky přeúčtovány na nedokončenou výrobu a následně po ukončení zakázky byl rovněž automaticky proveden převod zjištěných nákladů na sklad výrobků, což ne každý systém umí. Rovněž tak mohou vznikat problémy při prodeji a s tím souvisejícím vyskladněním výrobků. Je třeba vybírat takový program, který umožňuje snadnou kontrolu toho, že všechny výdejky na prodej, resp. ukončené zakázky jsou vyfakturovány a všechny vyfakturované výrobky jsou vyskladněny.
Pro sledování nákladů na zakázky (výrobky) je předpoklad, ž