Metodické řízení účetnictví, 9. část. Cizí měna v účetnictví

Vydáno: 16 minut čtení

V sérii článků o metodickém řízení účetnictví u podnikatelských subjektů se dnes zaměříme na cizí měnu. Uvedeme, jaké jsou závazné postupy stanovené právními předpisy platnými v ČR a jaké jsou možné postupy stanovené vnitřním předpisem.

Cizí měna v účetnictví
Ing.
Zdenka
Cardová
Základní právní vymezení souvislostí s cizí měnou jsou uvedena v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, kterým je stanovena povinnost vést
účetnictví v české měně,
tudíž veškerá aktiva i pasiva v cizí měně je třeba přepočítat na měnu českou.
ZU dále stanoví
dva okamžiky pro přepočet
cizí měny na českou, kterými jsou den uskutečnění účetního případu a konec rozvahového dne. Ke konci rozvahového dne se nepřepočítávají veškerá aktiva a pasiva, ale pouze zákonem
vyjmenovaná,
kde je povinnost souběžného vedení české i cizí měny.
ZU dále připouští variantní možnosti používání kursů pro přepočet cizí měny na českou ke dni uskutečnění účetního případu (aktuální kurs, pevný kurs.).
Další závazný právní předpis je vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), která vymezuje v souvislosti s cizí měnou zejména
metodu kursových rozdílů.
Doporučené postupy účtování kursových rozdílů
uvádí Český účetní standard pro podnikatele (dále jen „ČÚS“) č. 006.
Dále se zaměříme zejména na variantní možnosti evidence majetku a závazků v cizí měně, určení dne uskutečnění účetního případu pro přepočet a rozhodnutí o kursu pro přepočet cizí měny na českou.
 
SOUBĚŽNÁ EVIDENCE MAJETKU A ZÁVAZKŮ V CIZÍ MĚNĚ PRO ÚČELY PŘEPOČTU CIZÍ MĚNY NA ČESKOU K ROZVAHOVÉMU DNI
ZU v § 4 odst. 12 stanoví:
*
Účetní jedno